Karel Řehka strana 3 z 5

V Bratislavě začal poslední den mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Před účastníky promluvila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, dotkla se členství Ukrajiny v EU nebo prohloubení vztahů se státy západního Balkánu. Na diskuzním panelu vystoupil i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka a opět hovořil o nebezpečí konfliktu NATO s Ruskem. Během dne spolu hovořili francouzský prezident Emmanuel Macron a český premiér Petr Fiala (ODS). Macron na Globsecu zdůraznil, že Rusko si nemůže diktovat podmínky míru na Ukrajině.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) měla podezření na korupci v armádě. Kvůli tomu převzala personální agendu. Dohlížela třeba na výjezdy plukovníků na zahraniční kurzy nebo spolurozhodovala o jejich povyšování. Nyní už vyšetřování skončilo, pravomoci znovu přenechala náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi. Ministryně to řekla v rozhovoru pro Radiožurnál.

Premiér Petr Fiala (ODS) v Brně jednal s předsedkyní litevské vlády Ingridou Šimonytéovou o situaci v Bělorusku, ochraně východního křídla NATO i o tom, jak na evropské úrovni nadále pomáhat Ukrajině. Na červencovém summitu NATO v Litvě budou obě země hovořit stejným hlasem, řekl po setkání novinářům. Obě země patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny v jejím boji proti útoku Ruska.

Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky možná. Pokud by vypukla, Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl Řehka v Poslanecké sněmovně na konferenci Vnitřní bezpečnost a odolnost státu. Zásadní pro zabránění takovému scénáři je podle něho příprava a odstrašení. Na konferenci vystoupil i ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Podle něj se Rusové zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy.

Ruská agrese na Ukrajině, ale také rostoucí vůle české vlády i okolních evropských zemí investovat do obrany zvyšuje zájem o zbrojní průmysl. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka zažívá tuzemsko v tomto odvětví největší boom za dobu samostatné České republiky. V rozhovoru pro ČT to řekl na brněnském výstavišti, kde ve středu začal třídenní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDET. Výrobky potenciálním zákazníkům z řad armád nebo soukromých firem představuje rekordní počet vystavovatelů.

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka se po letech odmítání od bývalého prezidenta Miloše Zemana dočkal povýšení. Brigádním generálem ho v pondělí na Pražském hradě jmenoval na návrh vlády prezident Petr Pavel. Zeman obdobnému návrhu kabinetu v minulosti nevyhověl sedmkrát. Povýšen byl v pondělí také náčelník generálního štábu Karel Řehka nebo policejní prezident Martin Vondrášek.

Armáda podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky využije účelně zákonem stanovené navýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) k realizaci dohodnutých nebo dojednávaných projektů. Nutná je modernizace infrastruktury například pro přemisťování vojenské techniky, uvedl Řehka v pořadu Otázky Václava Moravce.

Plánované nácviky odvodů, které kvůli angažmá lékařů vzbudily v posledních dnech pozornost veřejnosti, jsou pouze každoroční rutinní záležitostí. V Interview ČT24 to prohlásil náčelník generálního štábu Karel Řehka. Česká společnost podle něj sice je na podobná armádní cvičení citlivá, s ohledem na smysl a poslání armády od nich ale nejde uhýbat; za prospěšné by naopak považoval to, kdyby si Česko vybudovalo vyšší odolnost i vůči nepříjemně znějícímu nebezpečí.

Prezident Petr Pavel se ve středu poprvé ve funkci účastnil jednání Bezpečnostní rady státu (BRS). Neplánuje tam však docházet pravidelně, dorazit chce vždy na projednávání témat, která vyžadují jeho účast, řekl novinářům. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že se Pavel zasedání zúčastnil. Míní, že i vzhledem k jeho minulosti ve vrcholných funkcích v české armádě a NATO jsou jeho zkušenosti pro rozhodování rady přínosem.

Rodina a blízcí, armádní činitelé i váleční veteráni se na brněnském Ústředním hřbitově rozloučili s válečným veteránem Emilem Bočkem. Pohřeb byl s vojenskými poctami, obřad začal průletem letounů JAS-39 Gripen. Do obřadní síně mohli na přání rodiny jen zvaní hosté, před ní ale veřejnost sledovala rozloučení na velkoplošné obrazovce. Poslední český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) zemřel 25. března krátce po svých stých narozeninách. Byl držitelem mnoha vyznamenání, blahopřejný dopis k výročí mu poslal i britský král Karel III.

Prezident Petr Pavel jmenoval do funkce náčelníka své vojenské kanceláře brigádního generála Radka Hasalu. Funkce se ujme od 1. dubna. Na Pražském hradě bude spolupracovat i se svým předchůdcem generálporučíkem Janem Kašem, který odešel do civilu a ve vojenské kanceláři zůstane jako občanský zaměstnanec.

Zemřel válečný veterán a bývalý český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) Emil Boček. Bylo mu sto let. O úmrtí Bočka informovalo na Facebooku Komunitní centrum pro válečné veterány Brno. Jeho skon potvrdil také vedoucí oddělení komunikace generálního štábu Ivo Zelinka s odkazem na informace od Bočkovy rodiny. Boček byl rodák z Brna-Tuřan, v poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Sté narozeniny oslavil v únoru, v dopise mu gratuloval i britský král Karel III.

Bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata se stane velvyslancem v Litvě. Informoval o tom ve čtvrtek portál Aktuálně.cz, kterému to potvrdil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Opata podle něj už obdržel takzvaný agrément. V čele ambasády vystřídá Víta Korselta, který ve Vilniusu působí od roku 2018.

Česko směřuje k tomu, aby už od příštího roku dávalo na obranu dvě procenta HDP, jak se zavázalo při vstupu do NATO 12. března 1999. Přestože se na návrhu teprve bude muset shodnout sněmovna, armáda už se připravuje na větší modernizaci. Vojáci i tak varují, že ani tolik peněz nepokryje všechny potřeby a budou muset vybírat, které zbraně dostanou při nákupu přednost. Pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa, moderovali Michal Kubal a David Miřejovský. Věnovali se rovněž zajištění bezpečnosti na prvních zahraničních cestách nového českého prezidenta Petra Pavla nebo jednáním mezi Íránem a Saúdskou Arábií.

Sněmovna pravděpodobně schválí rozšíření možností obyvatel k zapojení do obrany Česka. Vládní novela branné legislativy, kterou v úterý podpořil příslušný výbor, upravuje také například odměňování vojáků v aktivní záloze a umožní ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Branný výbor zároveň doporučil ke schválení misi až 15 vojenských policistů k podpoře vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině po ruské invazi. Sněmovna také patrně zakotví každoroční vynakládání aspoň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.

O odstranění kontrol před vstupem do areálu Pražského hradu chce nastupující vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) diskutovat v nejbližších měsících. Uvedla to v rozhovoru pro Studio 6 před čtvrteční inaugurací zvoleného prezidenta Petra Pavla, ve kterém zmínila, že k sídlu nejvyššího ústavního činitele cítí úctu. Dodala, že její nástup bude kvůli plánovanému pátečnímu jmenování nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) velmi rychlý. Ve funkci se podle svých slov chce věnovat i „kultivaci“ areálu Pražského hradu po konzultacích s odborníky.

Kompenzaci, kterou České republice poskytly USA za techniku dodanou na Ukrajinu, využije armáda na modernizaci darovaných vrtulníků. Dodané budou do roku 2026, řekl při návštěvě 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku velitel českých vzdušných sil Petr Čepelka. První nové vrtulníky, které Česká republika objednala ve Spojených státech amerických, přijdou v květnu.

Musíme se připravovat na ten nejhorší scénář, což je válka mezi Aliancí a Ruskem, zopakoval v Interview ČT24 náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Vojenská pomoc na Ukrajinu prý proudí kontinuálně, bojeschopnost české armády tím však podle něj ohrožena nebude. Když teď někdo chce kvalitní zbraňové systémy, jde si prý „stoupnout do řady dalších států“.

Resort obrany loni poskytl Ukrajině ze svého majetku 38 tanků, 55 obrněných vozidel, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanonových houfnic. V zařízeních ministerstva našla ubytování více než tisícovka ukrajinských uprchlíků, zejména ženy, děti a starší muži, řekla na tiskové konferenci k roku od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu jeho šéfka Jana Černochová (ODS). Odsoudila také brutalitu ruské armády a teror, který její postup provází.

Americký prezident Joe Biden se se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na návštěvě Varšavy shodl, že pro bezpečnost v Evropě jsou Spojené státy nadále důležité. O tom nepochybuje ani český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). V Interview ČT24 řekl, že bez pomoci Spojených států amerických by se konflikt na Ukrajině vyvíjel jinou cestou, daleko horší i pro Česko.

Chce-li se Severoatlantická aliance vyhnout válce s Ruskem, musí mu podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky dát najevo, že by proti ní nemělo šanci na úspěch. Česká armáda ale na to není připravena, řekl Řehka v úvodním projevu na velitelském shromáždění armády. Shromáždění se tentokrát sešlo bez prezidenta Miloše Zemana, další armádní velitelé na něm vyhodnotí hlavní úkoly vojáků za uplynulý rok.

Náčelník generálního štábu nemá poprvé od roku 2015 poradce pro aktivní zálohy. Nové velení ozbrojených sil tuto pozici zrušilo. Místo přitom celou dobu zastával bývalý voják Ludvík Cimburek, který zároveň spolupracoval i se zbrojní skupinou Czechoslovak Group.

Armáda plánuje letos nabrat 2200 nováčků, to je více než dříve. Chce využít současného zájmu o službu. Do budoucna připravuje novou personální strategii. Generální štáb počítá s virtuálním náborovým střediskem i investicemi do kasáren a zázemí. Ve sboru teď působí 27 tisíc mužů a žen.

Výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP jsou odrazovým můstkem a řada zemí v Severoatlantické alianci (NATO) chce investice do armády ještě navýšit, řekl v rozhovoru s ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka. Poznamenal, že dvouprocentní výdaje jsou v rámci NATO brány za absolutní minimum. Na potřebu přehodnotit a navýšit dvouprocentní závazek minulý týden na jednání Vojenského výboru NATO, kterého se Řehka zúčastnil, upozornil i zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana.