Armáda České republiky

Nové plány NATO na obranu východního křídla – jak v krizi aktivovat záložní jednotky a odstrašit protivníka – má prověřit cvičení. Součástí jsou rychlé přesuny napříč Evropou. Manévrů na Slovensku pod španělským velením se zúčastní skoro tři tisíce vojáků ze sedmi zemí. Česká armáda tam vyslala prapor z Tábora. Kolony doprovází vojenská policie, přesto řidiči pandurů musí dávat pozor, aby stihli včas zabrzdit. Aliance posílila jednotky podél celého východního křídla. Té na Slovensku velí Španělé, Česko tam má s pandury aktuálně druhý nejsilnější kontingent.

Sobotní den otevřených dveří letiště v Náměšti nad Oslavou začal přeletem dvojice stíhaček JAS-39 Gripen. Po nich se do vzduchu dostaly i vrtulníky Mi-171Š, Venom a Viper. Návštěvníci mohli vidět i vrtulník Tiger. V Česku dosud tento stroj španělské armády nevystupoval, řekl velitel 22. základny vrtulníkového letectva Petr Slíva, který sobotní akci pořádanou po dvou letech zahájil v 11 hodin.

Vláda Andreje Babiše (ANO) brzy splní závazek Aliance dát na obranu dvě procenta HDP, ideální by to bylo už v letos. V Interview ČT24 to uvedl budoucí vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský, který chce zabránit „resortismu“. Na summit do Ankary by podle něj měl jet předseda vlády – zažil však i summity, kde se vystřídali prezident a premiér. Klíčový je národní konsenzus, míní Landovský. Spojenci podle něj spor vnímají jako „kuriozitu do kuloárů druhé kategorie“. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Hlavním tématem Duelu ČT24 byly plánované výdaje vlády Andreje Babiše (ANO) na obranu a naplnění závazku NATO. „Premiér si asi těch dvacet miliard na výdaje na obranu půjčí, aby naplnil závazek NATO. Musel by tedy zvýšit schodek státního rozpočtu,“ řekl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD). „Pokud jde o výdaje na obranu, tak je možné se v nějaké míře rozumně zadlužit. Je mylná představa, že agresorovi předám zemi, která je rozpočtově v pořádku. Raději budu mít zemi zadluženou, ale bezpečnou a suverénní,“ míní předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Hosté se střetli ohledně vojenských motivací Ruska vůči Evropě. Podle Ševčíka je směšné si myslet, že by Rusko chtělo okupovat Evropu, když má problém obsadit území na Ukrajině. „Rusko se netají tím, že má zájem o sféru vlivu ve střední Evropě. Je mimořádně nebezpečné podceňovat agresora,“ varoval Havel. Pořad moderoval Jiří Václavek.

„Respektujeme vládní zahraniční politiku. Proto senátní klub hnutí ANO odmítl jet na Tchaj-wan spolu s předsedou Senátu (Milošem Vystrčilem /ODS/). Vláda cestu nedoporučuje, protože je plánovaná na příliš vysoké politické úrovni. (…) Za poslední tři roky nebyl nikdo z vrcholných evropských politiků na Tchaj-wanu,“ prohlásila v Událostech, komentářích členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Děláme jako Senát parlamentní diplomacii, která rozšiřuje oficiální vládní zahraniční politiku. Vláda může jet do Číny a Senát to doplní cestou na Tchaj-wan. Rozhodně nechceme bránit spolupráci s Čínou, pokud to bude za rovných a výhodných podmínek,“ reagoval přímo šéf Senátu Vystrčil. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Výběr nového náčelníka generálního štábu české armády jde do finále. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) zúžil výběr kandidátů na čtyři generály, které už osobně představil i premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Oba politici to potvrdili.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.

Ministerstvo obrany odmítlo, že by armádě zakázalo zveřejnění rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem, který vznikl v rámci podcastu Kamufláž. Video mělo vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo. Podle resortu však armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu, který doposud sdílí s ministerstvem. O vzniku kanálu se však vedou interní diskuse a armáda měla podle obrany možnost odvysílat rozhovor na tom dosavadním. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas řekl, že se k této kauze armáda zatím vyjadřovat nebude.

Důvěra lidí v armádu dál roste, věří jí přibližně tři čtvrtiny respondentů. To je nejvíce zhruba od poloviny roku 2022, vyplývá z průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila agentura STEM. Policii důvěřuje 77 procent lidí, od minulého měření loni v září je to ale o dva procentní body méně.

Vedení armády se v úterý sešlo na pravidelném velitelském shromáždění v Praze k vyhodnocení priorit rozvoje a hlavních úkolů loňského roku. Zahájili ho náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který se akce ve funkci účastní poprvé. Oba mluvili o problémech, se kterými se česká armáda potýká. Řehka zdůraznil důležitost spolehlivého financování a upozornil, že armáda zaostává za požadovanými schopnostmi o šest až deset let.

V čele Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany bude od 1. března stát plukovník Tomáš Krampla. Ten u nich dlouhodobě působil a za nasazení v Afghánistánu dostal medaili Za hrdinství. Jednotky má přebudovat tak, aby dokázaly reagovat na aktuální hrozby. Krampla ve funkci nahradí Miroslava Hofírka.

V Žatci začala přestavba někdejší věznice na bytový dům. Město v něm chce nabídnout nové bydlení lidem z potřebných profesí, tedy učitelům, zdravotníkům i vojákům. Právě v Žatci sídlí elitní 4. brigáda rychlého nasazení. V armádě bylo na začátku letošního roku zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků. Podle připravované nové koncepce by se do pěti let měl jejich počet zvýšit na více než 37 tisíc. Přilákat by je měly i benefity, jako je náborový příspěvek, dostupná zdravotní péče nebo dětské tábory.

Každoroční velitelské shromáždění, na němž vedení armády probírá priority na příští rok, zahájil úvodním projevem náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten poznamenal, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence. Příprava na válku je podle něj kontinuální a nikdy nekončící proces. S tím, že ve společnosti není dostatečný pocit urgence, souhlasil i prezident Petr Pavel. Projev přednesla také ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Do armády vstupuje stále víc žen. Momentálně tvoří už patnáct procent vojska. Podíl tak převyšuje průměr zemí NATO. V nejvyšších armádních pozicích ale stále dominují muži. V české armádě je nyní přes čtyři tisíce vojákyň. Od roku 2023 zhruba o čtyři sta víc. Momentálně nejvyšší hodnost v armádě, kterou zastávají ženy, je plukovnice. Generálskou hodnost měly v historii jen dvě ženy – první byla v roce 2017 Lenka Šmerdová.

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.

Do výdajů na obranu stát příští rok započítá také tři desítky dopravních staveb. Mezi nimi třeba úseky Pražského okruhu nebo dálnice D11. Vyplývá to ze seznamu ministerstva vedeného Martinem Kupkou (ODS). Pro obrannou kapitolu počítá rozpočet s výdaji převyšujícími dvě procenta HDP. Část peněz ale má jít i mimo tento resort, nejvíc právě přes dopravu.

V sobotu začne jubilejní 25. ročník Dnů NATO a Vzdušných sil Armády České republiky. Partnerskou zemí je Itálie. Většina strojů už je na ploše letiště v Mošnově. I díky příznivé předpovědi počasí organizátoři očekávají návštěvnost v řádu desítek tisíc lidí.

Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.

Klimatické změny zhoršují bezpečnost světa, a tedy i České republiky. Je to riziko tak velké, že Armáda České republiky představila dokument, který tuto hrozbu nejen popisuje, ale především navrhuje řešení, která by měla armádě pomoci nebezpečí spojená s klimatem řešit.

Ministerstvo obrany v pondělí uzavřelo smlouvu na servis tanků Leopard 2 A4 s německou společností Rheinmetall Landsysteme. Rámcová dohoda ve výši 6,16 miliardy korun bez DPH je uzavřena na sedm let. Částka ale nemusí být vyčerpána, záležet bude na skutečných potřebách armády. Se zakázkou se už ve druhé polovině července seznámila vláda.

Ministerstvo obrany podepsalo s firmou Eldis ze skupiny Czechoslovak Group smlouvu na pořízení 24 kolových obrněných vozidel Titus. Cena celé zakázky činí 4,068 miliardy korun bez DPH. Armáda získá 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi a další dvě vozidla v základní výbavě bez komunikačních systémů pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů. Vozidla armáda dostane do konce listopadu 2027.

Armáda České republiky (AČR) do kolektivní obrany Severoatlantické aliance musí být schopná poskytnout dvě pozemní brigády, přiblížil ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Kromě závazků vůči NATO armáda zároveň buduje i vlastní obranyschopnost na území Česka, dodal první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Na dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky nastoupí za měsíc zhruba osm set plnoletých studentů, informovala mluvčí armády Magdalena Dvořáková. Původně měla armáda v plánu přijmout zhruba pět set studentů, kvůli velkému zájmu ale počet zvýšila právě na osm set. V tomto týdnu obdrží přijatí uchazeči povolávací rozkazy, výcvik se bude konat na osmi místech od 7. července do 1. srpna.

Švédskou nabídku na prodloužení pronájmu dvanácti letounů JAS-39 Gripen za 16,695 miliardy korun schválilo kolegium ministryně obrany. Návrh smlouvy nyní dostane k projednání vláda. Cena podle resortu obrany zahrnuje kromě pronájmu dvanácti stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.