Jens Stoltenberg

Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Definitivně o tom rozhodli zástupci členských států Aliance. V říjnu by tak měl Rutte vystřídat Jense Stoltenberga, který vede NATO desátým rokem.

Jense Stoltenberga s největší pravděpodobností vystřídá v čele NATO nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte. Ten si už zajistil podporu všech 32 členů Aliance včetně dlouho vzdorujícího Maďarska. Rutte je věrným spojencem Kyjeva a kromě pomoci Ukrajině usiluje o zvyšování evropských výdajů na obranu. V Nizozemsku říkají Ruttemu „teflonový Mark“, přízeň lidí si získal skromností i svými vyjednávacími schopnostmi. Společnou řeč dokázal najít i s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem.

Ruský vůdce Vladimir Putin dorazil do KLDR. Jeho letadlo přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V článku pro tamní média předtím šéf Kremlu poděkoval Severní Koreji za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se však domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Obě země podle Putina spojuje, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy.

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) se má stát končící nizozemský premiér Mark Rutte. V úterý to napsal server nizozemské televize NOS. Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, se kandidatury prý vzdá. Končící šéf Aliance Jens Stoltenberg Rutteho označil za velmi silného kandidáta a poznamenal, že výběr nového generálního tajemníka je velmi blízko završení.

Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.

Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to v pátek uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stranou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.

Klíčovou roli NATO při zajištění kolektivní obrany členských států zdůrazňuje prohlášení předsednictva Bukurešťského formátu (B9), který sdružuje devět zemí z východního křídla Aliance. Jednání v Rize, které předchází červencovému summitu NATO, se účastnili český prezident Petr Pavel, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také finský prezident a švédský premiér jako představitelé dvou nových členů Aliance. B9 jednala o nástupci na pozici generálního tajemníka NATO, který nahradí končícího Stoltenberga. „Panuje většinová shoda na nizozemském premiérovi Marku Ruttem,“ přiblížil Pavel. Proti bylo třeba Maďarsko, jehož prezident na summitu chyběl.

Prezident Petr Pavel příští týden na Pražském hradě předá Řád Bílého lva končící slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové za přínos k rozvoji česko-slovenských vztahů. Učiní tak ve čtvrtek v poledne, vyplývá z avíza odboru komunikace prezidentské kanceláře. Řád Bílého lva je nejvyšší české státní vyznamenání.

Řada spojenců Kyjeva upravuje podmínky pro použití poskytnutých zbraní ukrajinskými vojáky, kteří tak nyní mohou zasahovat i cíle na ruském území. Omezení neumožňovala napadené zemi se efektivně bránit, uvedl v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS). Podle Radka Kotena (SPD), člena bezpečnostního výboru, však tento krok může vést k eskalaci konfliktu.

Spojenci by měli společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži, řekl po pátečním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podpora by měla být pevnější a dlouhodobější, dodal. Myslí si také, že NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.

„Ukrajina má právo na sebeobranu, a tedy i útočit na legitimní cíle na ruském území,“ zopakoval v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg a doplnil, že Česko hraje klíčovou roli v dodávkách munice. Ruský vůdce Vladimir Putin podle něj podcenil jak Ukrajinu, tak její spojence.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

V Praze ve čtvrtek začalo dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Na jeho okraj se koná řada bilaterálních schůzek. Při této příležitosti udělil prezident Petr Pavel generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Stoltenberga předtím přijal i premiér Petr Fiala (ODS), který řekl, že Česko plní závazek dvou procent výdajů HDP na obranu a bude ho naplňovat i v dalších letech. Stoltenberg ocenil Česko jako svého partnera a také to, jakou práci země vykonala ve své muniční iniciativě.

Severoatlantická aliance je schopná přizpůsobit se světu, který je nebezpečnější než kdy dříve, řekl na dvoudenním neformálním setkání ministrů zahraničí států NATO generální tajemník Jens Stoltenberg. Hlavním tématem pražského jednání je ruská válka na Ukrajině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) při této příležitosti řekl, že Česko nemá problém s tím, když Ukrajina útočí na ruském území, pokud je to nutné.

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.

Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru, který zveřejnil týdeník The Economist. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech i na tyto cíle, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica odsuzují přední evropští politici. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Olaf Scholz uvedli, že podobné násilné činy nepatří do evropské společnosti. Za šokující označili zprávu o útoku polský premiér Donald Tusk, britský ministerský předseda Rishi Sunak či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán hovoří o „ohavném útoku na přítele“. Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy nabídly Slovensku pomoc. K atentátu se vyjádřil i ruský vládce Vladimir Putin, podle něj nemá ospravedlnění.

Rusko bychom měli studovat, protože zpravidla řekne, co proti nám použije, jakou aktivitu proti nám započne, ale my jsme k tomu jen někdy hluší, řekl v Interview ČT24 končící velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Reagoval tak mimo jiné na zprávy, že tajné služby v různých evropských zemí varují vlády, že Moskva plánuje sabotážní akce napříč kontinentem.

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi, oznámil po diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO–Ukrajina generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Země, které zmíněnými systémy nedisponují, podle něho přislíbily finanční příspěvky na jejich nákup. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spojencům řekl, že Kyjev potřebuje nejméně sedm systémů Patriot, aby čelil ruské vzdušné převaze.

Český premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu sešel v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a premiérem Nizozemska Markem Ruttem. Jednali například o české muniční iniciativě a o způsobech, jak posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Setkání se uskutečnilo ještě před startem dvoudenního summitu Evropské rady, který začal večer. Na programu má ve středu situaci na Ukrajině a vztahy Unie s Tureckem a Libanonem a ve čtvrtek pak zejména konkurenceschopnost Evropské unie.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že Aliance nemá v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Zdůraznil, že podpora okupované země v její obraně proti ruské agresi nedělá z NATO stranu konfliktu. Lídr kandidátky SPOLU pro letošní volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) označil jeho výrok za naprosto legitimní. V Interview ČT24 zároveň uvedl, že bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi a že největším počinem NATO, které si připomíná 75. výročí, byla ochrana Západního Německa před sovětskou agresí.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.