Karel Řehka strana 2 z 5

NATO zvažuje posílení přítomnosti v Kosovu. Reaguje na letošní incidenty a chce předejít nárůstu násilí v zemi i jinde na západním Balkáně. Česko už v létě vyslalo třicet vojenských policistů a v mírové misi NATO v Kosovu (KFOR) má armáda i další specialisty.

Je nezbytné, aby Rusko v konfliktu na Ukrajině neuspělo, prohlásil po jednání s českým náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Pokud by Moskva podle něj vyhrála, nebyl by to konec nejistoty v Evropě, ale začátek ještě větší nejistoty. Ocenil mimo jiné i českou podporu okupované země. Tématem jednání bylo podle Řehky například hodnocení současných hrozeb v severoatlantickém prostoru i mimo něj, naplňování obranných plánů a český příspěvek do nich.

Rusko a také mezinárodní terorismus jsou v současnosti podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky největšími hrozbami. Řekl to v projevu na úvod velitelského shromáždění, které by mělo stanovit úkoly armády na příští rok, za svůj „hlavní a jediný cíl“ v něm zároveň označil bojeschopnost armády. S projevem vystoupil také prezident Petr Pavel, podle nějž se bezpečnostní situace ve světě stále zhoršuje.

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.

Rozkolísání mezinárodního řádu je patrné téměř všude, probouzejí se zamrzlé konflikty například na Kavkaze, znepokojující jsou i vojenské převraty v Africe. V projevu na konferenci Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci to prohlásil prezident Petr Pavel. Hlava státu považuje také za zásadní pokračovat v podpoře Ukrajiny ve všech oblastech. Případný úspěch Ruska by byl naším společným neúspěchem, uvedl. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že oživlý ruský imperialismus míří daleko na západ od Ukrajiny.

Přesně měsíc uplynul od chvíle, kdy došlo k největšímu útoku na Židy od roku 1945. Palestinské teroristické hnutí Hamás zahájilo ráno 7. října operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý, izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Na 1400 Izraelců teroristé zabili a přes dvě stovky rukojmí drží v Pásmu Gazy. Izrael v odvetě spustil rozsáhlou vojenskou akci s cílem Hamás zcela zničit a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout. Izraelská armáda začala Pásmo Gazy ovládané Hamásem nejdřív masivně ostřelovat, později do něj vyslala i pozemní jednotky, které nyní hustě osídlenou enklávou postupují.

Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v pondělním Interview ČT24 kromě pokračující invaze Ruska na Ukrajinu promluvil také o konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se naplno znovu rozhořel před měsícem, kdy extremisté z Pásma Gazy vtrhli na izraelské území, kde vraždili, mučili a unášeli civilisty. Podle Řehky Hamás představuje pro židovský stát existenční hrozbu, v této souvislosti mluví o boji „s čistokrevným zlem“.

V dohledné době by nemělo na ukrajinsko-ruské frontě dojít k nějakému totálnímu zvratu nebo vyřešení konfliktu, Ukrajinci přesto stále věří ve vítězství, řekl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka v Interview ČT24. Podle něho je potřeba síly Ukrajiny i nadále podporovat, jelikož má Rusko vůči bránící se zemi v opotřebovávací válce výhodu.

Armádní vrtulníky letecké záchranné služby i aviatické kluby a školy můžou dále zůstat na letišti v Líních. Umožnilo to ukončení jednání s automobilkou Volkswagen o výstavbě takzvané gigafactory. Jenže podle vlády existují i další investoři, se kterými o továrně na lithiové baterie stát jedná.

Ukončení jednání s automobilkou Volkswagen o výstavbě takzvané gigafactory umožní z letiště Líně u Plzně pokračovat v provozu letecké záchranné služby armádními vrtulníky. Uvedlo to ministerstvo obrany, podle kterého letiště nadále zůstane v jeho majetku. Obavy z přesunu letecké záchranné služby do Karlovarského kraje kvůli možnému vzniku továrny na výrobu baterií do elektromobilů dříve vyjádřili zástupci Plzně i Plzeňského kraje.

Vláda schválila nákup 24 amerických letounů F-35. První stroje budou hotovy v roce 2029, všechny pak do tuzemska dorazí do roku 2035. Na středeční tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nákup vyjde na 106 miliard korun, dalších 44 miliard pak bude stát příprava jejich provozu v tuzemsku. Americké bojové letouny nahradí 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159.

Statisícům lidí neporostou příští rok platy. Vláda plánuje zmrazit výdělky většině státních zaměstnanců – policistům, hasičům, vojákům i úředníkům. Dostat přidáno mají od ledna jen učitelé, zhruba o tři tisíce. Platí totiž záměr dorovnat jejich platy na 130 procent průměrné mzdy. Ministr financí naplánoval v návrhu státního rozpočtu na příští rok výdaje na platy nižší o osm a půl miliardy korun, tedy o více než tři procenta. Zároveň navrhl snížit počet státních zaměstnanců o jedenadvacet tisíc.

Kdo by chtěl sloužit v české armádě, nemusí kvůli tomu již do náborového centra. Zájemci se nově mohou přihlásit elektronicky. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) i generální štáb si od toho slibují zjednodušení náboru, a tedy větší zájem o službu.

Kabinet Petra Fialy (ODS) má začátkem října rozhodnout o modernizaci nadzvukového letectva. Armáda chce americké stroje F-35, ministerstvo obrany dokončuje podklady. Podle opozičního hnutí ANO by šlo o nákladný projekt a není prý jisté, že se využije jejich potenciál. Švédský výrobce gripenů vznáší výhrady k tomu, že nedostal příležitost představit konkrétnější nabídku u svých strojů. V tisku připravil inzertní kampaň. Podle resortu obrany bude pořízení letounů F-35 efektivnější a nebude tvořit ani desetinu jeho ročních výdajů.

Základna vrtulníkového letectva u Náměště nad Oslavou dostala ze Spojených států první víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom. V součtu tak už má čtyři nové americké vrtulníky, jimiž česká armáda nahradí ruskou techniku. Nákladní letoun ve čtvrtek brzo ráno na základnu přepravil i třetí bitevník AH-1Z Viper. Obměna strojů podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nespočívá pouze v technologickém pokroku, ale v tom, že se Česko zbavuje rizikové závislosti na východních zdrojích.

Na vrtulníkové základně v Náměšti nad Oslavou ve středu přistál transportní letoun amerického letectva, na jehož palubě byly první dva nové bojové vrtulníky ze Spojených států. Na přistávací plochu podle fotoreportéra ČTK na místě dosedl čtyři minuty po poledni. Zásilka obsahovala bitevní vrtulníky. Převzetí následně potvrdila mlučí základny. Podle ní do poloviny září dorazí z USA další čtyři vrtulníky.

Armáda musí podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky přidat, aby splnila cíl a do konce dekády měla 30 tisíc lidí. Letos plánuje přijmout 2200 vojáků a vojákyň. V předchozích několika letech to byly nižší počty. Vedle náboru se chce zaměřit i na to, jak lidi udržet.

NATO se na vilniuském summitu shodlo na odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, což zkrátí přístupový proces na jeden krok, oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Kyjev však nezískal pozvánku k připojení ani jeho harmonogram. Aliance také schválila nejpodrobnější obranné plány od konce studené války.

Česko letos poskytlo Ukrajině 24 tanků, 76 bojových vozidel pěchoty, 16 speciálních vozidel pro systém protivzdušné obrany a také tisíce nábojů. Po schůzce s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Setkali se krátce před prvním výročím od Řehkova nástupu do čela štábu a zároveň si v těchto dnech celá Armáda České republiky připomíná třicáté výročí své existence.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Dne pozemního vojska Bahna ve Strašicích na Rokycansku se v sobotu po delší době zúčastnily pozemní síly zahraničních armád. Svou techniku předvedla německá, rakouská, slovenská a polská armáda. Hlavním lákadlem české armády byl bojový tank Leopard nebo mobilní rušič Starkom. Podle odhadů organizátorů přišlo na jednu z největších přehlídek české armády pro veřejnost přes 50 tisíc lidí, což je více než loni, řekl tiskový a informační důstojník Velitelství pozemních sil Ladislav Kabát. Tradiční velký zájem způsobil i problémy v dopravě.

Prezident Petr Pavel a další představitelé státu si na Pražském hradě připomněli 30. výročí Česka. Organizátoři ze spolku Jagello 2000 chtěli ceremonií připomenout význam bezpečnosti jako základního předpokladu pro budoucnost Česka. Období třiceti let suverenity, svobody a demokracie nemá podle zástupců spolku v českých moderních dějinách srovnatelný příklad. Dávají je do souvislosti s bezpečnostními zárukami založenými na transatlantické vazbě a na členství v Evropské unii.

„Nemáme důvod bát se ruských hrozeb. Jako společenství demokratických zemí jsme hodnotově, občansky, ale také hospodářsky a vojensky silnější,“ prohlásil prezident Petr Pavel na úterní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Obavu má prezident jen z únavy západních zemí z dlouhé války, která může přinést nejednotnost, na což dle něj spoléhá ruský vládce Vladimir Putin. Na konferenci vystoupil také premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého je Moskva ochotná na Ukrajině překročit všechny meze.

Památku československých parašutistů, kteří za druhé světové války provedli úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, si v neděli v Praze připomněly stovky lidí. U pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se pietního aktu zúčastnili příslušníci armády, vojenští veteráni, příbuzní zemřelých parašutistů, politici i veřejnost. V chrámu se uskutečnila pravoslavná bohoslužba (panychida) za parašutisty zemřelé v kryptě kostela a všechny oběti následných represí.