Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý navštívila Generální štáb Armády České republiky, kde jednala s jeho náčelníkem Karlem Řehkou. Setkala se i s dalšími nejvyššími představiteli armádního velení. Na následném brífinku mimo jiné řekla, že spolu řešili posílení armádních náborů nebo úpravu některých zákonů.
Nábory nejdou podle představ, řekla Černochová. S armádními špičkami řešila, jak to zlepšit
Ministryně obrany Jana Černochová a šéf generálního štábu Karel Řehka jednali o armádních otázkách (zdroj: ČT24)
„Nábory se nedaří realizovat podle představ,“ přiznala na brífinku šéfka resortu obrany s tím, že jsou regiony, kde je zájem o službu v armádě nebo v aktivních zálohách obrovský, a naopak kraje, „kde nikdo sloužit nechce“. Proto se podle ní nyní debatuje o tom, zda v některých částech republiky nenavýšit takzvaný stabilizační příspěvek, aby se s tou nerovnováhou něco udělalo.
Za palčivou označila personální situaci na Žatecku, kde sídlí brigáda rychlého nasazení, nejvíce žadatelů se podle ministryně naopak hlásí v Moravskoslezském kraji. Řehka doplnil, že problém není pouze regionálně, ale i s některými odbornostmi. Vojsko totiž podle něj „pořizuje nové prostředky a sofistikované technologie“, k jejichž obsluze je potřeba patřičně vyškolený personál.
Černochová podotkla, že na jednání se mluvilo i o některých legislativních změnách – a to i u norem, které věcně spadají pod jiné resorty, například ministerstva zdravotnictví či dopravy. Vznikl kvůli tomu i speciální pracovní tým.
Konkrétně zmínila například zákon 221 o vojácích z povolání, do kterého by ráda dostala více benefitů, což by mělo pomoci nejen s už zmíněným náborem, ale také s udržením těch vojáků, kteří v armádě slouží nyní. Černochová by chtěla, aby tito zkušení vojáci zůstávali ve službě i nad rámec patnácti let, po nichž už mají nárok na výsluhy. Podle Řehky nejde jen o kumulaci benefitů, ale i o to, aby byly dobře nastavené. V obecné rovině řekl, že do budoucna je připravených několik „balíků změn“.
Do roku 2030 chce mít armáda podle svých strategických dokumentů třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc aktivních záloh. Na začátku letošního roku bylo v resortu obrany 27 826 vojáků z povolání, členů aktivních záloh 4266. Zmíněný stabilizační příspěvek má za úkol vyrovnávat konkurenční prostředí a motivovat vojáky, kterým armáda zajistila speciální výcvik, aby neodcházeli do civilu.
Základní výše stabilizačního příspěvku je sedm tisíc korun měsíčně, pro vojáky se speciální odborností nebo při výkonu některé konkrétní činnosti může být navýšen v rozmezí devět až jednadvacet tisíc měsíčně.