Nedostatek lékařů

Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.

Kabinet jednomyslně schválil novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, jejíž ambicí je podpořit aktivní přístup občanů k vlastnímu zdraví či umožnit pojišťovnám nasmlouvat lidem zdravotní péči v zahraničí. Platit by mohla od roku 2026.

Téma duševního zdraví se sice otevírá čím dál častěji, někteří se však stále bojí požádat o pomoc nebo nevědí, kde ji hledat. V Česku se s psychickými onemocněními setkal každý pátý člověk. Světový den duševního zdraví upozornil na nárůst psychických potíží i nedostatek odborníků – zejména dětských psychiatrů.

Protesty zdravotníků v nemocnicích hrozí i po čtvrtečním jednání odborů se šéfem resortu Vlastimilem Válkem (TOP 09). Podle lékařských odborů ministerstvo neplní dohodu z loňského prosince. Spor obě strany vedou zejména kvůli výdělkům. Zdravotníci se s Válkem už dříve shodli na tom, že nový zákon začne platit v lednu příštího roku. Lékaři ale mají pochybnosti, protože shoda nad jeho parametry zatím není.

České zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem pediatrů. Řada z nich odchází do důchodu a mladších kolegů, kteří by je nahradili, není adekvátní počet. Potíže se sháněním lékaře tak nemají jen menší obce na okrajích republiky, ale často i ty u velkých měst. Třináctitisícovému městu Aš v Karlovarském kraji trvalo sehnat dětského lékaře tři roky.

Města v Královéhradeckém kraji řeší nedostatek praktických lékařů. Trutnovu se ale podařilo získat hned dva nové praktické lékaře. Prostory jim poskytla radnice, do provozu investovala zhruba šest milionů korun. Lékaři tam začnou ordinovat v pondělí 3. června. Jen v tomto regionu nemá doposud praktického lékaře pět procent lidí, v Ústeckém kraji dokonce sedm procent.

„Viděli jsme, že stárnou sestry, že bude během sedmi let odcházet největší vlna do důchodu – co udělal pan ministr, aby navýšil počty na školách pro zdravotní sestry?“ ptá se šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO). Řešením, která Válek navrhuje, se podle místopředsedy výboru Toma Philippa (KDU-ČSL) nedá vyhnout, ať už bude u moci „taková vláda, nebo maková“. O možných reformách v tuzemském zdravotnictví diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Řadu léčeben dlouhodobě nemocných trápí už delší dobu kritický nedostatek lékařů. Některá zařízení hledají zdravotnický personál marně. Nepomáhají ani mzdy srovnatelné s těmi v nemocnicích, dokonce ani náborové příspěvky. Léčebny nejsou pro lékaře profesně lákavé, spousta z nich obor opouští nebo odchází do důchodu.

„Pokud se má člověk, který je v psychické nepohodě, objednat k psychiatrovi jako k nejžádanějšímu odborníkovi, v tomto systému budeme vždy narážet na kapacitní problém,“ upozornil psychiatr, ředitel Centra duševní rehabilitace Beroun, bývalý ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. Neexistuje žádná jednoduchá intervence, kterou by se zařídilo, že bude dostupnost, myslí si Tomáš Kašpárek, přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Fakultní nemocnice Brno, proděkan Lékařské fakulty MU. O problematice diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

V Česku je stále více pediatrů v důchodovém věku, náhrada za ně však chybí. Například na Jindřichohradecku ukončí v tomto roce svou praxi dva lékaři pro děti – v Suchdolu nad Lužnicí a v Třeboni. Zatímco sedmaosmdesátiletý uznávaný pediatr Miloš Velemínský náhradu za sebe našel, jeho kolegyni v příhraničí se to nepodařilo.