Palestinská samospráva

V New Yorku v úterý začalo 79. zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN), během něhož jako první vystoupil generální tajemník António Guterres. Ten uvedl, že svět si nemůže dovolit, aby se Libanon stal další Gazou, která je podle něj nepřetržitou noční můrou. Americký prezident Joe Biden vyzval k příměří v Gaze a apeloval, aby svět neodvracel zrak od války na Ukrajině, přičemž USA podle něj ve své podpoře nepoleví.

Ankara už před měsícem zavedla kvůli humanitární tragédii v Pásmu Gazy na Izrael obchodní embargo. Více než na izraelské firmy ale dopadá na ty palestinské na Západním břehu.

V posledních týdnech se napříč izraelskou společností, a zejména pak mezi politickými špičkami začaly objevovat konkrétnější obrysy toho, jak by měla vypadat správa Pásma Gazy, až zde skončí stávající izraelská operace proti radikálnímu hnutí Hamás. Část izraelské pravice, ale i samotných osadníků požaduje vystěhování Palestinců a znovuosídlení Gazy židovským obyvatelstvem. Nejkonkrétnější a nejstřízlivější plán představil ministr obrany Joav Galant, jeho návrh zachování palestinské správy ale odmítají koaliční partneři.

Izraelská armáda pokračuje v odvetných útocích v Pásmu Gazy. Desítky letounů v koordinaci s pozemními jednotkami v noci na úterý zaútočily na více než sto objektů, oznámila podle agentury DPA izraelská armáda. Premiér Benjamin Netanjahu ve svém komentáři pro list The Wall Street Journal napsal, že existují tři předpoklady dosažení míru: zničení Hamásu, demilitarizace Pásma Gazy a deradikalizace palestinské společnosti.

Izraelské jednotky provádí „precizní a cílený“ zásah proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v areálu největší nemocnice v Pásmu Gazy, oznámily Izraelské obranné síly (IDF) v prohlášení na sociální síti X. Operace se podle nich týká části nemocnice Šífa a zakládá se na nespecifikovaných informacích zpravodajců a „operační nutnosti“. Operaci izraelské armády v nemocnici odsoudil úřad OSN či Jordánsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při středečním projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Palestinská samospráva oznámila, že obnoví spolupráci s Izraelem přerušenou v květnu kvůli záměru izraelské vlády anektovat části Západního břehu Jordánu, který Izrael okupuje od války v roce 1967. Radikální hnutí Hamás ohlášený palestinský krok odmítá.