Zdravotnictví

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.

Ambulantní specialisté oslovení Českou televizí zaznamenali výrazné zvýšení cen jednorázových zdravotnických rukavic. Někteří evidují také méně dodaných kusů, než si objednali. Ceny jsou podle lékařů oproti začátku roku na dvojnásobku. Potíže přiznávají také některé z dodavatelských a distribučních firem. Stav dávají lékaři i firmy do souvislosti s aktuální geopolitickou situací a nižší dostupností některých materiálů.

Na Tenerife v pondělí večer skončila evakuace cestujících a části posádky z lodě MV Hondius, kterou zasáhl hantavirus. Od neděle plavidlo opustilo přes 120 lidí z 23 zemí, uvedla španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová. Poslední z evakuovaných vystoupili kolem 19:30 SELČ a zhruba o hodinu a půl později odletěli do Nizozemska. Přístav na Tenerife již opustila i samotná loď, která směřuje do Rotterdamu. Na její palubě zůstali lidé nezbytní pro její obsluhu. U některých evakuovaných se po odchodu z lodi projevily příznaky nemoci.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí neshodli na zastropování penzijního věku na 65 letech. Kabinet a odboráři se zmrazením věkové hranice počítají, zaměstnavatelé ho ostře kritizují. Tripartita nenašla shodu ani na řešení důchodů náročných profesí. Jednání proto budou pokračovat, vyplývá z vyjádření ministra práce Aleše Juchelky (ANO), odborových předáků a šéfů organizací podnikatelů a zaměstnavatelů na tiskové konferenci po tripartitním jednání.

Bezmála dva týdny po smrti prvního z celkem tří dosud zemřelých cestujících, kteří se nakazili hantavirem, opustily výletní loď během plavby v jižním Atlantiku tři desítky lidí nejméně 12 národností. Úřady po celém světě se je snaží najít. Píší to tiskové agentury s odvoláním na nizozemské úřady a provozovatele lodi MV Hondius. V Amsterdamu byla nově hospitalizována žena s příznaky hantaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) ubezpečuje, že šíření viru nepředstavuje počátek nové pandemie.

Při konzultování zdravotních potíží s nástroji umělé inteligence (AI), například chatboty, je třeba podle odborníků kritický náhled, protože si často vymýšlí a mají tendenci odpovídat podle očekávání tazatele. Lékaře proto nenahradí. Varují také před zadáváním osobních údajů. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) kvůli stále rozsáhlejšímu využívání chatbotů představila příručku pro pacienty.

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.

Až tisíce korun a rovnou na účet. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce, aby takové odměny lidé nejpozději od ledna 2028 dostávali za to, že chodí na preventivní prohlídky. Na vyšetření k praktickému lékaři jednou za dva roky v současnosti dochází zhruba polovina Čechů, podle odborníků by měl být vyšší i zájem o screeningové programy, které dokáží včas zachytit rakovinu. Správní rada VZP ale upozorňuje na finanční dopady takového kroku. Podle opozice zase odměny za prevenci samy o sobě stačit nebudou.

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.

Vládní hnutí SPD chce upravit Národní očkovací strategii. Ministerstvo zdravotnictví bude nadále doporučovat jak povinná, tak nepovinná očkování, stát ale plánuje omezit financování kampaní na podporu proočkovanosti. O podobě strategie debatovali hosté pořadu Nedělní debata – místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Jan Síla (SPD), epidemiolog Roman Prymula a předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma. Moderoval Martin Řezníček.

V pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady lékaři testují novou technologii, díky níž při ošetření zúžených cév nebo poruch srdečního rytmu nemusí pacienty ozařovat v takové míře jako dosud. Studii nyní vědci vyhodnocují. Pokud se metoda osvědčí, mohli by ji lékaři na dalších klinikách využívat během několika let – s menší radiační zátěží a kvalitnějšími obrazy.

Porodní asistentky získávají stále širší kompetence a větší samostatnost, zejména při vedení porodů i návštěvách žen v šestinedělí doma. Podle ministerstva zdravotnictví i samotných zařízení je cílem přiblížit praxi evropským standardům a zároveň ženy více podpořit. V Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí jich pracuje až 170. Jedna z nich, Simona Panochová, zvládne během jediného dne asistovat u císařského řezu, pečovat o rodičku po porodu i přijímat další ženy na sál.

Zhruba dva tisíce pacientů využívají takzvanou WC kartu, která jim může pomoct s využitím toalet. Vyplývá to z údajů organizace Pacienti IBD, která sdružuje nemocné s chronickými střevními záněty – například Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou. O kartu mohou žádat také stomici, lidé s inkontinencí nebo pacienti po operacích. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku takových lidí více než 110 tisíc.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakazuje uvádět na trh tři druhy kojenecké výživy, ve kterých testy odhalily zdraví nebezpečný toxin cereulid. Ve výživách zjistila inspekce nadlimitní obsah této látky už dříve během letošního roku. Jde o šarži 3418 kojenecké výživy v prášku značky Happy Mimi, dále o počáteční mléko značky Nutrilon PRO futura DUO BIOTIK 1 a o počáteční mléko Nutrilon ADVANCED GOOD NIGHT 1.

Spontánní krvácení nebo také nadměrná a častější tvorba modřin může znamenat, že člověk má hemofilii. Jde o vrozené dědičné onemocnění, při kterém se pacientovi nesráží krev. V Česku žije s hemofilií zhruba tisíc lidí. Díky moderním lékům ale mají možnost žít téměř bez omezení. Odborníci také u příležitosti Světového dne hemofilie upozorňují, že pacienti mohou intenzivněji krvácet, a to například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie.

Častější pocity vyhoření, a to už v nejmladším produktivním věku. To je téma nejen pro psychology, ale také zaměstnavatele. Ti chtějí rozšířit zdravotní benefity i o další možnosti péče o duševní zdraví. Příští týden se proto sejdou s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Podle vedoucího psychologa z Národního ústavu duševního zdraví Marka Preisse bývají první příznaky vyhoření tělesné nebo psychické. Podle ředitele společnosti STADA ČR Martina Šlégra 71 procent Čechů říká, že někdy zažilo pocit vyhoření.

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Zájem o testování na pohlavně přenosné nemoci v Česku v posledních letech roste. České televizi to potvrdilo několik nemocnic i oslovené veřejné i soukromé laboratoře. Ruku v ruce s tím přibývá zachycených případů infekcí. Například počet pozitivních případů kapavky vzrostl za posledních deset let o 85 procent, u syfilis pak o 64 procent. Lékaři vyšší zájem o testy vysvětlují kombinací lepší informovanosti, dostupnější diagnostiky i rizikovějšího chování.

Německá populace stárne a stagnující ekonomika vytváří dodatečný tlak na veřejné finance. Země tak podniká kroky pro zásadní reformu důchodů, zdravotnictví i daní. Podstatné je určení věku odchodu do důchodu. Pokud se změny podaří prosadit, spolková republika se podle analytiků promění víc než za posledních deset let.

Zhruba dvě stě záchranářů z Evropy a Izraele debatovalo v Praze o tom, jak zvládnout krizové události, jako jsou teroristické útoky, střelba v budovách či dopady extrémního počasí. Připravenost na mimořádné události vyhodnocovali po zkušenostech z uplynulých let. Při práci jim výrazně pomáhají i unikátní velkokapacitní vozy, se kterými zasahovali třeba u požáru v Hřensku, po tornádu na Moravě nebo u střelby na filozofické fakultě v Praze.

Evropská resuscitační rada vydala nová evropská doporučení pro lidi vyškolené v poskytování první pomoci. Ta kladou důraz na jednodušší a rychlejší pomoc v laických podmínkách. Zdůrazňují včasné volání záchranné služby, zahájení srdeční masáže a použití externího defibrilátoru. Školitelé je postupně zavádějí do kurzů.