Matteo Salvini

K nově vznikající europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, jejímž zakládajícím členem je i české ANO, se připojí francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN) a italská Liga Mattea Salviniho. Frakci bude šéfovat dosavadní předseda RN Jordan Bardella. ANO a Fidesz budou mít místopředsedy – exministryni Kláru Dostálovou a europoslankyni Kingu Gálovou. Ve frakci je 84 poslanců z dvanácti zemí, bude tak třetí nejsilnější v Evropském parlamentu, po lidovcích a socialistech. Nově by se do frakce měla přidat dvojice českých europoslanců za Motoristy a Přísahu. Vznik frakce vedl ke slovnímu střetu mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Nová frakce Evropského parlamentu (EP) Patrioti pro Evropu, kterou založila Svobodná strana Rakouska (FPÖ) spolu se stranou Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a hnutím ANO Andreje Babiše, láká nové členy. Trojice stran potřebuje zástupce čtyř dalších zemí. Počítat mohou s portugalskou formací Dost. Probíhají jednání o založení evropské strany Evropa suverénních národů. Na ustavení nových skupin zbývá už jen jedenáct dní. Podle zahraničního zpravodaje ČT Petra Obrovského sice pravicové strany po eurovolbách posílily, ale jejich vliv v EP nemusí úměrně tomu vzrůst.

Založením nové frakce v Evropském parlamentu nazvané Patrioti pro Evropu se chtějí její členové zaměřit hlavně na své domácí voliče a méně na vlastní evropskou politiku, uvedli politologové v Devadesátce ČT24. Vznik nového seskupení oznámili v neděli maďarský premiér Viktor Orbán, český expremiér Andrej Babiš (ANO) a šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl. Členství v nové frakci zvažují také italské, portugalské, francouzské či polské strany.

Pozici první strany v zemi uhájili v eurovolbách v Itálii favorizovaní Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové s téměř 29 procenty hlasů. Těžkou porážku ale zaznamenal její koaliční partner Matteo Salvini. Jeho Liga získala před pěti lety 34 procent, letos nedosáhla ani na deset procent. Raduje se naopak opoziční Demokratická strana, která posbírala skoro čtvrtinu hlasů.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Italská pravice slaví rok od přesvědčivého vítězství ve volbách. Hlasy Italů vynesly do čela země poprvé v dějinách ženu – Giorgiu Meloniovou z postfašistické strany Bratři Itálie. Mnohými podceňovaná předsedkyně vlády nenaplnila obavy opozice z izolace v Evropské unii a odklonu od demokracie po Orbánově vzoru. Vliv Říma v Bruselu přesto i kvůli vládním opatřením klesá.

Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.

Po sobotním sesuvu půdy na italském ostrově Ischia zemřela nejméně jedna žena. Dalších 12 lidí se podle agentury ANSA pohřešuje, pátrají po nich záchranáři. Zhruba dvěma stovkám lidí úřady nařídily evakuaci kvůli obavám z dalších sesuvů a zřícení domů. České ministerstvo zahraničí neví o tom, že by se neštěstí dotklo některého z Čechů.

Vůbec poprvé v historii nestojí v čele francouzského krajně pravicového Národního sdružení, někdejší Národní fronty, nikdo z klanů Le Penů. Dosavadní šéfka Marine Le Penová přenechala minulý týden předsednickou funkci europoslanci Jordanu Bardellovi. Nový šéf bude zřejmě v mnoha ohledech ostřejší než jeho předchůdkyně, s radikálem Ericem Zemmourem ale do koalice jít nechce.

Italské úřady blokují na lodích v sicilském přístavu Katánie zhruba 250 migrantů. Zakazují jim vstup na pevninu. Kapitáni dvou humanitárních plavidel teď odmítají odplout a označují rozhodnutí Říma za nezákonné. Za patovou situací stojí přísná migrační politika nové pravicové vlády Giorgi Meloniové. Kabinet dokonce zvažuje zabránit lodím vplout do svých vod.

Horní komora italského parlamentu ve středu podle očekávání vyslovila důvěru koaliční vládě Giorgie Meloniové, jejíž krajně pravicová strana Bratři Itálie vyhrála minulý měsíc parlamentní volby. Podpořilo ji 115 senátorů, 79 se vyslovilo proti, informovala agentura ANSA. Už v úterý dostal nový kabinet důvěru většiny poslanců.

Itálie bude dál věrným spojencem v NATO, bude pokračovat v podpoře Ukrajiny a nemá v úmyslu sabotovat chod Evropské unie, kterou chce ale udělat efektivnější. Při představování programu své vlády to uvedla v úterý před poslanci nová italská premiérka Giorgia Meloniová.

Prezident Sergio Mattarella pověřil sestavením nové italské vlády šéfku pravicově populistické strany Bratři Itálie Giorgiu Meloniovou. Politička, jejíž strana vyhrála zářijové volby, pověření přijala a rovnou předložila seznam ministrů. Nová vláda složí přísahu v sobotu dopoledne, řekl šéf prezidentské kanceláře Ugo Zampetti. Meloniová se stane první ženou v čele italského kabinetu.

Matteo Salvini patřil ještě nedávno mezi největší hvězdy pravicové populistické politiky v Itálii. V nedělních volbách jej ale zcela zastínila Giorgia Meloniová se svými Bratry Itálie. Šéfa strany Liga poškodily vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nebo obvinění z únosu. Součástí nové vlády se tak nejspíš nestane.

Itálie bude mít poprvé v historii premiérku. V předčasných volbách uspěla Giorgia Meloniová se svými Bratry Itálie. Podle publicisty a překladatele Andrease Pieralliho ji voliči odměnili za to, že nebyla součástí vlád uplynulých let, kterým se nepodařilo řešit nepříznivou ekonomickou a sociální situaci mnoha Italů. Meloniová má fašistické kořeny, pracovala na jejich odsunutí, ale není jasné, co by se stalo, pokud by svou moc upevnila ve státních strukturách, říká Pieralli.

Pravicový blok jasně zvítězil v nedělních italských parlamentních volbách. Favorizovaná aliance si podle nich přišla zhruba na 44 procent hlasů, středolevicový blok kolem Demokratické strany (PD) získal 26 procent. Třetí Hnutí pěti hvězd s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země. Pravice bude mít v parlamentu většinu. PD už uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou. Šéfka vítězné formace Giorgia Meloniová řekla, že Italové vyjádřili jasnou podporu vzniku vlády pravého středu v čele s její stranou Bratři Itálie (FdI).

V Itálii se konaly předčasné parlamentní volby. Největší šanci na úspěch má blok pravicových stran, který by podle některých odhadů mohl získat většinu mandátů. Tento scénář naznačují i první odhady po uzavření volebních místností z pozdního nedělního večera. Vůdkyně pravicových Bratrů Itálie Giorgia Meloniová by se mohla stát první italskou premiérkou. První předběžné výsledky se očekávají v pondělí ráno.

V Itálii vrcholí kampaň před nedělními parlamentními volbami. Podle průzkumů by měla zvítězit pravicová koalice a to i proto, že mnoho tradičních voličů levice včetně mladých lidí si vybere menší hnutí nebo hlasovat vůbec nebude. Úspěchu tak může ve volbách dosáhnout nacionalistická a populistická strana Bratři Itálie.

Léta byl králem italské politiky. Teď chce být alespoň tím, kdo umožní nástup novým vládcům. Pětaosmdesátiletý Silvio Berlusconi se pokouší o další comeback. Nedělní parlamentní volby v Itálii budou už osmé, ve kterých změří síly se svými soupeři. Jak se ale ukazuje, protřelý Il Cavaliere bude mít tentokrát možná nejvíce potíží se svými spojenci z krajní pravice.

Do italských parlamentních voleb zbývá 40 dní a kampaň má zatím jedinou opravdovou hvězdu. Giorgia Meloniová je na dobré cestě stát se nejen nejmladším politikem v čele italské vlády, ale také vůbec první ženou na tomto postu. Evropa se ale ptá, zda kromě těchto primátů nezmění taky Itálii. Meloniová měla v mládí blízko k neofašistům a protivníci jí předhazují, že zemi posune k extrému. Ona sama se veřejnost snaží přesvědčit o opaku.

V Itálii se naplno rozjela kampaň před předčasnými volbami, které se mají uskutečnit 25. září. Průzkumy favorizují koalici vedenou postfašistickou stranou Bratři Itálie. Na pravici přitom podle všeho dochází k přeskupení sil. Její donedávna hlavní postava, bouřlivák a exministr vnitra Matteo Salvini, rychle ztrácí popularitu. Hlasitý odpůrce migrace se na poslední chvíli snaží získat body.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Italští zákonodárci a zástupci regionů v pondělí v prvním kole nezvolili nového prezidenta republiky. V hlasování převažovaly prázdné lístky. To ukazuje, že politické strany nenašly shodu nad kandidáty, které by chtěly ve volbě prosadit. Několik hlasů získal stávající prezident Sergio Mattarella, který ale o další mandát neusiluje, uvedla agentura ANSA.