Britský premiér Johnson přijel nečekaně do Kyjeva. Nabízí pomoc při výcviku ukrajinských vojáků

Britský premiér Boris Johnson v pátek přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským a představil mu konkrétní nabídku britské pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků. Oba představitelé spolu také hovořili o dodávkách těžkých zbraní a protileteckých systémů, stejně jako o ekonomické podpoře Ukrajiny, která od konce února čelí ruské agresi, i o dalších možnostech zpřísnění protiruských sankcí.

Podle informací agentury Reuters šéf britské vlády nabídl Ukrajině rozsáhlý výcvikový program pro nové i stávající příslušníky ozbrojených sil s potenciálem vycvičit každých 120 dní až deset tisíc vojáků. Tento výcvik by měl probíhat na neupřesněném místě mimo Ukrajinu a přizváni k němu budou „mezinárodní partneři“. Podle Johnsona by program mohl změnit rovnováhu sil ve válce.

„Cílem mé návštěvy tady uprostřed hluboké války je vyslat ukrajinskému lidu jasné a prosté poselství: Velká Británie je s vámi a budeme s vámi, dokud nakonec nezvítězíte,“ prohlásil britský premiér.

Den po Macronovi

Ukrajinský prezident Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že je za britskou podporu vděčný. Jde už o druhou cestu britského premiéra do Kyjeva od začátku války. Do ukrajinské metropole britský premiér přijel jen den poté, co Kyjev navštívili francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, šéf italské vlády Mario Draghi a rumunský prezident Klaus Iohannis.

Představitelé čtveřice zemí EU potvrdili podporu tomu, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii, které v pátek také doporučila Evropská komise. Británie z EU vystoupila na konci ledna 2020, v bezpečnostních otázkách ale státy dál úzce spolupracují v rámci Severoatlantické aliance.

Boris Johnson se měl v pátek původně zúčastnit velkého labouristického setkání v Doncasteru, ale v poslední minutě účast zrušil. Jeho cesta do Kyjeva byla z bezpečnostních důvodů držena v tajnosti.

Scholz: Je naprosto nezbytné s Putinem mluvit

Německý kancléř Olaf Scholz v pátek v rozhovoru s televizí agentury DPA řekl, že je naprosto nezbytné s Putinem mluvit. „Já to budu dělat i nadále, stejně jako francouzský prezident Macron,“ dodal. Je podle něj nutné, aby některé země a některé vůdčí osobnosti s Putinem hovořily.

Podle Scholze je také nutné, aby byly tyto rozhovory s ruským prezidentem jasné. „Já například říkám stejné věci, jaké říkám vám,“ řekl Scholz jedné novinářce ohledně hovorů s Putinem a upřesnil, co ruskému vůdci sděluje: „Pochopte prosím, že nebude žádný nadiktovaný mír. A pokud se domníváte, že můžete ukrást území a pak doufat, že se časy změní a věci se opět vrátí k normálu, pak je to omyl.“

Scholz řekl, že Putina vyzývá také ke stažení jednotek z Ukrajiny a k takové dohodě s Ukrajinou, která bude pro Kyjev přijatelná a správná. DPA připomíná, že Scholz si s Putinem od začátku ruské invaze na Ukrajinu několikrát telefonoval, ale po zprávách o masakrech civilistů s tím na několik týdnů přestal. Také Macron si s Putinem několikrát volal. Ve čtvrtek řekl, že je za určitých podmínek připraven i na setkání s šéfem Kremlu v Moskvě.

Ruská média zveřejnila záběry zajatých Američanů jako zajatců

V pátek večer zveřejnila ruská média záběry, která podle nich zachycují Američany Alexandra Druekeho a Andyho Huynha, zajaté ruskými vojáky v bojích na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Krátký rozhovor se sedmadvacetiletým Huynhem zveřejnil list Izvestija, prokremelská televize RT zase ukázala snímky muže, kterého identifikovala jako devětatřicetiletého Druekeho.

Britský web The Telegraph tento týden napsal, že dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil padli do ruského zajetí. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že o nich s Ruskem nejednalo, protože Rusové neposkytli informaci, že Američany zajali.

Americký prezident Joe Biden v pátek řekl, že je informován o dvou Američanech pohřešovaných na Ukrajině. Vyzval americké občany, aby se na válčící Ukrajinu nevydávali a dodal, že neví, kde se oba muži nacházejí. „Američané by na Ukrajinu jezdit neměli,“ uvedl.

Několik členů Kongresu a rodiny Alexandera Druekea a Andyho Huynha oznámili, že oba muži se přestali svým blízkým hlásit minulý týden. Bojovali jako dobrovolníci po boku Ukrajinců u ruské hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Irsku odhalují historii domovů pro svobodné matky. Zemřely v nich tisíce dětí

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.
před 4 hhodinami

Trump do dvou týdnů rozhodne, zda se USA zapojí do izraelsko-íránského konfliktu

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump podepsal nařízení prodlužující lhůtu pro prodej TikToku v USA

Prezident USA Donald Trump potřetí od svého návratu do Bílého domu odsunul zákaz provozu aplikace TikTok ve Spojených státech, tentokrát o devadesát dní. Oblíbenou sociální platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů a zhruba 7,5 milionu podniků v zemi, musí její čínský vlastník ByteDance podle zákona přijatého Kongresem prodat do amerických rukou, jinak bude muset v USA skončit. Washington se obává, že čínská komunistická vláda může síť zneužít ke špionáži či šíření propagandy. O osudu TikToku teď rozhodne postoj Pekingu, který prodej zatím odmítá.
před 6 hhodinami

„Nic nešlo podle plánu,“ popsal náročnou misi dobrovolník bojující za Ukrajinu

Ukrajinská armáda se už delší dobu potýká s nedostatkem bojeschopných mužů. Ten částečně vyvažuje dvacet tisíc zahraničních dobrovolníků. V ukrajinském Záporoží s nimi natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 7 hhodinami

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 7 hhodinami

Palestinci tvrdí, že bylo Izraelem zabito přes 400 lidí čekajících na potraviny

Izraelská armáda ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabila dalších 72 Palestinců, uvedla podle AFP tamní civilní obrana, podle ní mezi nimi bylo i 21 lidí, čekajících na humanitární pomoc. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, bylo izraelskou střelbou u distribučních center pomoci zabito od konce května přes 400 lidí. Humanitární situace v Pásmu je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...