Izrael pokračuje v odvetných útocích v Pásmu Gazy, v noci zaútočil na více než sto objektů

Izraelská armáda pokračuje v odvetných útocích v Pásmu Gazy. Desítky letounů v koordinaci s pozemními jednotkami v noci na úterý zaútočily na více než sto objektů, oznámila podle agentury DPA izraelská armáda. Premiér Benjamin Netanjahu ve svém komentáři pro list The Wall Street Journal napsal, že existují tři předpoklady dosažení míru: zničení Hamásu, demilitarizace Pásma Gazy a deradikalizace palestinské společnosti.

Mezi cíli izraelské armády byly vstupy do tunelů používané teroristickým palestinským hnutím Hamás. Ve městě Džabalíja v severní části Pásma Gazy byla zlikvidována teroristická buňka, jejíž členové se pokusili nastražit výbušniny v blízkosti izraelského tanku. Členové Hamásu byli podle izraelské armády zabiti také ve městě Chán Júnis na jihu pásma, uvedla armáda.

Prohlášení izraelské armády, které ve válečných podmínkách není možné nezávisle ověřit, přichází den poté, co premiér Benjamin Netanjahu během návštěvy vojáků řekl, že Izrael v nadcházejících dnech zintenzivní boj v Pásmu Gazy.

„Hamás musí být zničen, Gaza musí být demilitarizována a palestinská společnost musí být deradikalizována. To jsou tři předpoklady pro mír mezi Izraelem a jeho palestinskými sousedy v Gaze,“ napsal Netanjahu ve svém příspěvku pro The Wall Street Journal.

Pro splnění prvního bodu je podle něj nutné zlikvidovat vojenské kapacity Hamásu a ukončit jeho politickou vládu nad Gazou. Považuje to za jedinou přiměřenou reakci, aby se zabránilo opakování událostí ze 7. října, kdy Hamás a další ozbrojenci zaútočili z Gazy na Izrael a zabili na 1200 lidí, převážně civilistů.

Při zničení Hamásu bude podle Netanjahua Izrael „nadále postupovat v plném souladu s mezinárodním právem“. Připouští ale, že to je složité, protože „nedílnou součástí strategie Hamásu je využívání palestinských civilistů jako lidských štítů“.

„Dočasná bezpečnostní zóna“

Demilitarizace Gazy bude podle izraelského ministerského předsedy vyžadovat dočasnou bezpečnostní zónu na obvodu pásma a vytvoření kontrolního mechanismu na hranici mezi Gazou a Egyptem, který „bude odpovídat bezpečnostním potřebám Izraele a zabrání pašování zbraní na toto území“. Očekávání, že Gazu demilitarizuje palestinská samospráva, která má pod kontrolou části okupovaného Západního břehu, má Netanjahu za nerealistické.

K deradikalizaci bude podle Netanjahua potřeba mimo jiné zajistit, aby školy učily děti vážit si života spíše než smrti a imámové přestali kázat o vraždění Židů. „Palestinskou občanskou společnost je třeba transformovat tak, aby její obyvatelé podporovali boj proti terorismu, a ne jeho financování,“ je přesvědčen. Jak konkrétně toho dosáhnout, neuvádí, píše ale, že na to zřejmě bude třeba „odvážné a morální vedení“.

Nynější válku rozpoutal říjnový útok Hamásu na Izrael, při němž radikálové také unesli kolem 240 lidí. Rozsáhlé izraelské odvetné útoky na Gazu podle Hamásem řízených úřadů v Gaze od té doby připravily o život téměř 21 tisíc Palestinců a asi 55 tisíc jich bylo zraněno. Informace ve válečném prostředí ale nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Velká většina z 2,3 milionu obyvatel Gazy musela kvůli válce opustit své domovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 19 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 48 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 7 hhodinami
Načítání...