Izrael údajně zvažuje vyměnit rukojmí za život šéfů Hamásu. Palestinci hlásí přes sto obětí bombardování uprchlického tábora

Izrael zvažuje možnost, že nezabije, ale vyhostí vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára a Muhammada Dífa. Podle izraelské veřejnoprávní televize Kan by to mohlo být součástí řešení, které by zajistilo propuštění všech rukojmí stále držených v Gaze a napomohlo ukončení války. Izraelský válečný kabinet v pondělí podle serveru The Jerusalem Post posoudí nový egyptský návrh na ukončení bojů. Ty pokračují. Hamás oznámil, že počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy vzrostl na 106.

Televize Kan ve svém zpravodajství citovala několik nejmenovaných izraelských zdrojů, podle nichž by Sinvár a Díf mohli dostat svého druhu imunitu a byli by deportováni do Kataru či jiné země. O této možnosti už prý jednalo izraelské vojenské i politické vedení, i když zatím neexistuje žádný konkrétní návrh.

Jeden ze zdrojů televizi řekl, že by takový plán nesměl mít negativní dopad na hlavní izraelský cíl, kterým je zničení vojenských kapacit Hamásu, který spolu s dalšími ozbrojenými organizacemi 7. října při útoku na Izrael zabil na 1200 lidí. Jiný zdroj vyjádřil přesvědčení, že „deportace vedení Hamásu do zahraničí není v rozporu s válečnými cíli“.

Sinvár nyní podle serveru The Times of Israel v prvním veřejném vyjádření od útoku ze 7. října prohlásil, že Hamás vede „zuřivý, násilný a bezprecedentní boj“ proti Izraeli a že je na dobré cestě ke zdecimování Izraelských obranných sil (IDF). Zároveň prohlásil, že vojenské křídlo Hamásu od začátku války zabilo přes tisíc izraelských vojáků. Podle IDF ale od začátku pozemní operace padlo 156 jejich příslušníků a od útoku Hamásu na začátku října celkem více než 300. Tyto údaje není možné bezprostředně ověřit.

Na začátku prosince organizace Velitelé pro bezpečnost Izraele (CIS) vyzvala válečný kabinet k dohodě o vyhoštění šéfů Hamásu a palestinských vězňů výměnou za propuštění všech izraelských rukojmí, informoval server The Jerusalem Post (JP). CIS, která sdružuje více než pět set bývalých vysokých představitelů izraelské armády a zpravodajských služeb, sdělila deníku JP, že vláda bude muset ještě doladit podstatné detaily této nabídky.

Palestinští ozbrojenci 7. října z Izraele unesli na 240 lidí. Část jich během sedmidenního příměří v listopadu propustili, ale kolem 130 by jich podle izraelských zdrojů mělo být nadále v Gaze, i když dvacet z nich už je pravděpodobně po smrti. V neděli izraelská armáda podle agentury Reuters oznámila, že těla pěti mrtvých rukojmí vyzvedla ze sítě podzemních tunelů na severu Gazy.

Útok na Maghází

Boje v Gaze pokračují. Nejmenovaní představitelé palestinského zdravotnictví sdělili agentuře AP, že počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy vzrostl na 106. AP vychází i ze záznamů z místní nemocnice, které měla možnost vidět. Tyto údaje není možné bezprostředně ověřit.

Izraelská armáda již dříve prohlásila, že se incidentem zabývá. Předchozí bilance, která se odvolávala na ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané Hamásem, hovořila o nejméně 70 mrtvých.

Egyptský návrh na ukončení bojů

Server JP se věnoval i egyptskému návrhu příměří, který počítá s několika fázemi, během nichž by se dospělo k úplnému klidu zbraní. Ta první by přinesla nejméně dvoutýdenní příměří, během něhož by Hamás a další palestinští radikálové propustili 40 rukojmí a Izrael 120 vězněných Palestinců.

Druhá fáze by spočívala v dialogu soupeřících palestinských organizací Fatah a Hamás pod záštitou Egypta a vytvoření technokratické vlády v Gaze. Ve třetí fázi by bylo možné uzavřít dohodu na ukončení války a výměně zbývajících rukojmí za další palestinské vězně.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal však naposledy v neděli znovu najevo odhodlání bojovat do „absolutního vítězství nad Hamásem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump na něj vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení války s Ruskem. To napadlo Ukrajinu před téměř čtyřmi lety, země se od té doby agresi brání. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neobsazeného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 1 hhodinou

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 4 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 5 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 6 hhodinami

V Ženevě skončila první část dalšího jednání o konci ruské války na Ukrajině

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Expanzivní snahy Ruska by s koncem Putina nezmizely, varuje Pavel

Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.
před 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...