Svět už není založen na soupeření Západu a Východu, ale stále více na soupeření demokracie s různými druhy autokracie. Prezident Petr Pavel to řekl v sobotu v projevu na zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze. Náčelník generálního štábu Karel Řehka prohlásil, že se vzrůstajícími počty výzev a požadavků je zřejmé, že v budoucnu nebude stačit vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Předseda Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) Rob Bauer považuje za nutné navýšit výrobní kapacity obranného průmyslu. Řehka a Bauer se shodli, že z vojenského hlediska by neměli Ukrajinci být omezeni ve využití dodaných zbraní.
Ukrajinci by neměli být omezeni ve využití zbraní, míní šéf Vojenského výboru NATO
16 minut
Brífink předsedy Vojenského výboru NATO Roba Bauera a náčelníka generálního štábu Karla Řehky
„Zatímco my stojíme za hodnotami demokracie, osobní svobody, vlády práva, lidských práv, tyto hodnoty jsou zpochybňovány našimi oponenty. Nikoli pouze těmi tradičními, jako je Rusko, ale také Čínou, Severní Koreou či Íránem,“ řekl prezident. „A mnoho dalších sleduje, jak se toto soupeření vyvine. Je tedy na nás ukázat, že náš model je více hodný následování než model autokracií,“ dodal.
Pavel také vyzval náčelníky generálních štábů zemí NATO, aby byli odvážní a otevření v tvorbě svých závěrů a doporučení tak, aby byla pochopena i na politické úrovni. "Situace, ve které se nacházíme, nám neumožňuje být politicky korektní," podotkl.
Prezident uvedl, že jednou z jeho zkušeností z osmiletého působení ve strukturách NATO je, že přes všemožné rozdíly mezi jednotlivými státy a jejich snahu prosazovat své národní zájmy ve výsledku všechny usilují o dosažení společného postoje k výzvám, kterým čelí. „Toto je kultura, která nás jasně odlišuje od soupeřů,“ poznamenala hlava státu.
NATO je podle Pavla nejúspěšnější dlouhotrvající vojenskou aliancí na světě. Neznamená to, že je perfektní, je potřeba stále pracovat na jejím zlepšování, nicméně je zónou stability, bezpečnosti a prosperity, zmínil.
Řehka mluvil o pomoci spojencům, Bauer o posílení obrany
Náčelník generálního štábu Řehka v projevu řekl, že spojenci musí poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou pomoc, ať už se to týká výcviku, nebo dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu, Rusko podle něj není aktivní jen na tradičním bojišti, ale využívá také hybridní taktiku, kybernetické útoky a dezinformační kampaně ve snaze rozsévat strach a podkopat jednotu společností.
Předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer uvedl, že Aliance má dva úkoly, které musí plnit zároveň: pokračovat v podpoře Ukrajiny a zároveň posílit vlastní schopnost odstrašení a obranu. „Abychom uspěli, potřebujeme řádně posílit výrobní kapacity obranného průmyslu,“ prohlásil.
„Čím více spojenci koordinují svoji obrannou produkci, tím silnější je schopnost odstrašení. Čím silnější je schopnost odstrašení, tím větší šanci máme na ochranu svobod, které zde máme, a na zabránění tomu, aby se válka přenesla na naši půdu,“ dodal Bauer. Armáda může vyhrávat bitvy, ale ekonomika vyhrává války, míní.
Ukrajina a dodané zbraně
Debaty o omezeních pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině se vedou na různých úrovních. Zavedla je například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky. Šéf Kremlu Vladimir Putin uvedl, že NATO by se ocitlo ve válce s Ruskem, pokud by Západ umožnil Ukrajině útočit na cíle hluboko v ruském území.
Podle Bauera by z vojenského hlediska zrušení omezení dávalo naprostý smysl. Zároveň ale poznamenal, že země, které dodávají zbraňové systémy Ukrajině, mají právo dát limity k jednotlivým zbraním. „K tomu je politická diskuse,“ řekl.
„Je naprosto legitimní působit palebně proti cílům na ruském území, je to v souladu s právem ozbrojeného konfliktu,“ dodal Řehka. „Dává to z vojenského hlediska naprosto smysl. Na druhé straně jsou suverénní politická rozhodnutí. Je to právo každé země, která poskytne systémy, aby o tom rozhodla. Je nezbytné zvážit každý aspekt včetně eskalačního potenciálu,“ dodal šéf české armády.
Poprvé v Praze
Vojenský výbor se na úrovni náčelníků generálních štábů schází třikrát ročně, dvakrát v ústředí NATO v Bruselu, jednou na výjezdním zasedání v některé ze členských zemí.
V Česku se náčelníci generálních štábů aliančních zemí takto sešli poprvé, akce se účastnilo zhruba 350 zahraničních hostů. Výjezdní zasedání výboru v Česku se konalo v roce, kdy země slaví 25. výročí vstupu do Severoatlantické aliance.
