Daniela Kovářová

Senát beze změn schválil důchodovou reformu, kterou chce vláda mimo jiné postupně zvýšit věk odchodu do penze z 65 na 67 let. Zdůvodňuje to nutností zajistit financování důchodů i pro budoucí penzisty. I když má k reformě výhrady opozice, odbory i část členů horní komory z frakcí vládních stran, senátní výbory ji doporučily schválit beze změn.

Hnutí ANO Andreje Babiše se poprvé od svého vzniku podařilo výrazněji uspět v senátních volbách. Dva posty získalo už v prvním kole a bodovalo i v druhém. Co to však bude znamenat pro Senát jako celek? A jak se mohou proměnit síly v horní komoře?

Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro úpravu hlasovalo v závěru jednacího dne 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Ta schválila i další novely. Zabývala se také problémy s digitálním stavebním řízením, kde ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) obhajoval zavádění nového systému.

Kolumbijec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy v Praze byl podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) najatý žoldák. V Otázkách Václava Moravce řekl, že se nedomnívá, že by šlo přímo o agenta tajných služeb. Vláda už dřív oznámila, že do případu je s vysokou pravděpodobností zapojeno Rusko. Za teroristický útok mu hrozí až výjimečný trest.

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Opatření podle něj neplní preventivní funkci. Možnost uložit za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest navrhuje resort spravedlnosti v novele trestního zákoníku, kterou v březnu rozeslalo do připomínkového řízení. Podle ministra Pavla Blažka (ODS) však úřad na základě odborných debat ještě udělá v návrhu úpravy. Nebude předkládat zákon, se kterým nebudou souhlasit soudci, advokáti a státní zástupci.

Senát ve středu večer schválil změnu vymezení znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Na úpravě vymezení trestného činu znásilnění se dohodly koalice a opozice. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestané pohlavní zneužití.

Jasná pravidla a rozdělení kompetencí pro případ havárií na řekách má přinést novela vodního zákona schválená Senátem. Návrh reaguje na havárii, jež se stala na Bečvě, a na obtíže, které toto ekologické neštěstí provázely. Horní komora rovněž schválila novelu, podle které se příspěvky na péči o lidi se zdravotním postižením ve vyšších stupních závislosti od července zvýší o desetinu až dvě pětiny. K nejsledovanějším bodům schůze horní komory patřilo přísnější vymezení znásilnění ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. I tuto změnu senátoři večer poslali k posouzení prezidentovi.

Senátoři odmítli ratifikaci Istanbulské úmluvy. Dokument Rady Evropy proti násilí na ženách a domácímu násilí tak Česko do svého právního řádu nepřijalo ani osm let poté, co jej podepsalo. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to označil za zklamání. Členka ústavně-právního výboru horní komory Daniela Kovářová (nestr.) prohlásila, že senátoři hlasující pro ratifikaci úmluvy se nechali „nalákat na vějičku názvu“. Podle ní v dokumentu nejde pouze o násilí na ženách.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident. Senát ze zabýval i dalšími zákony.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní, zvýší se některé pokuty. Řídit auto bude možné už od 17 let, ale jen pod dozorem mentora. Zavedou se také řidičské průkazy na zkoušku. Schválil také zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky, možné navyšování jmění státních podniků nebo exekuční náhrady. Horní komora také nominovala rekordní stovku adeptů na státní vyznamenání, mimo jiné členy třetího odboje.

Spotřební daň z nafty se zřejmě od srpna vrátí na úroveň před loňským červnem, schválil Senát. Prezident Petr Pavel je připraven podepsat novelu tak, aby začala platit od srpna, sdělila ČT mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Podle analytiků tak může litr nafty u čerpacích stanic zdražit o 1,80 koruny. Horní komora také navrhla pružnější pravidla pro dohody o provedení práce. Zavést je chce nikoli od letošního září, ale až od příštího roku navzdory sankcím Evropské unie. Senátní úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl, nyní dostane k posouzení sněmovna.

Senát schválil česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci. Podpořilo ji 66 ze 72 přítomných členů horní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že dohoda je v bezpečnostním zájmu Česka a nedává americkým vojákům automaticky právo pobývat na českém území, jak tvrdí její kritici. Přijetí úmluvy podporuje i opoziční ANO a její kritici z SPD nemají v Senátu zastoupení. Souhlas s dohodou musí dát také sněmovna, která o tom má rozhodovat ve středu 19. července. Horní komora také hlasovala o evropských pravidlech pro boj s korupcí nebo diskutované změně drážního zákona.

Senátoři ve středu kývli na posílení role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten by dle novely měl získat právo využívat policejní odposlechy při vyšetřování zakázaných dohod. Zákonodárci v horní komoře schválili rovněž novelu, podle níž budou volit třetinu členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senát také zvolil pětici členů dozorčí komise Národní sportovní agentury a podpořil transformaci České pošty.

Senát ve středu schválil nominaci prvních tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce, hlava státu tak může Josefa Baxu, Jana Wintra i Danielu Zemanovou jmenovat do funkce. Baxa získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová devětapadesát. K zákonodárcům dopoledne promluvil nejprve prezident. Následně krátké projevy přednesli i všichni tři nominanti. V nich mimo jiné zdůraznili, že v případě zvolení chtějí chránit svobodu a dohlédnout na to, aby soudy neztratily důvěru veřejnosti.

Senátní ústavně-právní i sociální výbor se v úterý negativně postavily k nižší valorizaci červnových důchodů. K důvodům patřilo sporné schválení vládní důchodové novely ve sněmovně ve stavu legislativní nouze. Ústavně-právní výbor doporučil zamítnutí novely nejtěsnější většinou i hlasy senátorů z klubů vládních stran, pro schválení byl jen jeho předseda Tomáš Goláň (ODS). V sociálním výboru byl pro schválení novely stejný počet členů výboru jako pro její zamítnutí.

Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Ve středu to odsouhlasil Senát. Schválil také novelu energetického zákona, která má zjednodušit povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie. Jde hlavně o fotovoltaické elektrárny. Horní komora ve středu také kývla na rozšíření pravomoci Vojenské policie. V závěru jednání pak vyzvala ministerstvo vnitra k záchraně České pošty před insolvencí.

Vládní Národní agenturu pro komunikační a informační technologie (NAKIT) povede od 1. ledna dočasně vedoucí jejího právního odboru Jan Ďoubal, informovalo ve středu ministerstvo vnitra. Původně byl na tuto funkci navržen právník Vladimír Chrástecký. Server Neovlivní.cz však v úterý napsal, že Chrástecký byl v minulosti pravomocně odsouzen za nadržování zlodějům. V čele agentury, která by se měla příští rok na jaře transformovat pod novou Digitální informační agenturu, končí s koncem letošního roku Vladimír Dzurilla. Na místo ředitele vypsalo vnitro výběrové řízení.

Pověření Vladimíra Chrásteckého řízením Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) je podle ministerstva vnitra třeba ještě schválit. Šéf resortu Vít Rakušan (STAN) nakonec bude ve středu místo podpisu pověření řešit s náměstky situaci ohledně Chrásteckého trestní minulosti. Na ni upozornil web Neovlivni.cz. Úředník byl v minulosti odsouzen za nadržování zlodějům. Rakušan připustil, že o trestní minulosti budoucího pověřeného ředitele agentury nevěděl. Politickou zodpovědnost za tento krok ovšem přičítá Pirátům. Ani jejich předseda Ivan Bartoš se však k Chrásteckému nijak nehlásí.

Nejvyšší správní soud (NSS) v pondělí zamítl podnět nezaregistrovaného prezidentského kandidáta Libora Hrančíka z Olomouce. Podpořili jej pouze dva senátoři, minimální požadovaný počet je deset. Hrančík tedy kandidovat nebude. Soud zároveň apeloval na zákonodárce, aby nerozdávali podpisy na podporu prezidentských kandidátů lehkovážně, ale naopak uvážlivě. I uchazeči o kandidaturu by měli realisticky vyhodnotit své šance.

V Česku se bude moci příští rok vycvičit až čtyři tisíce ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas ve čtvrtek stvrdil Senát. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Horní komora podle očekávání schválila i sankční zákon proti cizincům za závažná protiprávní jednání.

Na energetické, petrolejářské či těžařské firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny.