Italská pravice slaví rok od přesvědčivého vítězství ve volbách. Hlasy Italů vynesly do čela země poprvé v dějinách ženu – Giorgiu Meloniovou z postfašistické strany Bratři Itálie. Mnohými podceňovaná předsedkyně vlády nenaplnila obavy opozice z izolace v Evropské unii a odklonu od demokracie po Orbánově vzoru. Vliv Říma v Bruselu přesto i kvůli vládním opatřením klesá.
Obavy z izolace a odklonu od demokracie Meloniová nenaplnila. Potýká se s migrací a ekonomikou
Přesně před rokem získala strana Giorgie Meloniové ve volbách šestadvacet procent a první místo. Navíc nechala daleko za sebou pravicové koaliční partnery a mohla si diktovat podmínky pro sestavení nové vlády.
V posledních měsících se ale první italská premiérka v dějinách potýká s politickými problémy. „Může se určitě opřít o to, že v Itálii teď není žádný politický lídr, kterému by rostly preference, a to ani v opozici. V tom je její síla, nemá konkurenci,“ podotýká komentátorka Huffington Post Angela Maurová.
Meloniová se sama označuje za outsidera, který zpočátku kritiky příjemně překvapil. Ve funkci navázala na Maria Draghiho a pokračuje v podpoře Ukrajiny. Nečekaně umírněně vystupovala někdejší odpůrkyně eura i v Bruselu, a to hlavně proto, aby Itálie dostala další balík postcovidové pomoci z evropských fondů.
Tvrdší rétorika kvůli migraci
K ostřejší nacionalistické politice se vrátila až v posledních týdnech – kvůli novému přílivu migrantů. „Především nedovolím, aby se z Itálie stal uprchlický tábor celé Evropy,“ uvedla.
Od začátku roku se u italských břehů vylodilo přes 133 tisíc běženců, což je dvakrát více než za stejné období loni. Premiérka veřejně připustila neúspěch dohody s Tuniskem a oficiálně si stěžuje Německu, že platí neziskové organizace operující i ve Středozemním moři.
Nutí ji k tomu i sílící tlak předsedy nacionalistické Ligy Mattea Salviniho před blížícími se evropskými volbami. „Protože Evropa je nápadně nepřítomná, vzdálená, rozptýlená, nevědomá a hluchá, budeme muset zakročit sami a sami bránit své hranice,“ nechal se slyšet Salvini.
Meloniová narazila i s ekonomickými plány. Už couvá od ohlášeného zvláštního zdanění zisků bank, a protesty vyvolalo také zrušení příspěvků v nezaměstnanosti, které pomáhaly v boji s chudobou. Vláda chce pobízet lidi k práci, jenže obzvláště na jihu země je situace složitá.
„Každý mi nabízí práci načerno. V Neapoli vám ji nabízí každý. Uzavírají s vámi smlouvy na částečný úvazek, ale nedávají vám měsíční plat,“ zaznělo na jedné z demonstrací.
Body naopak premiérka sbírá důrazem na tradiční rodinné hodnoty a díky slibům, že zatočí s kriminalitou nejen mladistvých ve vyloučených oblastech. Projevilo se to i v posledním průzkumu, podle kterého si od voleb vedla ze všech politiků nejlépe, což si myslí dvacet procent Italů.