Zdravotnictví

Statisíce Čechů nemají zubaře, stálého nemá pětina lidí. Podle stomatologické komory je ale dentistů dostatek. V čem je tedy problém? Jak ho vyřešit? A proč má drtivou většinu zubních kazů jen pět procent nejchudších obyvatel? Na tyto i další otázky hledali odpovědi hosté pořadu Zkraje, kterými byli starosta Písku Michal Čapek (ANO), člen předsednictva České stomatologické komory Libor Zdařil, komentátor serveru Seznam Zprávy Martin Čaban, místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), poslanec Jan Síla (SPD) a Adam Ander z odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví.

Lékaři ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně dokončili kompletní rekonstrukci nosu po odstranění rozsáhlého nádoru. Pacient Marián Vanek měl rakovinu nosohrtanu. Na vytvoření nového nosu využili tkáň z jiných částí těla, a to předloktí, žebra nebo čela. Ačkoliv částečných operací po rakovině nebo úrazech už brněnští chirurgové touto metodou provedli čtyřicet, šlo o teprve pátý takto komplikovaný případ v Česku.

Jedním z hlavních témat vládní novely zákona o veřejném zdravotním pojištění je prevence. Pokud norma projde, pojišťovny by na ni měly mít možnost vynakládat víc prostředků. Opozice ale upozorňuje, že to bude záležet na jejich finanční kondici. Zdravotní výbor ve středu posuzoval na dvě desítky pozměňovacích návrhů k zákonu. Mezi nimi i ten, který by pacientům umožnil zvolit si a doplatit dražší variantu péče. Na této změně se ale přítomní poslanci nedokázali shodnout.

Zdravotní pojišťovny letos plánují na preventivní programy vyčlenit přes tři a půl miliardy korun, o čtvrt miliardy víc než loni. Podle sněmovnou projednávané novely má jít na prevenci do budoucna ještě násobně víc, ministerstvo věří v až patnáct miliard ročně. Opozice to kritizuje.

Část lidí v Česku dál nemůže sehnat zubního lékaře. Podle České stomatologické komory přitom zubařů neustále přibývá – za poslední rok jich začalo ordinovat dalších 120. Aktuálně jich je v zemi skoro devět tisíc. Často se ale koncentrují ve velkých městech a zhruba desetina z nich nemá smlouvu s pojišťovnou a pacienti si tak za péči musí platit. Někteří proto radši využívají zubní pohotovosti, kam ale patří jen nejakutnější případy.

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.

Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví poprvé propojila své údaje o nemocnosti, léčbě, invaliditě, klientech domovů či příjemcích příspěvků na péči. Lépe tak nastaví síť zařízení, počet personálu, úhrady či investice.

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Poslanecká novela energetického zákona, která má podpořit výstavbu paroplynových elektráren, míří po úterním projednání ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci k ní předložili dvě desítky pozměňovacích návrhů. Krátce se věnovali také novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má podpořit prevenci. Poslanci ODS a TOP 09 do ní chtějí vložit možnost připlácení za lepší péči či zdravotní pomůcky, které nyní pojištění vůbec nekryje a pacienti je musí uhradit výhradně ze svého.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznámilo, že plánuje rozsáhlou studii, která by měla prozkoumat údajné možné souvislosti mezi očkováním a poruchou autistického spektra, informovala agentura Reuters. Tato spojitost byla již opakovaně vyvrácena. Není jasné, jestli studie souvisí s nově jmenovaným ministrem zdravotnictví Robertem F. Kennedym. Ten dlouhodobě prosazuje názory, které před očkováním spíše varují.

Američtí vědci se ozvali proti rozsáhlým škrtům vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta omezila například výzkum nemocí, snažila se zastavit vyplácení federálních grantů či propustila tisíce lidí z agentur ve zdravotnictví. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého jsou nynější protestní akce lépe organizované než v roce 2017 během Trumpova prvního mandátu.

Přibývá služeb, které pomáhají lidem s duševními potížemi. Psychiatrická nemocnice Bohnice v Praze začala v terapii využívat virtuální realitu i interaktivní hry. Jako první psychiatrické zařízení kombinuje na jednom místě odpočinek, vzdělávání a socializaci pacientů pod dohledem „peerů“, tedy lidí se stejnou zkušeností.

Část inovativních léků, které se používají k léčbě onkologických nebo neurologických onemocnění, by mohly místo nemocnic nakupovat pojišťovny. Jde o rozpracovaný návrh ministra financí, který by měl uspořit až miliardy korun. Výrobci, distributoři i část lékařů se změnami nesouhlasí – obávají se problémů s výpadky i omezení spektra léčiv.

Část opozice chce kauzy veřejných zakázek ve Fakultní nemocnici Motol řešit na plénu sněmovny. Piráti navrhují audit největšího zdravotního zařízení v Česku. Debata by se mohla vést i o délce mandátu ředitelů fakultních nemocnic či o jejich prověřování Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ).

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že nevěděl, co se ve Fakultní nemocnici v Motole děje. Policejní spis nemá a informace čerpá z médií. Vzhledem k obrovskému množství peněz ve zdravotnictví se domnívá, že takové prostředí může znamenat pokušení. Kvůli nejistotě kolem výstavby onkologického centra v Motole Nadace rodiny Kellnerových vypověděla smlouvu o poskytnutí daru 500 milionů korun. Válek zopakoval, že je přesvědčen, že po vyjasnění situace se kontrakt znovu podepíše.

Údajné úplatky z miliardových zakázek i desátky od bufetářky nebo řemeslníků – bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík a jeho náměstek Pavel Budinský si podle kriminalistů měli říct o desítky milionů firmám, které s institucí chtěly spolupracovat. Policie to po rozsáhlé razii oznámila před týdnem. Obviněných je vedle manažerů dalších patnáct lidí. Jak motolský systém fungoval, zkoumali Reportéři ČT.

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.

Na prvním zasedání nové americké vlády miliardář a poradce prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk mimo jiné zmínil to, že takzvaný úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) nechtěně zrušil preventivní opatření proti ebole. Přes jeho ujištění, že se chybu podařilo opravit, se ale podle expertů rozhodně neobnovily předchozí kapacity pro boj se šířením této choroby.

Skoro čtvrtina odborných ambulancí dává novým pacientům termíny návštěv za tři a více měsíců. Vyplývá to z interního dotazníku jejich sdružení. Odpovědělo přes tisíc ordinací napříč zaměřeními. Aktuální data se přibližně shodují s těmi, která specialisté sesbírali už loni. Hrozbou je ale podle nich stárnutí kolegů. Ministerstvo zdravotnictví čekací lhůty zatím nesleduje, změnit to má systém e-žádanek.

Česko získalo 51,7 bodu ze 100 za přístup k moderní antikoncepci. Vyplývá to z Antikoncepčního atlasu Evropy 2025, který už poosmé zpracovávalo Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční práva (EPF). Se získanými body se Česko umístilo šestatřicáté ze 47 hodnocených zemí Evropy. Atlas Česko hodnotí nízko především kvůli absenci hrazené hormonální antikoncepce z veřejného pojištění. Nejvíce bodů získaly Francie a Lucembursko, poslední skončilo Polsko.

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.

Nyní již bývalý šéf nemocnice Motol Miloslav Ludvík, který byl v souvislosti s korupční kauzou ve středu vzat do vazby, instituci řídil příliš dlouho, shodli se v Událostech, komentářích náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček a dva bývalí šéfové resortu Roman Prymula a Svatopluk Němeček. Dvořáček však podotkl, že v době, kdy se připravují velké projekty, je vyměnit ředitele těžké. Resort navíc dle něj neměl indicie, že by se mělo dít něco problematického.

Odvolaného ředitele pražské motolské nemocnice Miloslava Ludvíka považuje komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban za jednoho z nejvlivnějších lidí v českém zdravotnictví. Jeho letitá kariéra je však po vypuknutí korupční kauzy, v níž podle dostupných informací Ludvík figuruje, u konce, odhadl novinář v Událostech, komentářích. Investigativní reportér Deníku N Lukáš Prchal upozornil, že systém určený k praní špinavých peněz podle všeho fungoval přes deset let.