Bývalý nizozemský premiér Mark Rutte se v úterý ujímá funkce generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Střídá Jense Stoltenberga z Norska, který post zastával deset let. Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. To vše uprostřed ruské agrese proti Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu.
Představitelé NATO, diplomaté i experti očekávají, že Rutte bude pokračovat ve Stoltenbergových prioritách. Tedy, že bude shromažďovat podporu pro Kyjev, tlačit na země NATO, aby dávaly více peněz na obranu a rovněž se snažit o to, aby Spojené státy zůstaly zapojené do evropské bezpečnosti.
Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev a jedna může nastat hned pár týdnů po jeho nástupu do funkce. Již na začátku listopadu se totiž v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a dost často kritický.
Dále bude muset Rutte nejspíš reagovat na narůstající výzvy zejména z řad východoevropských spojenců, kteří chtějí dále posílit svou ochranu kvůli strachu z Ruska. A v neposlední řadě o silnější pomoc prosí Ukrajina, která se již více než deset let brání ruské agresi a přes dva a půl roku plnohodnotné pozemní invazi Moskvy.
Český velvyslanec nečeká zásadní změny
Podle nového českého velvyslance při NATO Davida Koneckého zdědí Rutte Alianci po Stoltenbergovi ve velmi dobré kondici. „Nečekal bych žádné zásadní strategické obraty,“ prohlásil nedávno Konecký. Rutte má podle něj navíc velkou přidanou hodnotu, neboť si ze své dřívější funkce přináší znalost fungování Evropské unie. To by mu mohlo pomoci zejména při koordinaci mezi NATO a EU – například pokud jde o posilování zbrojního průmyslu.
Rutte je velmi zkušeným politikem, vládl čtrnáct let a byl nejdéle sloužícím nizozemským premiérem, když vedl celkem čtyři vlády. „Skutečnost, že je tak zkušený, pokud jde o nalézání cesty vpřed, v hledání kompromisů, přesvědčování lidí a navazování kontaktů s nimi, se mu velmi hodí,“ citovala agentura Reuters Kajsu Ollongrenovou, někdejší nizozemskou ministryni obrany, která byla právě v jedné z Rutteho vlád. Bývalý nizozemský premiér je podle ní rovněž velmi odhodlaný a disciplinovaný. „Nikdy neřekne: Dobře, necháme to na zítra,“ dodala Ollongrenová.
Udržet jednotu Aliance
Nyní bude hodně záležet na tom, jak se bude Ruttemu dařit zprostředkovávat shodu mezi 32 členy Severoatlantické aliance. Její schopnost ochránit téměř miliardu lidí totiž závisí nejen na vojenské síle, ale také na politické jednotě. „Nejde ale jen o dosažení nejnižšího společného jmenovatele, je třeba rovněž posouvat Alianci vpřed,“ citovala agentura AP bývalou mluvčí NATO Oanu Lungescuovou.
Rutteho výhodou při několikaměsíční kampani za zvolení do čela NATO bylo, že většinu politiků, které potřeboval získat na svou stranu, znal ze svého působení v čele nizozemské vlády, poznamenal zpravodajský web Deutsche Welle.
Pouze s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým nemá nejlepší vztahy, mu to trvalo o něco déle. Rutte mu přitom musel slíbit, že se Maďarsko nebude muset podílet na poskytování alianční vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské agresi. Orbán, který udržuje přátelské vztahy s Ruskem, rovněž vyloučil dodávky zbraní Kyjevu.
„Teflonový Mark“
Rutteho proslulá schopnost přežít veškeré skandály a dostat se z politických potíží mu vysloužila přezdívku „Teflonový Mark“, což se podle Deutsche Welle může hodit, jestliže se do Bílého domu opět vrátí Donald Trump a začne NATO znovu kritizovat.
Rutte si za prvního Trumpova funkčního období vytvořil s tehdejším prezidentem překvapivě pozitivní vztah, přičemž Trump ho dokonce nazval „přítelem“. A to i přesto, že se v mnohém liší.
Bývalý nizozemský premiér byl totiž jako dlouholetý vůdce tradičně obchodní země vždy ostře proti Trumpově protekcionistické hospodářské politice. Rovněž je na rozdíl od Trumpa stoupencem Ukrajiny a mimo jiné se zasadil o dodávky velkého množství zbraní Kyjevu, včetně nizozemských houfnic a stíhaček F-16, doplnil portál Deutsche Welle.
