Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou
„Jsem Marine,“ napsal na síti X maďarský premiér Viktor Orbán, který se ve svém příspěvku setkal se smíšenými reakcemi. Francouzsky napsanou zprávou „Je suis Marine“ přitom odkazoval na vlnu solidarity po 7. lednu 2015, kterou lidé vyjadřovali pozůstalým novinářům z francouzské redakce Charlie Hebdo. Ty spolu s dalšími deseti lidmi zavraždili dva islamisté.
Italský vicepremiér Matteo Salvini, který šéfuje protiimigrační straně Liga, verdikt soudu označil za vyhlášení války ze strany Bruselu.
Rozsudek nad Le Penovou odsoudil také současný lídr Národního sdružení Jordan Bardella. „Není to jen Marine Le Penová, kdo byl nespravedlivě odsouzen: byla popravena francouzská demokracie,“ napsal na síti X politik, který se nyní podle Reuters i stanice BBC nejspíše stane kandidátem strany do prezidentských voleb v roce 2027. Neteř Le Penové a krajně pravicová politička Marion Maréchalová podle Reuters řekla, že jediný důvod, proč byla politička odsouzena, je to, že byla na cestě k vítězství.
„Spravedlnost je spravedlnost“
Předsedkyně francouzských zelených Marine Tondelierová naopak uvedla, že Le Penová si musí odpykat svůj trest, je podle ní jako každý jiný člověk. „Spravedlnost je spravedlnost. Paní Le Penová je politička, která požaduje tvrdé soudnictví. Respektujte tedy soudní systém,“ vyzval šéf komunistů Fabien Roussel.
Sama Le Penová míní, že se jí soud záměrně snaží zabránit v kandidatuře na prezidentku. Podle AFP také prohlásila, že je nevinná. Politička oznámila, že se odvolá, podle francouzských médií má však jen malou šanci, že by nyní mohla kandidovat v prezidentských volbách. „Soudci sáhli k praktikám, o nichž jsme si mysleli, že jsou vyhrazené autoritářským režimům,“ prohlásila.
Justice se obává útoků na svou nezávislost
Francouzská soudní rada vyjádřila znepokojení nad kritickými reakcemi politiků. Vyjádření o údajné politizaci soudnictví, o níž často hovořili souputníci krajní pravice, podle nejvyššího orgánu dohlížejícího na činnost soudů ohrožují nezávislost justice a hrozby vůči soudcům rozhodujícím o případu jsou v demokratické společnosti nepřijatelné.
Bardella krátce po kritických slovech ze strany soudního orgánu zveřejnil na síti X příspěvek, v němž hovoří o „diktatuře soudců“ a vyzývá k „poklidné lidové mobilizaci“. Stoupence Le Penové vyzval k podpisu petice na její podporu. Podle francouzských komentátorů se bude snažit RN využít rozsudek k politické kampani, možná i k tlaku na pád současné menšinové vlády prezidenta Emmanuela Macrona.
O úspěchu politika se má rozhodovat ve volbách, míní Babiš
„Nekomentuji rozhodnutí soudů, natož těch francouzských, ale myslím si, že o úspěchu či neúspěchu jakéhokoliv politika by měli rozhodovat lidé ve volbách. Marine Le Penové ta možnost ale byla upřena,“ myslí si předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
Podle předsedy Motoristů Petra Macinky je rozsudek absurdní a nespravedlivý nejen vůči francouzské političce, ale má sloužit i jako varování těm, kteří „chtějí hájit suverenitu a práva občanů proti diktátu elit“. Dodal, že věří v to, že spravedlnost a Národní sdružení nakonec ve Francii zvítězí.
ANO i Motoristy spojuje s Národním sdružením členství v evropské straně Patrioti.eu a ve společné frakci Evropského parlamentu (EP).
Francouzský soud v pondělí uznal Le Penovou vinnou v procesu, kde byla s dalšími asi dvěma desítkami lidí obviněna ze zpronevěry prostředků EP. Soud jí kromě pětiletého zákazu působení ve veřejné funkci také odsoudil na čtyři roky vězení, z toho dva podmíněně. Politička vinu odmítá.
Šestapadesátiletá šéfka poslanců RN tak nebude moci kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách, které jsou v plánu za dva roky. Le Penová, která už na prezidentku Francie kandidovala neúspěšně třikrát, dříve uvedla, že se o úřad hlavy státu hodlá opět ucházet.
