Jens Stoltenberg

Zvolený americký prezident Donald Trump řekl v rozhovoru s televizí NBC News, že omilostní osoby odsouzené za útok na Kongres ze 6. ledna 2021. Trump také uvedl, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. Pokud budou evropské země platit za obranu, tak prý zachová americkou roli v NATO.

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Mezi jeho priority patří pomoc Ukrajině, posilování transatlantických vztahů a rovněž zvyšování výdajů na obranu. Náklady na podporu Ukrajiny jsou mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského vůdce Vladimira Putina, řekl Rutte. Ve funkci nahradil Nora Jense Stoltenberga, který v čele Aliance působil deset let.

Bývalý nizozemský premiér Mark Rutte se v úterý ujímá funkce generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Střídá Jense Stoltenberga z Norska, který post zastával deset let. Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. To vše uprostřed ruské agrese proti Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu.

Měsíc od nečekaného vpádu ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti je situace v regionu nejasná. Podle Kyjeva zůstávají v jeho rukou desítky obcí, Moskva naopak mluví o úspěšné protiofenzivě. Kurská operace podle expertů odhalila slabiny v ruské obraně a může přinést Ukrajině ovoce při budoucích jednáních o míru. Kyjev tvrdí, že vpád odlákal desetitisíce ruských vojáků z fronty a podařilo se tak zastavit jejich postup u Pokrovsku. Podle analytiků ale tlak ze strany agresorů v Doněcké oblasti nepolevuje, v posledních dnech hlavně u Vuhledaru.

Ukrajina má právo na sebeobranu, která nekončí na hranicích, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro Welt am Sonntag. Šéf Aliance tak poprvé komentoval ukrajinskou vojenskou operaci v Kurské oblasti, kterou označil za legitimní a současně riskantní. Zdůraznil také, že NATO o plánech Kyjeva nevědělo. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) představil šéf ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj odvážný plán na tajné schůzce v červenci a překvapil tím i důstojníky.

Severoatlantická aliance vyhlásila na letecké základně v německém Geilenkirchenu v noci na pátek na několik hodin druhý nejvyšší bezpečnostní stupeň. Centrála letadel včasné výstrahy NATO se rozhodla kvůli informacím od zpravodajských služeb, které naznačovaly možné ohrožení. Jde o další bezpečnostní hrozbu po sérii provokací a incidentů, jejichž stopy vedou do Ruska. Bezpečnostní stupeň posléze NATO opět snížilo.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

Nikdo ze Západu nechce, aby NATO skutečně s Ruskem bojovalo, ale nikdo zase nechce mít Alianci slabou, aby si Moskva myslela, že to bude mít jednoduché a že prostě zaútočí, uvedl v pořadu Interview ČT24 poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Když budeme silní, tak tu válku můžeme odvrátit,“ dodal s tím, že ruské impérium má tendence se neustále rozšiřovat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zasedáním Rady NATO–Ukrajina na summitu ve Washingtonu uvedl, že je nutné zachovat jednotu se všemi aliančními partnery. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvítal pokrok, jehož Ukrajina dosáhla v reformách. Aliance podle něj bude Kyjev podporovat v nezvratné cestě ke členství v NATO. USA oznámily vojenskou pomoc Ukrajině za 225 milionů dolarů (5,3 miliardy korun). Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad pět set kilometrů.

Severoatlantická aliance na svém summitu dosud nejostřeji kritizovala Čínu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. Ve společné deklaraci obvinila Peking z podpory ruského vojenského průmyslu a nazvala Čínu rozhodujícím hráčem, který Moskvě umožňuje agresi vést. Peking to odmítl a obvinil NATO z vytváření chaosu v Asii.

„Pomoc Ukrajině je potřeba minimálně do doby, než bude zvolen nový americký prezident, který je asi jediný člověk, který by dokázal donutit Putina k tomu, aby ukončil tuto válku,“ řekl europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) v debatě Událostí, komentářů. „Jediný člověk, který může ukončit tento konflikt, je Vladimir Putin,“ oponovala poslankyně Barbora Urbanová (STAN). Politici debatovali také o úspěchu pravice v eurovolbách a pozice frakce Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu.

Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy do něj vstoupí, prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Potvrdil také závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu. Prezident Pavel před začátkem summitu uvedl, že na zásadních otázkách panuje mezi členskými státy shoda. Vstup Ukrajiny do Aliance označil za nezvratný.

Summit NATO ve Washingtonu se koná ve stínu jednoho z nejmasivnějších ruských útoků na Ukrajinu za poslední měsíce. Čeští politici ve vysílání ČT mluvili o vzkazu ruského vůdce Vladimira Putina i o tom, jaké debaty úder vyvolá na summitu. Kromě situace na Ukrajině podle nich státníci budou zřejmě „sledovat“ i stav amerického prezidenta Joea Bidena.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO ve Washingtonu vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory Kyjevu nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA. Šéf Bílého domu Joe Biden předtím oznámil, že spojenci plánují dodat Ukrajině v příštích měsících desítky systémů protivzdušné obrany.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při úterním slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že USA a spojenci poskytnou Ukrajině dalších pět systémů protivzdušné obrany. Rusko podle něho nesmí zvítězit. Stoltenbergovi udělil Prezidentskou medaili svobody.

Rusko, které má v oblacích nad Ukrajinou dlouhodobou převahu, míří své útoky na celou řadu cílů, od energetické infrastruktury až po civilní objekty. V pondělí okupační armáda zaútočila i na dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský teror ze vzduchu by však nyní měly pomoci překonat dodávky amerických stíhacích letounů F-16. Podle dostupných informací by mohlo prvních čtyřiadvacet strojů dorazit na Ukrajinu z Nizozemska v nejbližší době. Zhruba padesátkou dalších by měly postupně přispět i jiní spojenci, například Dánsko a USA. Moskva se ale na tuto změnu intenzivně připravuje. Problematice se věnoval Horizont ČT24.

Po úterní návštěvě v Kyjevě a jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazil v pátek maďarský premiér Viktor Orbán do Moskvy, kde jednal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Cesta šéfa maďarské vlády do Ruska byla podle jeho mluvčího součástí „mírové mise“. Maďarsko nyní předsedá Radě Evropské unie, ale šéf Evropské rady Charles Michel i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell zdůraznili, že šlo o bilaterální návštěvu bez pověření od EU.

Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (v přepočtu přes bilion korun). Nenašli však shodu na plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jakou navrhl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovaly agentury DPA a Reuters.

Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Definitivně o tom rozhodli zástupci členských států Aliance. V říjnu by tak měl Rutte vystřídat Jense Stoltenberga, který vede NATO desátým rokem.

Jense Stoltenberga s největší pravděpodobností vystřídá v čele NATO nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte. Ten si už zajistil podporu všech 32 členů Aliance včetně dlouho vzdorujícího Maďarska. Rutte je věrným spojencem Kyjeva a kromě pomoci Ukrajině usiluje o zvyšování evropských výdajů na obranu. V Nizozemsku říkají Ruttemu „teflonový Mark“, přízeň lidí si získal skromností i svými vyjednávacími schopnostmi. Společnou řeč dokázal najít i s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem.

Ruský vůdce Vladimir Putin dorazil do KLDR. Jeho letadlo přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V článku pro tamní média předtím šéf Kremlu poděkoval Severní Koreji za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se však domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Obě země podle Putina spojuje, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy.

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) se má stát končící nizozemský premiér Mark Rutte. V úterý to napsal server nizozemské televize NOS. Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, se kandidatury prý vzdá. Končící šéf Aliance Jens Stoltenberg Rutteho označil za velmi silného kandidáta a poznamenal, že výběr nového generálního tajemníka je velmi blízko završení.