„Pokud se má člověk, který je v psychické nepohodě, objednat k psychiatrovi jako k nejžádanějšímu odborníkovi, v tomto systému budeme vždy narážet na kapacitní problém,“ upozornil psychiatr, ředitel Centra duševní rehabilitace Beroun, bývalý ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. Neexistuje žádná jednoduchá intervence, kterou by se zařídilo, že bude dostupnost, myslí si Tomáš Kašpárek, přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Fakultní nemocnice Brno, proděkan Lékařské fakulty MU. O problematice diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.
Máme nedostatečné psychiatrické kapacity, shodují se Kašpárek a Hollý
32 minut
Otázky Václava Moravce, 2. část
„Žijeme v nějaké epidemii duševních potíží, zejména mladých a zejména mladých dívek a žen,“ upozorňuje Kašpárek. Říká, že s tím prý nikdo v této míře nepočítal, není na to postavený ani náš zdravotní systém, ani nikde v západní Evropě. „Je to nějaký kulturní, společenský fenomén, který se děje a na který se nikdo nedokázal připravit.“
Na důvod, proč trpí poruchami více žen než mužů, podle Kašpárka zatím není jasné vysvětlení. Zásadní bude budovat personální kapacitu psychiatrů, psychologů či psychiatrických sester. „Máme teď nedostatečné kapacity (…), s touto lavinou bojujeme velmi obtížně,“ konstatuje.
Nyní je spousta lidí, kteří se k péči nedostanou tak rychle, jak by potřebovali, dodává Kašpárek.
Počet ambulantních vyšetření pacientů od 20 do 24 let
Podle Hollého se v tuto chvíli nemůže mluvit jen o „špičce ledovce – kdo potřebuje více psychiatrů“. „My potřebujeme mít širší nabídku pomocí a krizových služeb,“ uvádí. Zmínil také nutnost propojených komunit, celý systém krizových služeb se nyní buduje.
„Pokud se má člověk, který je v psychické nepohodě, objednat k psychiatrovi jako k nejžádanějšímu odborníkovi, v tomto systému budeme vždy narážet na kapacitní problém,“ podotýká Hollý. Existuje i meziresortní skupina pro dostupnost psychoterapie, aby byl onen „trychtýř“ na začátku větší a zajistila se tím vyšší míra odborné pomoci pro lidi, kteří ji potřebují.
Kašpárek dodává, že pro to, aby nyní vznikaly nové služby, není v Česku zdroj. „Musíme se postarat o to, aby do systému vstoupilo co nejvíc nových odborníků – to znamená vybudovat kapacity jak psychoterapeutů, psychiatrů, psychiatrických sester a dalších profesí, to trvá roky,“ soudí.
Neexistuje tak žádná jednoduchá intervence, kterou by se zařídilo, že bude dostupnost, myslí si Kašpárek. „Jsou tady statisíce lidí, kteří potřebují odbornou psychiatrickou péči.“ Klíčové je udržet základní síť v psychiatrické péči – jak ambulantních psychiatrů, tak akutních lůžek.
Kašpárek také zmínil centra duševního zdraví – služby pro klientelu, která trpí závažnou duševní chorobou. „To je úplně jiná klientela, než o čem tady mluvíme, ti lidé potřebují ambulantní péči, potřebují psychoterapeutickou péči, potřebují akutní lůžka.“
Rozcházejí se také data, která před lety podle Kašpárka formovala rozložení psychiatrů na počet obyvatel. „Řeklo se, že by v republice mělo být asi pětadvacet psychiatrů na sto tisíc obyvatel, aby tady mohly být služby, které jsou navrženy, které bychom si přáli,“ říká. V současné době je v tuzemsku zhruba 1230 těchto odborníků.
Masarykova univerzita už v současné době spouští kampaně pro zájemce o studium zmíněných oborů, potvrdil Kašpárek.
Mapa center duševního zdraví
Pořad se zabýval také kapacitami psychotestů při udělování zbrojních průkazů. Celý blok je ke zhlédnutí ve videu v úvodu článku.
