Karel Řehka

O strategii rozvoje a výstavby armády a nastavení vzájemné spolupráce a komunikace jednal ve čtvrtek odpoledne na Pražském hradě prezident Petr Pavel s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Jednání trvalo zhruba hodinu a půl, Zůna ani Řehka po jeho skončení však neposkytli vyjádření.

Projekt nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu je v takovém stadiu, že musí pokračovat, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po návštěvě čáslavské letecké základny. Chce ale vylepšit podmínky smlouvy, zejména z hlediska financování. Předseda vládního SPD Tomio Okamura zopakoval, že pro hnutí je nákup letounů F-35 nevhodný a příliš drahý.

Prezident Petr Pavel zrušil na pondělí plánovanou schůzku nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě. Bude hledat náhradní termín, neboť i přes posun o hodinu někteří z účastníků nebyli schopni dodržet čas, uvedl Hrad. Předseda sněmovny a koaliční SPD Tomio Okamura už dříve předtím zmínil, že pro celou vládní koalici ANO, SPD a Motoristů je nepřijatelný návrh společné deklarace, který před jednáním činitelů Hrad připravil. Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) však dostali účastníci schůzky jen teze k připomínkování, žádnou deklaraci.

V případě územních ambicí USA vůči Grónsku obhajuje ministr práce Aleš Juchelka postup premiéra Andreje Babiše (oba ANO) jako nezbytný pragmatismus a snahu o deeskalaci napětí vyvolaného prezidentem USA Donaldem Trumpem, který dříve nevyloučil použití armády. Opozice ale postup vlády kritizuje. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o „pštrosí politice“, zmínil prý pozdní postavení se za územní celistvost Dánska. Olga Richterová (Piráti) apeluje na bezpodmínečnou ochranu mezinárodního práva.

Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na sobotním sněmu hnutí ANO ministerský předseda řekl, že nechce plýtvat energií na spory. Prezident Petr Pavel, který tento týden ohlásil ambici svůj mandát obhajovat, už dle Babiše vede volební kampaň. Pavel sdělil, že při jednání na Ukrajině žádný příslib ohledně L-159 nedal. Považuje ale za správné je prodat, Kyjev je podle něj potřebuje k obraně.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pátek uvedl, že armáda je od loňského podzimu připravena poskytnout Ukrajině čtyři letouny L-159. Podle něj by to nijak neohrozilo obranyschopnost Česka. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) prodej letounů nepodporuje a tvrdí, že žádné takové doporučení od vojáků nedostal. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích řekl, že ho prohlášení armády nepřekvapilo a zastává stejný názor, obranyschopnost Česka by to podle něj „nijak fatálně neohrozilo“. Poslanec Radek Koten (SPD) podotkl, že dodat „pouze holá letadla bez jakéhokoli servisu, náhradních dílů, bez vycvičených pilotů“ mu smysl nedává. V debatě moderované Lukášem Dolanským hosté hovořili rovněž o českém zbrojním průmyslu a vstupu zbrojařské skupiny CSG na burzu. Svůj komentář připojil také bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Armáda je schopna předat Ukrajině až čtyři letouny L-159, citoval náčelník generálního štábu Karel Řehka stanovisko vzdušných sil. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) předtím v pátek uvedl, že je armáda prodat nemůže, přičemž se odkazoval na loňský nález Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a dřívější stanoviska Řehky. Prezident Petr Pavel uvedl, že armáda letouny postrádat může. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně řekl, že kvůli názoru vojáků na letouny L-159 brzy pojede na základnu v Čáslavi.

Tuzemská armáda chce posílit protivzdušnou obranu. Nejen navýšením kapacit, ale i novými prostředky dalekého dosahu, které by chránily Česko před balistickými střelami. Vojáci to uvádějí v doporučení, jak systémy proti vzdušným hrozbám rozvíjet po roce 2030. Materiál právě dokončují. Reagují v něm na ruskou válku na Ukrajině i na požadavky NATO.

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.

Zástupci Skupiny D tvrdí, že nikdy nevyvezli drony na Ukrajinu bez řádné licence a nikdy si z veřejné sbírky nevyplatili ani korunu. Protože chtěli, aby jejich aktivity byly transparentní, prováděli pravidelné audity. Řekli to na tiskové konferenci, kterou svolali v reakci na zprávy o tom, že Vojenská policie prověřuje jednoho z jejich dodavatelů. Skupina D byla založena na konci roku 2023, stojí za projekty jako Drony Nemesis nebo Charlie One.

Vojenská policie zasahovala ohledně sbírky na drony v projektu Nemesis. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala to potvrdil a uvedl, že trestní věc se nachází teprve ve stadiu prověřování a že policie nezahájila žádné stíhání. Sbírku na drony organizuje spolek Skupina D, jehož čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka. K zakladatelům spolku patří herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a podnikatel a investor Jan Veverka.

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Každoroční velitelské shromáždění, na němž vedení armády probírá priority na příští rok, zahájil úvodním projevem náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten poznamenal, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence. Příprava na válku je podle něj kontinuální a nikdy nekončící proces. S tím, že ve společnosti není dostatečný pocit urgence, souhlasil i prezident Petr Pavel. Projev přednesla také ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Na pražském Vítkově, v Brně i dalších městech si lidé připomněli Den válečných veteránů. Zástupci armády, politici i veřejnost vzdali hold těm, kteří sloužili ve válečných konfliktech. Veterány uctili i v zahraničí, zejména v západní Evropě a zámoří.

Nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva prezident Petr Pavel udělil při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě pěti osobnostem, o jedné více než loni. Řád obdrželi in memoriam dva vojáci a dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, dále pak herec Zdeněk Svěrák a tenistka Martina Navrátilová.

Lidé v Česku si v úterý připomněli 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. V Praze i v jiných městech byly na programu tradiční pietní akce i veřejná shromáždění. Dopoledne se představitelé státu zúčastnili tradičního pietního aktu na čestném dvoře Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) u památníku položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Hlava státu na Hradě také jmenovala nové generály.

Vznikající vládní koalice plánuje vydat na obranu dvě procenta HDP. Financovat ji ale chce primárně podle aktuálních potřeb. Výdaje na obranu se musí vynakládat smysluplně, v souladu s potřebami armády a s úkoly, které má Česko v rámci Severoatlantické aliance (NATO), řekla v úterý místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Zástupci hnutí chtějí navýšit počet vojáků a investovat do posílení protivzdušné obrany.

První den dvoudenních Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR v sobotu na letišti v Mošnově navštívilo podle policie až sto tisíc lidí. Kolem místa konání se tvořily kolony, jinak pořadatelé neřešili větší problémy, sdělil předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík. Přítomni byli i političtí představitelé, a to včetně prezidenta Petra Pavla, podle nějž jsou obrana a bezpečnost „věcí nás všech“, ne pouze lidí v uniformě.

Do výdajů na obranu stát příští rok započítá také tři desítky dopravních staveb. Mezi nimi třeba úseky Pražského okruhu nebo dálnice D11. Vyplývá to ze seznamu ministerstva vedeného Martinem Kupkou (ODS). Pro obrannou kapitolu počítá rozpočet s výdaji převyšujícími dvě procenta HDP. Část peněz ale má jít i mimo tento resort, nejvíc právě přes dopravu.

„Není pochybnost o tom, že to byl ruský útok,“ zhodnotil ruské drony nad polským územím ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Zdůraznil však, že by se Česko v obdobném případě bylo schopno bránit – právě díky členství v NATO. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) ovšem soudí, že se v hodnocení toho, zda o úmysl šlo, či nikoliv, musí ještě počkat. Debatu v Událostech, komentářích moderoval Daniel Takáč.

Česká republika je kvůli středečnímu aktu ruské agrese připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě, uvedlo večer ministerstvo obrany. Polsko o jejich vyslání požádalo. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) mohou české vrtulníky pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru během několika dnů.

Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.

Za zveřejněním dokumentů, které mají ukazovat údajné sledování opozice armádou, si poslanec ANO Pavel Růžička stojí. V Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou řekl, že ho ale mrzí zneužití ruskou propagandou. Poslanec Pavel Žáček (ODS) s Růžičkovou interpretací dokumentu nesouhlasí a považuje za chybu, že se spisy dostaly na veřejnost. Náměstek ministryně obrany František Šulc v Interview ČT24 vedeným Danielem Takáčem potvrdil slova náčelníka generálního štábu Karla Řehky, který sledování opozice či jiného politického subjektu kategoricky odmítl.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka popřel, že by armáda sledovala politické strany nebo občany. Reagoval tak na dřívější obvinění poslance ANO Pavla Růžičky, podle kterého armáda sbírala informace na politiky. Vyplývá to podle něj z dokumentů, které zveřejnil na sociální síti X. Podle Řehky jsou informace zavádějící a překrucované, pocházejí z dokumentů ke dvěma interním projektům a cvičením armády.