Zdravotnictví strana 5 z 5

V některých „personálně zdevastovaných“ nemocnicích došlo k překročení přesčasových hodin už v květnu, ale těm nelze pomoci žádnými legislativními kroky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce viceprezident České lékařské komory Jan Přáda. Celkově se však věci ve zdravotnictví daly do pohybu správným směrem, dodal. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) řekl, že nyní zbývají dva velké úkoly: legislativní změny v zákoníku práce a zákon o odměňování zdravotníků.

V Česku je přes osmdesát ukrajinských lékařů, kterým stát od začátku plnohodnotné ruské agrese uznal jejich tamní vzdělání. Další desítky aprobační zkoušky právě skládají. Často nastupují do nemocnic, které odborný personál shánějí jen těžko. Třeba v Českém Krumlově je každý desátý doktor právě z Ukrajiny.

Senát souhlasil s novelou, která má usnadnit zapojení zubařů ze států mimo EU do péče v Česku. Jde o reakci na jejich dlouhodobý nedostatek. Podle předsedy senátního výboru pro zdravotnictví Romana Krause (ODS) se podmínky pro tyto lékaře v tuzemsku nezlehčují – musejí mít jak odpovídající vzdělání, tak i jazykové znalosti. Proti je však Česká stomatologická komora. Podle jejího prezidenta Romana Šmuclera může být taková péče nelegální. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích.

Královéhradecký kraj dokončil v Oblastní nemocnici Jičín výstavbu multifunkčního pavilonu A. Na vybudování a vybavení objektu včetně spojovacího koridoru k pavilonům D a E vynaložil téměř 644 milionů korun. Nový pavilon naváže na provozy nemocnice a rozšíří její služby. Se zprovozněním pavilonu kraj počítá v červnu. Modernizace krajské jičínské nemocnice bude pokračovat výstavbou pavilonu psychiatrie.

Města v Královéhradeckém kraji řeší nedostatek praktických lékařů. Trutnovu se ale podařilo získat hned dva nové praktické lékaře. Prostory jim poskytla radnice, do provozu investovala zhruba šest milionů korun. Lékaři tam začnou ordinovat v pondělí 3. června. Jen v tomto regionu nemá doposud praktického lékaře pět procent lidí, v Ústeckém kraji dokonce sedm procent.

Česká lékařská komora (ČLK) a zdravotnické odbory nesouhlasí s návrhem zákona o odměňování zdravotníků, který předložilo ministerstvo zdravotnictví. Nejde podle nich o faktické sjednocení výše platů a mezd, které žádají. Pro některé zdravotníky by podle nich návrh znamenal i snížení odměny. Po čtvrtečním jednání to sdělili předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a prezident ČLK Milan Kubek. Na změnách zákoníku práce, které mají platit od srpna, podle nich shoda je.

Počet lidí s roztroušenou sklerózou přesáhl dvacet jedna tisíc – za rok tak v registru přibyla zhruba tisícovka pacientů. Neurologové i ministerstvo zdravotnictví chtějí sjednotit postupy, aby kvalita péče byla ve všech centrech stejně vysoká.

V českobudějovické nemocnici zkouší efektivnější systém plánování operací. Lékařům jsou nově k dispozici sekretářky, které místo nich píší propouštěcí zprávy, objednávají vyšetření a starají se o administrativu operací. Na plánované výkony totiž desetina pozvaných z nejrůznějších důvodů vůbec nedorazí. Nové pracovnice tak mohou na operaci poslat někoho jiného, klidně i v dřívějším termínu.

V Hrádku nad Nisou začala demolice bývalého továrního komplexu Bekon. Téměř celý areál historické textilky má být do poloviny letošního srpna zlikvidován, zůstane pouze komín a správní budova. Na dvacetihektarové ploše následně, i za pomoci státní dotace, vyroste náměstí s parkem a novými městskými objekty.

Třetina Čechů starších 15 let užívá nikotin a mezi mladými od 15 do 24 let jde o polovinu. Roste také počet mladých, kteří sahají k alternativám klasických cigaret, zejména k elektronickým. Pokud jde o alkohol, zůstává Česko v mezinárodním měřítku mezi zeměmi s velmi vysokou spotřebou. Vyplývá to z výsledků výzkumu o užívání tabáku a alkoholu (NAUTA), které každoročně uveřejňuje Státní zdravotní ústav.

Trestná činnost související s několika úmrtími v soukromém zdravotnickém zařízení v Brně se nepotvrdila. Kriminalisté případ uzavřeli, informoval server Seznam Zprávy. ČTK to potvrdil mluvčí krajského státního zastupitelství Hynek Olma. Vyšetřování se týkalo společnosti Chronicare Mund, která v Brně provozuje dvě zařízení následné intenzivní péče. Jednatel Petr Foukal jakékoliv protiprávní jednání v souvislosti s péčí o pacienty zcela popíral.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Aš, Nejdek a Kraslice chtějí společně přesvědčit centrální orgány a instituce, aby jim pomohly řešit naléhavé problémy v regionu u německých hranic. Uzavřely proto Pakt ohrožených měst. Města doufají ve snazší a efektivnější komunikaci. Koncept svazku obcí ve čtvrtek představili starostové zakládajících měst, kteří se začátkem června chystají na schůzku s pěti poslanci zvolenými za Karlovarský kraj. Rovněž budou přednášet své požadavky a návrhy řešení v senátním podvýboru pro regiony v transformaci.

Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Poslanci opozičního ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Sněmovna schválila i pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do vládní novely doplnila také například právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Vznikne navíc nový informační systém s cílem zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků. Obě novely nyní dostanou k posouzení senátoři.

Lékaři zvažují další protesty. Kritizují ministerstvo zdravotnictví, že neplní prosincovou dohodu, která jim sice zajistila růst výdělků až o patnáct tisíc korun, ale chybí jim změny v zákoníku práce, které by je zbavily množství často nelegálních přesčasů. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích ujistil, že slíbené zákony už jsou na cestě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda ale kritizuje komunikaci mezi ministerstvem, komorou a odbory.

Britská vláda vyplatí další odškodné desítkám tisíc lidí, kteří se kvůli kontaminované krvi v letech 1970 až 1991 nakazili v britských nemocnicích virem HIV či žloutenkou, oznámil úřad premiéra Rishiho Sunaka. Londýn vytvoří orgán, který bude žádosti vyřizovat, aby se lidé s nárokem na odškodnění dočkali peněz již letos. Každý z nich bude moci získat až 210 tisíc liber (šest milionů korun), uvedl zástupce Sunakova úřadu John Glen. Celkem by odškodnění mohlo dosáhnout deseti miliard liber.

Polovina praktických lékařů pro děti a dorost je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v penzi. Ordinací pediatrů za pět let ubylo skoro čtyři sta a očekávají se další odchody pracujících seniorů. Potřeba bude jedenáct set úvazků. Ubývá i diabetologů, chirurgů nebo anesteziologů, praktických lékařů pro dospělé do dvou let začne přibývat, řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Zástupci zdravotnických odborů a České lékařské komory se obávají neochoty kabinetu splnit dohodu uzavřenou s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) o personální situaci v nemocnicích. Z dohody, která odvrátila protesty lékařů, je podle komory splněn jen růst platů. Zákon o odměňování, změna zákoníku práce či vzdělávání zatím chybí. Zvažují proto další protesty. Podle ministerstva zdravotnictví se na změnách postupně pracuje. Dohodu se daří naplňovat i podle premiéra.

Kvůli kontaminované krvi se ve Spojeném království mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes třicet tisíc lidí. Každý desátý z nich zemřel. Několik vlád i britský zdravotnický systém NHS se skandál snažily ututlat, tvrdí vyšetřovací zpráva. Premiér Rishi Sunak v reakci uvedl, že je to pro stát hanba. Vláda chystá kompenzace. Podle webu listu The Guardian by se odškodné pro oběti a pozůstalé mohlo vyšplhat na deset miliard liber (289 miliard korun).

Česko podle Indexu prosperity a finančního zdraví loni kleslo mezi zeměmi EU ze 13. na 15. místo. Mezi státy sedmadvacítky se tak dostalo do té horší poloviny. Nejlépe se Česku daří ve zdravotnictví a obraně, zaostává v úrovni bydlení. Meziročně si nejvíce pohoršilo v ekonomice, a to zejména kvůli vysoké inflaci. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, se vyhlásily v pondělí na konferenci reVize Česka. Pořádá ji spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

Lékaři v Česku vůbec poprvé provedli zákrok, který by mohl výrazně pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou. Nemocí, jejíž hlavním příznakem je nekontrolovatelný třes, trpí v tuzemsku zhruba padesát tisíc lidí. Každým rokem navíc toto číslo narůstá. Lékařům se podařilo najít lepší místo na mozku, kam umístí speciální elektrodu, ta pak pomáhá třes končetin zvládat.

Někteří onkologičtí pacienti, nevidomí nebo lidé po transplantaci se stále častěji obracejí na organizace s tím, že jim byl snížen invalidní důchod nebo o něj úplně přišli. Opakovaně kontaktují také ministerstvo práce a sociálních věcí. To od letoška zřídilo Institut posuzování zdravotního stavu, který má systém sjednotit. Vyhotovení posudků pod jedním úřadem by pak mělo být rychlejší a srozumitelnější než dosud.

V některých lékárnách dál chybí inhalátory na akutní záněty dýchacích cest. Nedostatkový je často předepisovaný Ventolin i jeho alternativa Ecosal – s výrobcem tohoto léku přitom resort zdravotnictví dohodl navýšení dodávek minimálně na dvojnásobek roční spotřeby.

Nová lůžka mají uklidnit napjatou situaci v psychiatrické péči o děti a dospívající. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by měla vzniknout speciálně pro ně. Náctiletých, které sužují duševní problémy, v posledních letech přibývá a místa v nemocnicích a léčebnách chybí. Do několika týdnů by tak odborná společnost měla ministru předložit koncepci rozvoje dětské psychiatrické péče. Změna umožní vzdělávat více psychiatrů i psychologů. V péči o dospělé by se kromě center duševního zdraví měly dál rozvíjet i psychiatrické nemocnice.