Izrael údajně zvažuje vyměnit rukojmí za život šéfů Hamásu. Palestinci hlásí přes sto obětí bombardování uprchlického tábora

Izrael zvažuje možnost, že nezabije, ale vyhostí vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára a Muhammada Dífa. Podle izraelské veřejnoprávní televize Kan by to mohlo být součástí řešení, které by zajistilo propuštění všech rukojmí stále držených v Gaze a napomohlo ukončení války. Izraelský válečný kabinet v pondělí podle serveru The Jerusalem Post posoudí nový egyptský návrh na ukončení bojů. Ty pokračují. Hamás oznámil, že počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy vzrostl na 106.

Televize Kan ve svém zpravodajství citovala několik nejmenovaných izraelských zdrojů, podle nichž by Sinvár a Díf mohli dostat svého druhu imunitu a byli by deportováni do Kataru či jiné země. O této možnosti už prý jednalo izraelské vojenské i politické vedení, i když zatím neexistuje žádný konkrétní návrh.

Jeden ze zdrojů televizi řekl, že by takový plán nesměl mít negativní dopad na hlavní izraelský cíl, kterým je zničení vojenských kapacit Hamásu, který spolu s dalšími ozbrojenými organizacemi 7. října při útoku na Izrael zabil na 1200 lidí. Jiný zdroj vyjádřil přesvědčení, že „deportace vedení Hamásu do zahraničí není v rozporu s válečnými cíli“.

Sinvár nyní podle serveru The Times of Israel v prvním veřejném vyjádření od útoku ze 7. října prohlásil, že Hamás vede „zuřivý, násilný a bezprecedentní boj“ proti Izraeli a že je na dobré cestě ke zdecimování Izraelských obranných sil (IDF). Zároveň prohlásil, že vojenské křídlo Hamásu od začátku války zabilo přes tisíc izraelských vojáků. Podle IDF ale od začátku pozemní operace padlo 156 jejich příslušníků a od útoku Hamásu na začátku října celkem více než 300. Tyto údaje není možné bezprostředně ověřit.

Na začátku prosince organizace Velitelé pro bezpečnost Izraele (CIS) vyzvala válečný kabinet k dohodě o vyhoštění šéfů Hamásu a palestinských vězňů výměnou za propuštění všech izraelských rukojmí, informoval server The Jerusalem Post (JP). CIS, která sdružuje více než pět set bývalých vysokých představitelů izraelské armády a zpravodajských služeb, sdělila deníku JP, že vláda bude muset ještě doladit podstatné detaily této nabídky.

Palestinští ozbrojenci 7. října z Izraele unesli na 240 lidí. Část jich během sedmidenního příměří v listopadu propustili, ale kolem 130 by jich podle izraelských zdrojů mělo být nadále v Gaze, i když dvacet z nich už je pravděpodobně po smrti. V neděli izraelská armáda podle agentury Reuters oznámila, že těla pěti mrtvých rukojmí vyzvedla ze sítě podzemních tunelů na severu Gazy.

Útok na Maghází

Boje v Gaze pokračují. Nejmenovaní představitelé palestinského zdravotnictví sdělili agentuře AP, že počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy vzrostl na 106. AP vychází i ze záznamů z místní nemocnice, které měla možnost vidět. Tyto údaje není možné bezprostředně ověřit.

Izraelská armáda již dříve prohlásila, že se incidentem zabývá. Předchozí bilance, která se odvolávala na ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané Hamásem, hovořila o nejméně 70 mrtvých.

Egyptský návrh na ukončení bojů

Server JP se věnoval i egyptskému návrhu příměří, který počítá s několika fázemi, během nichž by se dospělo k úplnému klidu zbraní. Ta první by přinesla nejméně dvoutýdenní příměří, během něhož by Hamás a další palestinští radikálové propustili 40 rukojmí a Izrael 120 vězněných Palestinců.

Druhá fáze by spočívala v dialogu soupeřících palestinských organizací Fatah a Hamás pod záštitou Egypta a vytvoření technokratické vlády v Gaze. Ve třetí fázi by bylo možné uzavřít dohodu na ukončení války a výměně zbývajících rukojmí za další palestinské vězně.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal však naposledy v neděli znovu najevo odhodlání bojovat do „absolutního vítězství nad Hamásem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...