Mario Draghi

Cestou k prosperitě Evropy je jednota a rozhodnost, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Důležité podle něj budou v příštích letech hlavně investice do technologií či obrany. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, obchodním sporům s budoucí administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo i narůstajícímu antisemitismu, dodal. To, jak se s těmito problémy kontinent vypořádá, je ale především na Evropanech samotných, říká Haddad.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Hrubý domácí produkt Číny vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 4,6 procenta, což je nejpomalejší tempo od začátku loňského roku. Výzvou pro čínské vedení je pokračující deflace, slabá domácí spotřeba a krize trhu s nemovitostmi, který tvořil skoro čtvrtinu hospodářského růstu. Miliony čerstvých absolventů vysokých škol nemohou najít práci. Místním samosprávám došly peníze na stavbu silnic a platy státních zaměstnanců, informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Evropská unie jako celek musí posílit kapitálové trhy, řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Chybu vidí dále v tom, že EU nevyužívá vnitřní trh, který představuje obrovský potenciál. Zmínil také, že pokud se chce Evropa zaměřovat v rámci Green Dealu na environmentální stránku, musí si na ni nejprve vydělat.

Pokud chce být Evropská unie (EU) konkurenceschopným hráčem vůči gigantům, jako je Amerika nebo Čína, měla by fungovat jako půlmiliardový celek, řekl v Událostech, komentářích ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) není Evropa konkurenceschopná například kvůli vysokým cenám energií. Dvořák i Kovařík se shodli na tom, že v rámci EU je potřeba investovat do dopravní infrastruktury, ministr zmínil důležitost investic, ze kterých se peníze vrátí.

Evropská unie není v současnosti schopná konkurovat v ekonomickém rozvoji Číně a Spojeným státům, shodli se v Událostech, komentářích viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Oba experti reagovali na zprávu o stavu konkurenceschopnosti Evropské unie, kterou v úterý předal exprezident Evropské centrální banky Mario Draghi předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Draghi v dokumentu upozorňoval právě na zaostávání růstu unijní ekonomiky za nejvyspělejšími ekonomikami světa a zároveň vyzval k obřím investicím, které mají unijní konkurenceschopnost zachránit.

Evropská unie potřebuje mnohem koordinovanější průmyslovou politiku, rychlejší rozhodování a masivní investice, pokud chce ekonomicky držet krok se svými rivaly Spojenými státy a Čínou, uvedl v pondělí bývalý předseda Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi v netrpělivě očekávané zprávě. Růst v Evropské unii se již dlouho zpomaluje, ale „my jsme to ignorovali," upozornil.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po víkendových volbách do Evropského parlamentu uvedla, že hodlá post obhájit. Ačkoliv bude její frakce EPP v europarlamentu zřejmě opět nejsilnější, neznamená to ale automatický zisk dalšího pětiletého období. Bruselský server Politico předpokládá, že více než deset procent členů EPP pro von der Leyenovou hlasovat nebude. Stejná situace má panovat i mezi liberály a socialisty, kteří pomohli jejímu zvolení v roce 2019. Von der Leyenová tak musí hledat nové spojence a „horečně“ vyjednávat.

Italská pravice slaví rok od přesvědčivého vítězství ve volbách. Hlasy Italů vynesly do čela země poprvé v dějinách ženu – Giorgiu Meloniovou z postfašistické strany Bratři Itálie. Mnohými podceňovaná předsedkyně vlády nenaplnila obavy opozice z izolace v Evropské unii a odklonu od demokracie po Orbánově vzoru. Vliv Říma v Bruselu přesto i kvůli vládním opatřením klesá.

Česká společnost Mero, vlastněná státem, která se stará o dodávky ropy do Česka, se dohodla s italskými akcionáři na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Premiér Petr Fiala (ODS) to ve středu oznámil po jednání se svou italskou kolegyní Giorgiou Meloniovou. Jednali také o bilaterálních vztazích, evropských tématech či spolupráci v energetice a nových technologiích. Meloniovou večer přivítá také prezident Petr Pavel na Pražském hradě.

Giorgia Meloniová začala formálně úřadovat ze sídla italských premiérů. Historicky první předsedkyně tamní vlády už pracuje na programovém prohlášení, které spolu se žádostí o důvěru představí nejpozději ve středu oběma komorám parlamentu. S prosazováním hlavních bodů kampaně, díky kterým získala její krajně pravicová strana ve volbách nejvíc hlasů, to ale bude mít složité, a to nejen kvůli patrným roztržkám ve vládní koalici.

Itálie bude mít poprvé v historii premiérku. V předčasných volbách uspěla Giorgia Meloniová se svými Bratry Itálie. Podle publicisty a překladatele Andrease Pieralliho ji voliči odměnili za to, že nebyla součástí vlád uplynulých let, kterým se nepodařilo řešit nepříznivou ekonomickou a sociální situaci mnoha Italů. Meloniová má fašistické kořeny, pracovala na jejich odsunutí, ale není jasné, co by se stalo, pokud by svou moc upevnila ve státních strukturách, říká Pieralli.

V Itálii se konaly předčasné parlamentní volby. Největší šanci na úspěch má blok pravicových stran, který by podle některých odhadů mohl získat většinu mandátů. Tento scénář naznačují i první odhady po uzavření volebních místností z pozdního nedělního večera. Vůdkyně pravicových Bratrů Itálie Giorgia Meloniová by se mohla stát první italskou premiérkou. První předběžné výsledky se očekávají v pondělí ráno.

Italský prezident Sergio Mattarella rozpustil parlament. Italové půjdou předčasně k volbám 25. září, píší italská média i agentura Reuters. Premiér Mario Draghi podal ve čtvrtek ráno do rukou Mattarelly svou demisi. Prezident jej požádal, aby kabinet dočasně vedl dál. Draghiho demise se očekávala po středečním hlasování Senátu o důvěře. Premiér sice podporu senátorů získal, hlasování se však neúčastnili jeho spojenci, tři nejsilnější strany.

Italský premiér Mario Draghi má důvěru Senátu, získal 95 hlasů, 38 senátorů hlasovalo proti. Tři z vládních stran ale středeční hlasování bojkotovaly, čímž podkopaly Draghiho vizi jednotné vlády. Právě vládní jednotou Draghi podmiňoval své setrvání v úřadu poté, co prezident Sergio Mattarella minulý týden odmítl jeho demisi.

Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek oznámil, že rezignuje. Podle agentury Reuters uvedl, že nechce stát v čele kabinetu, který ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil. Italská vláda ve čtvrtek vyšla vítězně z hlasování o důvěře, zástupci koaličního Hnutí pěti hvězd (M5S) pro ni ale nezvedli ruku. Italský prezident Sergio Mattarella ale následně demisi premiéra Draghiho odmítl, vyplývá z prohlášení prezidentovy kanceláře.

Při nedělním sesuvu části ledovce na hoře Marmolada zemřeli dva muži z České republiky, potvrdilo to ministerstvo zahraničních věcí, které je už v kontaktu s jejich rodinami. Pátrání v Dolomitech pokračuje, z původních třinácti pohřešovaných nyní hovoří úřady o pěti. Podle odborníků je šance na přežití minimální. Za hlavní příčinu neštěstí označují vysoké teploty, na vrcholu hory bylo v minulých dnech i deset stupňů nad nulou.

Jedna z obětí nedělního sesuvu ledovce v italských Alpách je z Česka, napsaly deník Il Messaggero a agentura AGI. Podle šéfa Tridentské provincie Maurizia Fugattiho je obětí celkem sedm. Osmá oběť, o které hovořila média, je v kritickém stavu, ale stále žije, uvedla veřejnoprávní televize RAI. Záchranáři už našli čtyři pohřešované, není ale jasné, jaké jsou národnosti. České ministerstvo zahraničí zatím informace italských médií o českých obětech či pohřešovaných nepotvrdilo.

Britský premiér Boris Johnson v pátek přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským a představil mu konkrétní nabídku britské pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků. Oba představitelé spolu také hovořili o dodávkách těžkých zbraní a protileteckých systémů, stejně jako o ekonomické podpoře Ukrajiny, která od konce února čelí ruské agresi, i o dalších možnostech zpřísnění protiruských sankcí.

Na východě Ukrajiny pokračují tvrdé boje, ostřelování ruskými raketami se však v noci na čtvrtek nevyhnulo ani severoukrajinskému městu Sumy, ačkoli Sumská oblast byla už v dubnu osvobozena od ruských jednotek. Šéf oblasti Dmytro Žyvyckyj napsal, že rakety dopadly na sumské předměstí Sad, čtyři lidé kvůli nim zemřeli a šest jich bylo zraněno.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v sobotu přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedla, že Komise dokončí své stanovisko příští týden. Ukrajině se věnoval i americký prezident Joe Biden. Zelenskyj podle něj v únoru nedbal na varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Mluvčí  ukrajinského prezidenta kritiku odmítl a uvedl, že naopak vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

Řada světových politiků ve čtvrtek ráno odsoudila vojenskou akci Ruska vůči Ukrajině. Útok odsoudili také členové Rady bezpečnosti OSN. O akci členy orgánu informoval ruský velvyslanec při OSN přímo při jeho zasedání. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek ráno hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého ujistil, že útok nezůstane bez odpovědi. Británie oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek večer shodli na zavedení zatím nejtvrdších sankcí, které míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod. Americký prezident Joe Biden uvedl, že cílem sankcí je podle něj omezit ruskou účast v globální ekonomice a odstřihnout zemi od části dovozů vyspělých technologií. Tvrdý odsudek zní i z Česka.