Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno nejvýše 1600 českých vojáků, o 400 méně než dosud, schválil Senát. Zároveň dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line. Dva obdobné návrhy na doplnění Listiny základních práv a svobod přitom v minulosti odmítl. Dále schválil vlastní návrh na uzákonění nepromlčitelnosti trestného činu vraždy a také daňovou úlevu pro aktivní dobrovolné hasiče. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva jako netransparentní.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) pokles maximálního počtu vojáků vysílaných na obranu východního křídla NATO zdůvodnil úsporami a tím, že stejně nebyl naplňován. Armádní mise má schvalovat také sněmovna, zatím je podpořil její výbor pro obranu.
Předseda výboru pro obranu Pavel Fischer (za TOP 09) se nad snížením pozastavil s ohledem na politiku odstrašení, která má zamezit případné agresi. Zůna namítl, že se zvýší naopak počet vojáků vyčleněných do sil NATO. „Pokud jde o odstrašení, náš celkový podíl se zvyšuje,“ řekl ministr. Fischerovi také vadilo, že v aktuálním návrhu chybí označení Ruska jakožto agresora a Ukrajiny jako oběti.
Senátoři na poslední schůzi v předvolebním složení dali souhlas s ratifikací některých mezinárodních smluv a úmluv. Jednou z nich je smlouva s Kanadou o vzájemném vydávání lidí k trestnímu stíhání, další je smlouva s Argentinou o zamezení dvojímu zdanění. Také podpořili zřízení mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny o odškodnění Ruskem a globální úmluvu o uznávání vysokoškolských kvalifikací. Senát schválil i změny v terénním vyznačení česko-polských státních hranic.
Horní komora dále odhlasovala uspořádání veřejného slyšení Senátu k obraně státu, které se bude konat 26. listopadu. Tématem bude také role Česka jako hostitelské země pro podporu spojeneckých jednotek států NATO. Na akci bude opětovně pozván například prezident Petr Pavel nebo premiér Andrej Babiš (ANO). Projednat má i návrh na konání slyšení na téma „Porodnost v České republice“.
Senát odmítl přesun lidskoprávních agend
Senát mimo jiné během středy odmítl letní přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády ČR na ministerstva jako netransparentní. Změna byla provedena bez předchozí diskuse s odbornou veřejností a vedla k hlubokému narušení dialogu mezi státem a občanskou společností. Horní komora to konstatovala na základě závěrů veřejného slyšení, které uskutečnila.
Senát se rovněž pozastavil nad přesunem protidrogové agendy z Úřadu vlády ČR pod ministerstvo zdravotnictví s ohledem na potřebu zachování její silné meziresortní koordinace, kontinuálního sběru a vyhodnocování dat a dostupné sítě preventivních, zdravotních a sociálních služeb.
Požádal vládu, aby horní parlamentní komoru do půl roku informovala zejména o důvodech a očekávaných přínosech provedené změny, konkrétním systému meziresortní koordinace a postavení národního koordinátora nebo o opatřeních k zachování kapacity a odborné nezávislosti Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Od vlády chce Senát také informace k přípravě a schvalování nových statutů a složení vládních lidskoprávních rad, včetně transparentního výběru jejich členů, smysluplného zastoupení občanské společnosti a zachování nezávislého vedení. Zajímají ho rovněž konkrétní výsledky nadresortní spolupráce, koordinace průřezových témat a dopady reorganizace na využívání a přípravu fondů EU.
Zakotvení práva na život off-line
Kvůli dřívějším odmítnutím skupina čtyřiadvaceti senátorů v čele s Danielou Kovářovou (nestr.) předložila návrh bez snahy uzákonit právo na platbu v hotovosti nebo zachování koruny jako české měny, kvůli čemuž měli kritici největší výhrady.
„Každý má právo na život nezávislý na digitálních službách. Nikdo nesmí být veřejnou mocí nucen k využívání elektronické komunikace, a to bez jakékoliv újmy,“ uvádí se v návrhu. Kovářová návrh zdůvodnila potřebou vyhovět té části společnosti, která nemá dovednosti nebo znalosti k využívání on-line služeb.
Odpůrci novely by podle senátorky neměli být „ohleduprázdní“ vůči lidem, kteří digitální technologie neovládají nebo využívat nechtějí. Podobnou právní úpravu podle Kovářové přijaly i některé členské země Evropské unie, jako jsou Polsko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, i když formou jednotlivých zákonů.
Zamítnutí předlohy neúspěšně navrhoval předseda SEN 21 Václav Láska, podle něhož je formulace příliš obecná bez domýšlení důsledků a bez rozpracování v podrobnějších pravidlech. Pro jeho návrh ale hlasovalo jen 21 ze 66 přítomných senátorů.
Nepromlčitelnost vražd a hasiči
Téměř jednomyslně Senát schválil vlastní novelu trestního zákoníku, která počítá s uzákoněním nepromlčitelnosti vraždy. Rozhodl o tom na návrh skupiny senátorů kolem místopředsedkyně horní parlamentní komory Jitky Seitlové (KDU-ČSL).
Novelu nyní dostane k posouzení vláda a sněmovna, která obdobné podrobnější návrhy koalice i opozice bude schvalovat zřejmě v říjnu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) dříve návrh podpořil, ovšem s tím, že podobnou úpravu chce koalice prosadit v rámci novely o rozšíření trestného činu neplacení výživného.
Další novela se týkala daňové úlevy dobrovolných hasičů. Ti, kteří se zúčastní alespoň jednoho zásahu ročně, by si mohli zvýšit nezdanitelný základ daně z příjmů o deset tisíc korun ročně. Novelu Senát v prvním kole schvalování podpořil, před tím dalším normu projednají senátní výbory.
Novelu připravil senátor TOP 09 Tomáš Třetina, který tak chce ocenit dobrovolnou veřejně prospěšnou službu členů jednotek obecních hasičů a přispět tak k jejich personální stabilizaci. Třetina řekl, že chce oddělit hasiče, kteří skutečně vyjíždějí k zásahům, a ty, kteří jsou v jednotce jen na papíře.
