Lídři Francie, Německa, Itálie a Rumunska podpořili kandidátský status Ukrajiny na členství v EU

„Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidátské země do EU (pro Ukrajinu),“ řekl Macron na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem. Francouzská hlava státu také sdělila, že po Kyjevu nikdy nebude požadovat ústupky v jeho konfliktu s Ruskem.  

Scholz prohlásil, že jeho vláda podporuje udělení oficiálního postavení kandidátské země pro Ukrajinu i Moldavsko. Zároveň však zdůraznil, že kandidáti musí k tomu, aby se skutečně stali členy Unie, splnit jasná kritéria, píše Reuters. „Ukrajina patří do evropské rodiny,“ nechal se ale slyšet německý kancléř.

Podle Draghiho je hlavním poselstvím jeho diskusí v Kyjevě to, že Itálie chce vidět Ukrajinu jako součást EU. „Itálie chce, aby Ukrajina získala kandidátský status, a podpoří tento postoj na příštím jednání Evropské rady,“ uvedl.

O Ukrajině v EU bude jednat Evropská rada

Premiéři a prezidenti členských zemí se na bruselském summitu sejdou příští týden ve čtvrtek a v pátek, Ukrajina je jedním z klíčových bodů programu schůzky. „Nacházíme se ve zlomovém okamžiku naší historie. Ukrajinci každý den brání hodnoty demokracie a svobody, které jsou základem evropského projektu, našeho projektu. Nemůžeme čekat. Nemůžeme tento proces odkládat,“ dodal Draghi.

Bruselský web Politico nedávno s odvoláním na několik unijních činitelů napsal, že Evropská komise je připravena doporučit kandidaturu Ukrajiny na členství v EU. Komise v pátek zveřejní zhodnocení, nakolik je Ukrajina připravena stát se kandidátskou zemí, o samotném přiznání statusu musí jednomyslně rozhodnout unijní státy. Zatímco země geograficky bližší Ukrajině jsou tomu nakloněny, několik západoevropských států dosud dávalo najevo pochybnosti.

Zelenskyj na společné tiskové konferenci s evropskými státníky prohlásil, že Ukrajina je připravena pracovat na tom, aby se stala plnohodnotným členem Evropské unie. „Ukrajinci si už zasloužili právo vydat se touto cestou,“ dodal.

Kyjev požádal o členství v evropském bloku jen několik dní po únorovém začátku ruské invaze. Ukrajinský prezident Zelenskyj od té doby vytrvale zdůrazňuje, že rychlé přiznání pozice kandidáta na členství bude pro jeho zemi důležitou podporou v boji proti ruskému agresorovi.

Poplach v Kyjevě i návštěva Irpině

Nedlouho po příjezdu trojice státníků do Kyjeva byl v ukrajinské metropoli vyhlášen letecký poplach, napsala DPA. Výstraha trvala asi půl hodiny. Od začátku dubna žije Kyjev relativně pokojným životem, sporadicky ale čelí raketovým útokům.

Podle BBC evropští představitelé navštívili Irpiň, město nedaleko Kyjeva, které na začátku války brutálně obsadila ruská vojska. Macronovi, Scholzovi i Draghimu se dostalo informací o tom, co se ve městě dělo, a o pracích nutných k tomu, aby se život vrátil do normálu. Macron poté podle agentury AFP řekl, že Ukrajina musí vzdorovat a zvítězit. „Je to hrdinské město poznamenané stigmaty barbarství,“ řekl Macron novinářům.

Irpiň leží na prahu Kyjeva a tamní zničený most a přechod přes řeku se staly mezinárodně známými jako riskantní úniková cesta ze sousední Buči, dějiště ruských válečných zločinů.

Média o plánované společné cestě Scholze, Macrona a Draghiho informovala už v uplynulých dnech, ale oficiální zdroje byly patrně z bezpečnostních důvodů zdrženlivé. Trojice podle německé televize ZDF a italského deníku La Repubblica nastoupila do speciálního vlaku v Polsku. Italský list zveřejnil i fotografie politiků ve vlaku.

Stejný způsob dopravy zvolily i předchozí oficiální návštěvy válkou zmítané Ukrajiny. Vrcholné představitele tří největších unijních ekonomik čeká v Kyjevě mimo jiné jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle italské agentury ANSA je cílem návštěvy předat Ukrajině „poselství o jednotě a plné soudržnosti zemí EU“.

Macrona ve Francii za cestu kritizují

Podle zpravodaje ČT ve Francii Jana Šmída je však Macron doma ve Francii kritizován nejen opozicí, ale i členy vlastní strany za nevhodné načasování cesty. Vyčítají mu, že odjel v době, kdy jeho strana nemá jistou většinu hlasů ve volbách do Národního shromáždění, že nechal všechno na premiérce Élisabeth Borneové a že měl raději podporovat kolegy v jejich kandidatuře na poslanecký mandát za jeho stranu Republika v pohybu.

„Macron však jasně řekl, že na Ukrajině se hraje o budoucnost Evropy a že Francie hraje velice důležitou roli v tomto směru a proto je důležité, aby tam jel. Dlouho čekal na ten pravý moment, neustále tvrdil, že chce jet do Kyjeva pouze v momentě, kdy bude moci něco nabídnout, kdy se bude nějakým způsobem rýsovat příměří. A není žádným tajemstvím, že prezident Macron by chtěl dosáhnout příměří do konce června, kdy končí francouzské prezidenství Evropské rady,“ informoval Šmíd z Paříže.

Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk ve čtvrtek v rozhovoru s televizemi RTL a n-tv prohlásil, že kancléř Olaf Scholz musí návštěvu v Kyjevě využít jako historickou šanci, aby se Německo ujalo vedoucí role v Evropě a aby zastavilo ruskou invazi na Ukrajinu. Od cesty Ukrajinci podle Melnyka očekávají jasnou podporu unijních ambicí země a dodávky těžkých zbraní. K Scholzovi, Macronovi a Draghimu se v Kyjevě připojil rumunský prezident Klaus Iohannis.

„Především nám jde o to, aby německá vláda stručně a jasně bez 'když' a 'ale' slíbila Ukrajině udělení statusu kandidáta na členství v EU,“ řekl Melnyk. Rozhodnutí o tom, zda bude Ukrajině udělen, musí být přijato jednomyslně. Ukrajina podle Melnyka také očekává, že Scholz překročí stín německé váhavosti v otázce těžkých zbraní. „A poskytne Ukrajině masivní podporu všemi dostupnými prostředky z německé armády a zbrojního průmyslu,“ dodal.

Zelenskyj: Vidím vzrůstající mezinárodní podporu Ukrajiny

Cesta státníků do Kyjeva by mohla potvrzovat i slova ukrajinského prezidenta ze středního večera –⁠ podle Zelenského mezinárodní podpora Ukrajině roste. Jen ve středu absolvoval telefonáty s americkým prezidentem Joem Bidenem a britským premiérem Borisem Johnsonem a rovněž setkání v Kyjevě s předsedy vlád Albánie a Černé Hory Edim Ramou a Dritanem Abazovičem.

Čtvrteční zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu pod vedením Spojených států v Bruselu podle Zelenského vyslalo signál, že se zvýší dodávky zbraní Ukrajině. V úsilí o získání statusu kandidátské země Evropské země podporují Ukrajinu někteří současní kandidáti –⁠ Albánie, Černá Hora a Severní Makedonie, řekl.

Zmínil také pozvání na summit skupiny velkých ekonomik G7 v Německu a na summit Severoatlantické aliance ve Španělsku. Obě setkání se uskuteční na konci června a obou se Zelenskyj hodlá zúčastnit. Není však jasné, zda tak učiní osobně, nebo jako při dosavadních příležitostech prostřednictvím videospojení.

„Ve všech mezinárodních kontaktech slyším obdiv k činům našich obránců,“ citovala prezidenta agentura DPA. Zelenskyj podle svých slov sám bojuje za to, aby Ukrajina získala potřebné zbraně ze zahraničí. „Nepotřebujeme však dovážet statečnost, moudrost a taktické dovednosti. To mají naši hrdinové sami,“ dodal.

Rusko by však nebylo Ruskem, kdyby tyto zahraničněpolitické úspěchy Ukrajiny sledovalo v tichosti, řekl Zelenskyj. Poukázal na výrazné omezení dodávek plynu do EU ze strany Moskvy a na středeční raketové útoky v Mykolajivské a Charkovské oblasti.

Jednat o jaderné smlouvě

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti řekl, že Rusko a Spojené státy musejí diskutovat o prodloužení smlouvy START o omezení jaderných zbraní.

Podle Peskova jde v případě prodloužení smlouvy START o věc globální bezpečnosti a ruská vojenská operace na Ukrajině není důvod, proč se diskuzi vyhýbat. Novou dohodu START podepsal v Praze v dubnu 2009 tehdejší americký prezident Barack Obama se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem. Platí do dubna 2026.

NATO chce vytvořit jednotky rychlého nasazení

NATO plánuje v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vytvoření jednotek, které budou cvičeny k rychlému nasazení v konkrétních oblastech východního křídla Aliance. Po jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle něj konkrétní obrysy plánu schválí za dva týdny alianční summit.

Aliance od únorového začátku války na Ukrajině vytvořila čtyři nové bojové skupiny rozmístěné na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Zejména do východní Evropy se krátkodobě přesunulo na 40 tisíc vojáků USA a dalších aliančních zemí.

„Poprvé od dob studené války budeme mít v našem obranném plánu jednotky předem určené pro nasazení v konkrétních zemích na východě,“ řekl Stoltenberg. Vojáci z těchto jednotek budou cvičit v určené oblasti, dlouhodobě však budou působit ve svých mateřských státech. Část svých vojáků se již k tomuto úkolu rozhodlo vyhradit Německo a podle Stoltenberga se hlásí i další země. 

Aliance v současnosti debatuje o tom, zda umísťovat další vojáky i armádní techniku přímo v zemích geograficky blízkých Rusku, či sázet spíše na rychlé nasazení jednotek z větší vzdálenosti. Lotyšský ministr Artis Pabriks prohlásil, že pokud se nezvýší počet aliančních vojsk v Pobaltí, pro Rusko to bude pobídka k další agresi směrem na západ. „Chceme lepší plánování, chceme velitelskou strukturu, chceme dopředu rozmístit různé typy techniky, abychom v případě krize nemuseli čekat,“ řekl. 

Návštěva Kyjeva byla vítězstvím ideové války, řekl bývalý konzul v Rusku

Podle členky poslaneckého zahraničního výboru Evy Decroix (ODS) byl hlavní zprávou kyjevské návštěvy státníků jejich kladný postoj k případnému udělení statusu kandidátské země EU. „Vnímám to jako jednoznačné poselství,“ uvedla. Jde podle ní zároveň o snahu posílit jednotu Evropy, řekla v pořadu Události, komentáře.

Bývalý generální konzul v Rusku a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek uvedl, že prohlášení o udělení kandidátského statusu je pro Ukrajinu velkým ideovým vítězstvím. „Je to skvělé povzbuzení celého ukrajinského národa,“ míní. Francie a Německo podle něj ale „strašlivě pokulhávají“ za svými možnostmi ve vojenské podpoře. Šest francouzských houfnic přislíbených v Kyjevě Macronem podle něj na více než tisícikilometrové frontě nepřinese změnu.

Český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v reakci upozornil, že v Německu konflikt odhalil, „v jak dezolátním stavu byla německá armáda za posledních šestnáct let permanentních úspor,“ uvedl. Sousední země se podle něj velmi zaměřuje na ekonomický dopad sankcí na celou Evropu. „Ostatním zemím, včetně České republiky, tak trochu připravili (…) hospodářskou alternativu, která nám možná umožní vydržet v té válce idejí,“ zakončil.