Izrael údajně zvažuje vyměnit rukojmí za život šéfů Hamásu. Palestinci hlásí přes sto obětí bombardování uprchlického tábora

Izrael zvažuje možnost, že nezabije, ale vyhostí vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára a Muhammada Dífa. Podle izraelské veřejnoprávní televize Kan by to mohlo být součástí řešení, které by zajistilo propuštění všech rukojmí stále držených v Gaze a napomohlo ukončení války. Izraelský válečný kabinet v pondělí podle serveru The Jerusalem Post posoudí nový egyptský návrh na ukončení bojů. Ty pokračují. Hamás oznámil, že počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy vzrostl na 106.

Televize Kan ve svém zpravodajství citovala několik nejmenovaných izraelských zdrojů, podle nichž by Sinvár a Díf mohli dostat svého druhu imunitu a byli by deportováni do Kataru či jiné země. O této možnosti už prý jednalo izraelské vojenské i politické vedení, i když zatím neexistuje žádný konkrétní návrh.

Jeden ze zdrojů televizi řekl, že by takový plán nesměl mít negativní dopad na hlavní izraelský cíl, kterým je zničení vojenských kapacit Hamásu, který spolu s dalšími ozbrojenými organizacemi 7. října při útoku na Izrael zabil na 1200 lidí. Jiný zdroj vyjádřil přesvědčení, že „deportace vedení Hamásu do zahraničí není v rozporu s válečnými cíli“.

Sinvár nyní podle serveru The Times of Israel v prvním veřejném vyjádření od útoku ze 7. října prohlásil, že Hamás vede „zuřivý, násilný a bezprecedentní boj“ proti Izraeli a že je na dobré cestě ke zdecimování Izraelských obranných sil (IDF). Zároveň prohlásil, že vojenské křídlo Hamásu od začátku války zabilo přes tisíc izraelských vojáků. Podle IDF ale od začátku pozemní operace padlo 156 jejich příslušníků a od útoku Hamásu na začátku října celkem více než 300. Tyto údaje není možné bezprostředně ověřit.

Na začátku prosince organizace Velitelé pro bezpečnost Izraele (CIS) vyzvala válečný kabinet k dohodě o vyhoštění šéfů Hamásu a palestinských vězňů výměnou za propuštění všech izraelských rukojmí, informoval server The Jerusalem Post (JP). CIS, která sdružuje více než pět set bývalých vysokých představitelů izraelské armády a zpravodajských služeb, sdělila deníku JP, že vláda bude muset ještě doladit podstatné detaily této nabídky.

Palestinští ozbrojenci 7. října z Izraele unesli na 240 lidí. Část jich během sedmidenního příměří v listopadu propustili, ale kolem 130 by jich podle izraelských zdrojů mělo být nadále v Gaze, i když dvacet z nich už je pravděpodobně po smrti. V neděli izraelská armáda podle agentury Reuters oznámila, že těla pěti mrtvých rukojmí vyzvedla ze sítě podzemních tunelů na severu Gazy.

Útok na Maghází

Boje v Gaze pokračují. Nejmenovaní představitelé palestinského zdravotnictví sdělili agentuře AP, že počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy vzrostl na 106. AP vychází i ze záznamů z místní nemocnice, které měla možnost vidět. Tyto údaje není možné bezprostředně ověřit.

Izraelská armáda již dříve prohlásila, že se incidentem zabývá. Předchozí bilance, která se odvolávala na ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané Hamásem, hovořila o nejméně 70 mrtvých.

Egyptský návrh na ukončení bojů

Server JP se věnoval i egyptskému návrhu příměří, který počítá s několika fázemi, během nichž by se dospělo k úplnému klidu zbraní. Ta první by přinesla nejméně dvoutýdenní příměří, během něhož by Hamás a další palestinští radikálové propustili 40 rukojmí a Izrael 120 vězněných Palestinců.

Druhá fáze by spočívala v dialogu soupeřících palestinských organizací Fatah a Hamás pod záštitou Egypta a vytvoření technokratické vlády v Gaze. Ve třetí fázi by bylo možné uzavřít dohodu na ukončení války a výměně zbývajících rukojmí za další palestinské vězně.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal však naposledy v neděli znovu najevo odhodlání bojovat do „absolutního vítězství nad Hamásem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 41 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...