Izrael údajně zvažuje vyměnit rukojmí za život šéfů Hamásu. Palestinci hlásí přes sto obětí bombardování uprchlického tábora

Izrael zvažuje možnost, že nezabije, ale vyhostí vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára a Muhammada Dífa. Podle izraelské veřejnoprávní televize Kan by to mohlo být součástí řešení, které by zajistilo propuštění všech rukojmí stále držených v Gaze a napomohlo ukončení války. Izraelský válečný kabinet v pondělí podle serveru The Jerusalem Post posoudí nový egyptský návrh na ukončení bojů. Ty pokračují. Hamás oznámil, že počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy vzrostl na 106.

Televize Kan ve svém zpravodajství citovala několik nejmenovaných izraelských zdrojů, podle nichž by Sinvár a Díf mohli dostat svého druhu imunitu a byli by deportováni do Kataru či jiné země. O této možnosti už prý jednalo izraelské vojenské i politické vedení, i když zatím neexistuje žádný konkrétní návrh.

Jeden ze zdrojů televizi řekl, že by takový plán nesměl mít negativní dopad na hlavní izraelský cíl, kterým je zničení vojenských kapacit Hamásu, který spolu s dalšími ozbrojenými organizacemi 7. října při útoku na Izrael zabil na 1200 lidí. Jiný zdroj vyjádřil přesvědčení, že „deportace vedení Hamásu do zahraničí není v rozporu s válečnými cíli“.

Sinvár nyní podle serveru The Times of Israel v prvním veřejném vyjádření od útoku ze 7. října prohlásil, že Hamás vede „zuřivý, násilný a bezprecedentní boj“ proti Izraeli a že je na dobré cestě ke zdecimování Izraelských obranných sil (IDF). Zároveň prohlásil, že vojenské křídlo Hamásu od začátku války zabilo přes tisíc izraelských vojáků. Podle IDF ale od začátku pozemní operace padlo 156 jejich příslušníků a od útoku Hamásu na začátku října celkem více než 300. Tyto údaje není možné bezprostředně ověřit.

Na začátku prosince organizace Velitelé pro bezpečnost Izraele (CIS) vyzvala válečný kabinet k dohodě o vyhoštění šéfů Hamásu a palestinských vězňů výměnou za propuštění všech izraelských rukojmí, informoval server The Jerusalem Post (JP). CIS, která sdružuje více než pět set bývalých vysokých představitelů izraelské armády a zpravodajských služeb, sdělila deníku JP, že vláda bude muset ještě doladit podstatné detaily této nabídky.

Palestinští ozbrojenci 7. října z Izraele unesli na 240 lidí. Část jich během sedmidenního příměří v listopadu propustili, ale kolem 130 by jich podle izraelských zdrojů mělo být nadále v Gaze, i když dvacet z nich už je pravděpodobně po smrti. V neděli izraelská armáda podle agentury Reuters oznámila, že těla pěti mrtvých rukojmí vyzvedla ze sítě podzemních tunelů na severu Gazy.

Útok na Maghází

Boje v Gaze pokračují. Nejmenovaní představitelé palestinského zdravotnictví sdělili agentuře AP, že počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy vzrostl na 106. AP vychází i ze záznamů z místní nemocnice, které měla možnost vidět. Tyto údaje není možné bezprostředně ověřit.

Izraelská armáda již dříve prohlásila, že se incidentem zabývá. Předchozí bilance, která se odvolávala na ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané Hamásem, hovořila o nejméně 70 mrtvých.

Egyptský návrh na ukončení bojů

Server JP se věnoval i egyptskému návrhu příměří, který počítá s několika fázemi, během nichž by se dospělo k úplnému klidu zbraní. Ta první by přinesla nejméně dvoutýdenní příměří, během něhož by Hamás a další palestinští radikálové propustili 40 rukojmí a Izrael 120 vězněných Palestinců.

Druhá fáze by spočívala v dialogu soupeřících palestinských organizací Fatah a Hamás pod záštitou Egypta a vytvoření technokratické vlády v Gaze. Ve třetí fázi by bylo možné uzavřít dohodu na ukončení války a výměně zbývajících rukojmí za další palestinské vězně.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal však naposledy v neděli znovu najevo odhodlání bojovat do „absolutního vítězství nad Hamásem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 11 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 23 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 28 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 4 hhodinami
Načítání...