Izrael spustil Gedeónovy vozy. Podle úřadů v Gaze rychle přibývá mrtvých

6 minut
Události: Situace v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Při izraelských vzdušných úderech v Pásmu Gazy v noci na sobotu zahynulo nejméně 58 Palestinců, napsala agentura Reuters s odvoláním na tamní nemocnici. Za poslední tři dny počet palestinských obětí v důsledku intenzivních úderů přesáhl tři sta, tvrdí tamní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac potvrdil, že armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci zvanou Gedeónovy vozy s cílem vyvinout na hnutí tlak.

Izraelská armáda v pátek večer informovala, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové velké ofenzivy s cílem ovládnout strategické oblasti a dosáhnout všech cílů války, včetně propuštění rukojmí a porážky teroristického hnutí Hamás. Učinila tak krátce poté, co americký prezident Donald Trump ukončil svou cestu po zemích Perského zálivu, aniž svou návštěvou přispěl k úsilí o dosažení nového příměří, píše Reuters.

„Se zahájením operace Gedeónovy vozy v Gaze, vedené velkou silou pod armádním velením, oznámila delegace Hamásu v Dauhá návrat k jednání o dohodě o rukojmí oproti odmítavému postoji, který zaujímala až dosud,“ sdělil Kac v prohlášení, z něhož cituje server The Times of Israel (ToI). Ministr zdůraznil, že Hamás se vrátil k rozhovorům, přestože Jeruzalém neobnovil přísun humanitární pomoci do Gazy, která podle něj „není potřeba“, a nesouhlasil s klidem zbraní.

Výzvy k zastavení násilí

Experti OSN varují, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor poté, co Izrael před 76 dny zcela zablokoval dodávky humanitární pomoci. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že je znepokojen plány židovského státu na rozšíření pozemních operací, a znovu vyzval k trvalému příměří.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani v sobotu Jeruzalém vyzval, aby ofenzivu v Pásmu Gazy zastavil. Palestinští civilisté by podle něj již neměli dále trpět kvůli válce. „Musíme izraelské vládě říct ‚dost‘,“ uvedl v prohlášení. „Zastavme útoky, zajistěme příměří, osvoboďme rukojmí, ale nechme na pokoji lidi, kteří se stali oběťmi Hamásu,“ dodal.

Rovněž předseda Evropské rady António Costa apeloval na Izrael, aby ukončil humanitární blokádu enklávy, a vyzval k okamžitému klidu zbraní a zastavení násilí.

Znepokojení nad rozšířením ofenzivy vyjádřilo také německé ministerstvo zahraničí, podle kterého izraelská operace prohloubí humanitární krizi. Nové údery podle Berlína také mohou ohrozit životy zbývajících rukojmí, včetně německých.

Hamás jednání potvrdil

Představitel Hamásu agenturám Reuters a AFP potvrdil, že v katarském Dauhá probíhá nové kolo zprostředkovaných rozhovorů s Izraelem o příměří v Gaze a že strany jednají o všech otázkách „bez jakýchkoli předběžných podmínek“.

Hnutí nicméně předtím neoznámilo, že by jednání opustilo nebo se k němu „vrátilo“, poznamenal ToI. Nejmenovaný izraelský představitel už dříve médiím řekl, že nepřímá jednání v Dauhá byla obnovena a že se jich Hamás účastní.

Palestinská média v sobotu napsala, že pozemní jednotky izraelské armády v noci postupovaly z východu do města Dajr Balah ve střední části pásma, přičemž jejich postup provázela těžká dělostřelecká palba a letecké údery. Dajr Balah, kde se nachází také jeden z původních uprchlických táborů, je jednou z mála oblastí Gazy, které se pozemní síly dosud vyhýbaly. Vojáci už dříve operovali na okrajích města, ale ne hluboko uvnitř, píše ToI.

„Od půlnoci jsme převzali 58 mučedníků, velký počet obětí přitom zůstává pod troskami. Situace v nemocnici je katastrofální,“ sdělil ředitel Indonéské nemocnice, která se nachází na severu Pásma Gazy.

Operaci oznámil Netanjahu na začátku května

Novou, rozšířenou vojenskou operaci, která počítá s dobytím a držením území, ohlásil 5. května premiér Benjamin Netanjahu. Představitel izraelského obranného aparátu už dříve podle Reuters oznámil, že nebude zahájena dříve, než svou návštěvu regionu ukončí prezident Trump.

Židovský stát zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, při němž ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle sobotní bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaného Hamásem zabito nejméně 53 272 Palestinců a přes 120 tisíc dalších bylo zraněno. Jen za posledních 24 hodin přišlo podle těchto dat o život 146 lidí a dalších 459 bylo zraněno. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, těch je ovšem většina.

Rozsáhlé oblasti hustě zalidněného území izraelské útoky zcela zdevastovaly a přibližně devadesát procent obyvatel vyhnaly z domovů, často i opakovaně.

Abbás znovu vyzval Hamás ke složení zbraní

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v sobotu opět vyzval Hamás, aby se vzdal moci v Pásmu Gazy a spolu s dalšími skupinami předal své zbraně palestinské samosprávě, jež sídlí na okupovaném Západním břehu Jordánu. Abbás to podle webu ToI řekl na summitu Ligy arabských států (LAS) v irácké metropoli Bagdádu. Summit v závěrečném prohlášení apeluje k vyvinutí většího mezinárodního tlaku na zastavení krveprolití v Pásmu Gazy a k financování arabského plánu na jeho obnovu, napsala agentura AFP.

„Palestinská věc čelí existenčnímu nebezpečí a genocidní zločiny, kterým dnes čelí v Gaze, jsou součástí kolonialistického projektu, který podkopává projekt nezávislého palestinského státu,“ řekl Abbás podle irácké tiskové agentury. „Palestinská samospráva pokračuje v komplexním reformním procesu, který zahrnuje všechny její instituce,“ doplnil s tím, že podporuje arabský plán, jenž „prosazuje zastavení sionistických útoků a docílení míru v regionu“.

Také koncem dubna Abbás vyzval hnutí Hamás, aby předalo správu Pásma Gazy a své zbraně Palestinské autonomii, jež sídlí v Ramalláhu, a aby se proměnilo v politickou stranu. V minulosti zkritizoval útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 s tím, že svou akcí hnutí ovládající Pásmo Gazy dalo Izraeli záminku toto palestinské území zničit.

Hamás, který se staví proti Abbásovým snahám o usmíření s Izraelem, ho obviňuje z potlačování militantních frakcí na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. Hnutí se Pásma Gazy zmocnilo v roce 2007 poté, co v roce 2006 vyhrálo volby na palestinských územích. Moci v Pásmu Gazy se ujalo po souboji s konkurenčním Abbásovým Fatahem, který s ním nechtěl zůstat v koalici. Opakované snahy o usmíření neuspěly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...