Zdravotnictví

Specializovaní lékaři varují před neodborně provedenými estetickými zákroky, které podle nich dělají některá kosmetická nebo nehtová studia. Nejčastěji jde o výplně rtů nebo vyhlazení pleti pomocí injekcí botolutoxinu či kyseliny hyaluronové. Procedury prováděné nelékaři mohou podle České komory estetické medicíny (ČKEM) vést k vážným zdravotním komplikacím, které si mohou vyžádat lékařský zákrok nebo hospitalizaci. „Pokud mají například aplikovanou kyselinu hyalorunovou ve rtech, tak ji můžeme rozpustit enzymem, ale pokud ten materiál je odněkud z internetu, tak tam mohou být přísady, které prostě rozpustit nejdou,“ přiblížila zubní lékařka a předsedkyně ČKEM Kamila Zvolánková.

České kliniky asistované reprodukce hlásí za rok 2025 rekordní nárůst zájmu o takzvaný social freezing – preventivní zmrazení vajíček. U některých center stouply počty výkonů meziročně o desítky procent, v případě Fakultní nemocnice Motol jde dokonce o pětinásobek. Hlavním motivem žen není podle lékařů kariéra, ale absence vhodného partnera v době nejvyšší plodnosti. Odborníci však varují, že úspěšnost metody zásadně klesá s rostoucím věkem.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že podalo trestní oznámení kvůli operacím pacientů s přístroji na kontrolu srdečního rytmu, takzvaných kardioverterů-defibrilátorů, ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO). Důkazy podle resortu ukazují na neobvykle vysoké počty výkonů a vznikla podezření na obcházení kritérií pro voperování těchto přístrojů. Policie případ prověřuje kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví, vyšetřování se týká stovek pacientů.

Loňská interní prověrka v olomoucké fakultní nemocnici (FNOL) odhalila rozsáhlé úpravy dokumentace lidí zařazených do mezinárodní studie o defibrilátorech. Plná shoda mezi studijní dokumentací, kritérii studie a daty nemocničního elektronického systému byla zjištěna pouze u dvou z přibližně sedmi desítek olomouckých kardiaků. Ukázal to již loni interní audit, uvedl v pondělí portál Seznam Zprávy. Případ dál vyšetřuje policie.

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Podstatná část Čechů stále věří různým mýtům o pití alkoholu. V rozporu s jasným pohledem Světové zdravotnické organizace si půlka z nich třeba mylně myslí, že pití malého množství je zdraví prospěšné. Čtvrtina je přesvědčená, že zlepšuje kvalitu spánku, a pětina, že občasné pití v těhotenství neohrožuje matku ani dítě. Sedmina lidí dokonce ani nevěří v existenci závislosti na alkoholu. Dopady užívání alkoholu na společnost a hlavně její zdraví přitom narůstají – jen VZP loni na léčbu v souvislosti s nadměrným pitím vydala přes miliardu korun. Vědci se ptali více než tisíce lidí, kteří uvedli, že v posledním roce a půl alkohol pili. Jedním z hlavních sdělení jejich studie je, že nějakému mýtu o alkoholu věří skoro každý. Dáno je to i tím, že je pevnou a tradiční součástí kultury.

Dvě kauzy spojené s IT zakázkami, kterými Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v posledních letech prošla, byly jedním z témat Interview ČT24 se Zdeňkem Kabátkem, kterého správní rada v únoru odvolala po třinácti letech z funkce ředitele VZP. „Postavil jsem se k tomu čelem. Podnikli jsme veškeré kroky pro to, abychom nastavili procesy, které vyloučí opakování,“ vyjádřil se ke zmíněným kauzám a dodal, že důvody svého odvolání nezná. V rozhovoru s Barborou Kroužkovou rozebíral změny, které ve fungování pojišťovny provádí jeho nástupce Ivan Duškov, i ty, o které se snažil on. „Je nutné měnit zdravotnictví, měnit ho i v rámci těch úhradových mechanismů,“ komentoval Kabátek aktuální téma ve VZP, která chce mimo jiné cílit na kvalitu poskytovaných služeb. Její definice je dle exšéfa největší tuzemské pojišťovny velmi komplikovaná.

Vděčnost za léčbu, pomoc medicíně nebo finanční důvody. Zájem o darování těla vědě roste. Poskytnout své ostatky k výuce se už v Česku rozhodlo více než patnáct tisíc lidí. Na osmi tuzemských lékařských fakultách loni přibylo přes 1500 smluv s novými dárci. Podle přednosty Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) Ondřeje Naňky je většina z nich starší 70 let. K darování těla se ale čím dál častěji rozhodují i mladí lidé, třeba středoškoláci.

Lidi v tuzemsku tloustnou – a nejen lékaři si kladou otázku, jak to zvrátit. Například v pražském IKEMu půl roku sledovali stovku pacientů, kteří hubli za pomoci čím dál populárnějších antiobezitik. Klinika uvádí, že každý shodil nejméně devět kilogramů. Moderní léky na obezitu má podle lékařů předepsáno až 80 tisíc Čechů. Léčbu, která vyjde měsíčně zhruba na tři až deset tisíc korun, si pacienti platí sami. Podle náměstka ministra zdravotnictví Igora Karena (za Motoristy) by se to ale mohlo v budoucnu změnit. Aktuálně vzniká pracovní skupina – ta by měla určit, kterým pacientům by mohla medikamenty hradit pojišťovna.

Problémů se zkaženým jídlem v restauracích v Česku přibývá. V loňském roce řešili hygienici o polovinu víc případů potíží po konzumaci jídla v gastroprovozech než o rok dřív. Úředníci zjistili pochybení u téměř 1400 zařízení a rozdali pokuty za celkem dva a půl milionu korun. Důvodem je podle hygieniků zhoršená úroveň hygieny ve stravovacích zařízeních i nový systém kontrol.

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.

Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém nechce, aby lidé chodili za užívání konopí do vězení. Označil jeho dekriminalizaci na semináři v Poslanecké sněmovně za svou absolutní prioritu. Od loňského dubna sice platí aspoň pro jeho léčebnou variantu volnější pravidla, předepisovat ho mohou i praktici, kteří o to požádají, přesto však některé pacientské organizace i zástupci lékařů požadují míň administrativy a jednodušší pravidla. Případné změny by měly vést k tomu, aby víc lidí mohlo legálně užívat léčebné konopí.

Americká administrativa dočasně pozastaví část financování programu životního pojištění Medicaid pro stát Minnesota. Prohlásil to viceprezident USA JD Vance. Zdůvodnil to podezřením z podvodů v rámci toho, co popsal jako „agresivní boj proti zneužívání veřejných prostředků“, napsala agentura AP.

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) očekává kratší čekání na magnetickou rezonanci. V současnosti rozesílá do nemocnic dodatky smluv, kterými ruší strop na počet poskytnutých vyšetření. Šéfové zdravotnických zařízení krok vítají, navýšení objemu výkonů ale dle nich bude záviset i na personálních kapacitách. Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka platí pojišťovna za vyšetření na magnetické rezonanci v akutní lůžkové péči zhruba 1,4 miliardy korun. Zrušením regulace očekává uvolnění dalších 150 milionů. Ostatní pojišťovny se v tomto roce zatím plánují držet úhradové vyhlášky beze změn.

Zkonzultovat zdravotní stav nebo rozebrat výsledky laboratorního vyšetření. Kvůli tomu stále více lidí využívá službu některých pojišťoven, které nabízí lékaře na telefonu. Oslovené pojišťovny České televizi potvrdily, že počet konzultací meziročně roste. Některé pojišťovny mají lékařskou telefonní linku, jiné spustily on-line poradnu nebo aplikaci.

Ukrajinské nemocnice v místech ležících v blízkosti fronty se potýkají s nedostatkem pracovníků. Příkladem je Záporoží, kde lékaři a zdravotní sestry ošetřují nemocné i během silného ostřelování.

Všichni lékaři Nemocnice Pelhřimov, kteří přislíbili, že vezmou své výpovědi zpět, v nemocnici zůstanou. Svoji výpověď stáhla i desátá lékařka, devět jejích kolegů tak učinilo v pondělí, informovala mluvčí nemocnice Alexandra Knapová. Na interním oddělení dalo na začátku února výpověď dvanáct z dvaceti dvou lékařů. Krok zdůvodnili mimo jiné špatnou personální politikou nemocnice, jejíž ředitel Radim Hošek následně rezignoval. Zpětvzetí výpovědí bylo součástí dohody mezi lékaři a krajem, který je zřizovatelem nemocnice.

Zájem o očkování proti chřipce by podle praktických lékařů nejvíc zvýšilo placení vakcíny z veřejného zdravotního pojištění, změna jejich objednávání a profesionální propagační kampaň. Očkování v lékárnách, které navrhuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), by podle nich významný dopad nemělo. Lékárníci s tím však nesouhlasí, zájem veřejnosti podle nich je. Proti chřipce se každoročně nechává očkovat asi sedm procent populace, seniorů pětina.

Podle představ Sdružení praktických lékařů by na místa pro začínající lékaře měla být v dalších letech až dvojnásobná dotace. Sdružení o tom chce jednat s resortem zdravotnictví. Letos na specializační vzdělávání mladých praktiků pro děti i dospělé, ale třeba i psychiatrů, stát pošle o sto milionů korun více, než počítal původní návrh rozpočtu. Podobnou částkou by v druhé polovině roku měly přispět i pojišťovny. Podporu plánují cílit do míst, kde je lékařů málo.

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.

Umělou inteligenci (AI) využívá čím dál víc nemocnic a ambulancí. Tato technologie dokáže zkrátit délku vyšetření i čekací lhůtu na něj. Zatím ale chybí pravidla pro její využívání, ministerstvo zdravotnictví se to proto teď chystá napravit. Úřad také chce, aby zdravotní pojišťovny hradily technologie spjaté s AI.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.