Lidí neregistrovaných u praktického lékaře bylo loni v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví asi pět procent, část z nich přesto čerpala jejich péči. Dospělých mezi nimi bylo 449 tisíc, dětí 34 tisíc. Sdružení praktických lékařů, kterých je asi pět tisíc pro dospělé a dva tisíce pro děti, v březnu uvedlo čísla ještě vyšší, praktického lékaře podle něj nemá milion lidí, část ho sehnat nemůže, část mít nechce.
Situace se ale velmi liší napříč regiony. Nedostatek lékařů je například na Ašsku a v dalších okrajových oblastech Karlovarského kraje nebo na některých místech kraje Středočeského. Ministerstvo situaci sleduje na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP). „Když půjdeme na úroveň ORP, tak jsou rozdíly i násobné. Na úrovni okresů se to vyrovná,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Loni si přitom sdružení lékařů stěžovala, že rezidenční místa byla přidělena bez většího zohlednění regionální nedostupnosti. Podle šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) to byla chyba komise, která jim nedávala dostatečnou váhu.
Od letošního roku ministerstvo vytvořilo mapu s bodovým hodnocením míst podle nedostupnosti lékaře, která tvoří hlavní parametr pro přidělení místa. Stát tato místa dotuje částkou až devět set milionů korun ročně, letos podpořil sto čtyřicet míst pro praktické lékaře, sedmdesát pro pediatry a po patnácti místech pro psychiatry pro děti a pro dospělé.
Pokud lidé nemohou praktika či jiného lékaře sehnat, měli by se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, případně navštívit web zřizovaný resortem. Největší počet lidí bez registrace u praktického lékaře je podle ministerstva mezi ukrajinskými občany s mezinárodní ochranou a cizinci ze zemí Evropské unie registrovaných v jiných zemích.
Údaj od praktických lékařů označil Válek za „hausnumero“
Sdružení praktických lékařů dříve uvádělo, že lidí neregistrovaných u praktika je až milion lidí. Tento údaj Válek označil za „hausnumero“. Podobně se podle něj tvrdilo, že až pětina studentů medicíny odchází z Česka do zahraničí. Data o počtech studentů a nastupujících lékařů to ale podle něj vyvrátila.
Podobně by resort podle Válka chtěl analyzovat gynekologickou péči, aby bylo jasné, kolik žen na pravidelnou prevenci ke gynekologovi nechodí.
Podle vyjádření předsedy Společnosti praktického lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluka Býmy by praktický lékař mohl vyřešit osmdesát procent zdravotních problémů populace a spotřebovat na to patnáct procent rozpočtu. Dalších čtyřicet procent rozpočtu by podle něj měly čerpat běžné nemocnice a ambulantní lékaři, dalších čtyřicet procent nejspecializovanější centra, která pokrývají pět procent péče.
V letošním roce hospodaří veřejné zdravotní pojištění s 528 miliardami korun, přímo na zdravotní péči jde 515 miliard korun. Na péči praktických lékařů je z nich vyhrazeno 30,7 miliardy korun, tedy necelých šest procent.
Klesá počet dětských ordinací
Podle dat ÚZIS průměrný věk praktických lékařů klesá. Ročně jich totiž přichází asi dvě stě čtyřicet nových. „Do studia v tomto oboru nastupuje po roce 2021 více lékařů. Pokud se tento trend podaří udržet, dojde k adekvátnímu nasycení potřebných kapacit do čtyř až pěti let,“ popsal Dušek. Dlouhodobě pak klesá počet ordinací dětských praktických lékařů, v posledních letech ale podle Duška pomaleji.
Praktický lékař se vzdělává v ordinaci zkušenějšího kolegy, na takzvaném rezidenčním místě. „Je potřeba systematicky rezidenční místa přidělovat praktickým lékařům a pediatrům. Do pěti let jich budeme mít několik set mimo velká města, protože tak rezidenční místa přidělujeme,“ uvedl ministr Válek.
