Izrael údajně zvažuje vyměnit rukojmí za život šéfů Hamásu. Palestinci hlásí přes sto obětí bombardování uprchlického tábora

Izrael zvažuje možnost, že nezabije, ale vyhostí vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára a Muhammada Dífa. Podle izraelské veřejnoprávní televize Kan by to mohlo být součástí řešení, které by zajistilo propuštění všech rukojmí stále držených v Gaze a napomohlo ukončení války. Izraelský válečný kabinet v pondělí podle serveru The Jerusalem Post posoudí nový egyptský návrh na ukončení bojů. Ty pokračují. Hamás oznámil, že počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy vzrostl na 106.

Televize Kan ve svém zpravodajství citovala několik nejmenovaných izraelských zdrojů, podle nichž by Sinvár a Díf mohli dostat svého druhu imunitu a byli by deportováni do Kataru či jiné země. O této možnosti už prý jednalo izraelské vojenské i politické vedení, i když zatím neexistuje žádný konkrétní návrh.

Jeden ze zdrojů televizi řekl, že by takový plán nesměl mít negativní dopad na hlavní izraelský cíl, kterým je zničení vojenských kapacit Hamásu, který spolu s dalšími ozbrojenými organizacemi 7. října při útoku na Izrael zabil na 1200 lidí. Jiný zdroj vyjádřil přesvědčení, že „deportace vedení Hamásu do zahraničí není v rozporu s válečnými cíli“.

Sinvár nyní podle serveru The Times of Israel v prvním veřejném vyjádření od útoku ze 7. října prohlásil, že Hamás vede „zuřivý, násilný a bezprecedentní boj“ proti Izraeli a že je na dobré cestě ke zdecimování Izraelských obranných sil (IDF). Zároveň prohlásil, že vojenské křídlo Hamásu od začátku války zabilo přes tisíc izraelských vojáků. Podle IDF ale od začátku pozemní operace padlo 156 jejich příslušníků a od útoku Hamásu na začátku října celkem více než 300. Tyto údaje není možné bezprostředně ověřit.

Na začátku prosince organizace Velitelé pro bezpečnost Izraele (CIS) vyzvala válečný kabinet k dohodě o vyhoštění šéfů Hamásu a palestinských vězňů výměnou za propuštění všech izraelských rukojmí, informoval server The Jerusalem Post (JP). CIS, která sdružuje více než pět set bývalých vysokých představitelů izraelské armády a zpravodajských služeb, sdělila deníku JP, že vláda bude muset ještě doladit podstatné detaily této nabídky.

Palestinští ozbrojenci 7. října z Izraele unesli na 240 lidí. Část jich během sedmidenního příměří v listopadu propustili, ale kolem 130 by jich podle izraelských zdrojů mělo být nadále v Gaze, i když dvacet z nich už je pravděpodobně po smrti. V neděli izraelská armáda podle agentury Reuters oznámila, že těla pěti mrtvých rukojmí vyzvedla ze sítě podzemních tunelů na severu Gazy.

Útok na Maghází

Boje v Gaze pokračují. Nejmenovaní představitelé palestinského zdravotnictví sdělili agentuře AP, že počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy vzrostl na 106. AP vychází i ze záznamů z místní nemocnice, které měla možnost vidět. Tyto údaje není možné bezprostředně ověřit.

Izraelská armáda již dříve prohlásila, že se incidentem zabývá. Předchozí bilance, která se odvolávala na ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané Hamásem, hovořila o nejméně 70 mrtvých.

Egyptský návrh na ukončení bojů

Server JP se věnoval i egyptskému návrhu příměří, který počítá s několika fázemi, během nichž by se dospělo k úplnému klidu zbraní. Ta první by přinesla nejméně dvoutýdenní příměří, během něhož by Hamás a další palestinští radikálové propustili 40 rukojmí a Izrael 120 vězněných Palestinců.

Druhá fáze by spočívala v dialogu soupeřících palestinských organizací Fatah a Hamás pod záštitou Egypta a vytvoření technokratické vlády v Gaze. Ve třetí fázi by bylo možné uzavřít dohodu na ukončení války a výměně zbývajících rukojmí za další palestinské vězně.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal však naposledy v neděli znovu najevo odhodlání bojovat do „absolutního vítězství nad Hamásem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 17 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...