Senát schválil česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci. Podpořilo ji 66 ze 72 přítomných členů horní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že dohoda je v bezpečnostním zájmu Česka a nedává americkým vojákům automaticky právo pobývat na českém území, jak tvrdí její kritici. Přijetí úmluvy podporuje i opoziční ANO a její kritici z SPD nemají v Senátu zastoupení. Souhlas s dohodou musí dát také sněmovna, která o tom má rozhodovat ve středu 19. července. Horní komora také hlasovala o evropských pravidlech pro boj s korupcí nebo diskutované změně drážního zákona.
Senát schválil česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci
Události: Senát přijal obrannou smlouvu Česko-USA (zdroj: ČT24)
„V době, kdy nedaleko našich hranic stále probíhá brutální ruská vojenská agrese, je v bezpečnostním zájmu České republiky prohloubit obrannou spolupráci právě s USA,“ uvedla Černochová. „Dohoda nedává ozbrojeným silám právo pobývat na českém území,“ dodala ministryně. Připomenula, že pobyt konkrétních vojáků či jednotek ozbrojených sil USA musí standardně schválit vláda a parlament.
Obrannou dohodu nebo obdobný dokument má s Washingtonem uzavřen většina zemí NATO. Z východních členů Severoatlantické aliance zbývá jen Česko. Dohoda podle jejích obhájců neznamená ani budování amerických základen v tuzemsku, ani schválení přítomnosti konkrétních jednotek americké armády na českém území.
Proti smlouvě byly jen dvě senátorky
Proti dohodě se v debatě postavila pouze senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za hnutí Nezávislí), která připomenula okupaci někdejšího socialistického Československa sovětskými vojsky. Podle senátorky je dohoda o podmínkách pobytu amerických vojáků v Česku nevyvážená a neumožňuje přezkum případných porušení. „Není kam se obrátit,“ uvedla.
Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra označil srovnávání dohody se sovětskou okupací za „naprosto absurdní a nepřijatelné“. Námitky odmítl senátor Václav Láska (SEN 21), podle něhož je dohoda smlouvou o obraně Česka zahraničními vojáky a přípravou obrany před válečným agresorem. Odmítl tvrzení, že by dohoda umožnila americkým vojákům zasahovat proti civilnímu obyvatelstvu mimo základny.
Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů označil za výhrady ke smlouvě za zbytečné strašáky. Skutečnou hrozbu podle něj představuje putinovské Rusko. Senátorka ODS Miroslava Němcová uvedla, že Rusko zařadilo Česko mezi nepřátelské státy. „Zmatené překroucené dezinformace“ o smlouvě jsou projevem hybridní války, kterou Rusko proti Česku vede, dodala.
Lidovec Patrik Kunčar potřebnost dohody obhajoval úslovím „Kdo je připraven, není zaskočen“. „Kdybychom zůstali sami, se zlou bychom se potázali,“ přidal se předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý). Podle něj je důležité, aby USA mohly Česko brát jako plnohodnotného spojence a aby američtí vojáci měli v Česku „kde přistát, přespat a cvičit.“
Proti dohodě podle záznamu hlasovaly jen Zwyrtek Hamplová spolu s Danielou Kovářovou (nezávislá). Senátoři ANO Ladislav Václavec a Zdeněk Matušek se hlasování zdrželi, stejně tak učinili Raduan Nwelati (ODS) a Jaroslav Chalupský (za Svobodné).
Dohoda se zabývá například právním postavením amerických vojáků, týká se také ochrany životního prostředí, provozu motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil. Předpokládá také osvobození amerických vojáků od daní a cel v Česku. Součástí dohody bude pouze seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které by mohly americké ozbrojené síly za předem dohodnutých podmínek využívat.
Souhlas s ratifikací dohody musí dát obě parlamentní komory. Sněmovna má dohodu schvalovat příští středu. Projednávání dohody provázejí protesty odpíračů přítomnosti amerických vojáků na českém území. Opoziční SPD požaduje schvalování dohody v celostátním referendu se závazkem, že v Česku nebude americká základna.
Senátoři odmítli evropská pravidla pro boj s korupcí
Senát ve shodě s vládou odmítl, aby Evropská komise (EK) ve snaze o sjednocení postihu korupce v rámci EU zaváděla unijní směrnicí tresty, které v českém právním řádu nejsou. Horní parlamentní komora se ve středu postavila proti tomu, aby směrnice zavedla za korupci trest „zbavení práva kandidovat ve volbách“ nebo stanovila požadavky na rozhodování o zbavení imunity veřejných činitelů.
Směrnice má podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) harmonizovat pravidla o postihu korupce v členských státech EU, ocenil sice snahu EK, ale některé části směrnice označil za problematické.
Kromě nových trestů mu vadí také požadavek na vytvoření orgánu specializovaného na předcházení korupce, široké vymezení skutkových podstat trestných činů, vysoké trestní sazby. „V rámci projednání návrhu směrnice budeme usilovat o jeho úpravu tak, aby těmto našim výhradám bylo vyhověno,“ dodal ministr.
Změny zákona o drahách
Senátoři nepřijali změnu zákona o drahách, která obsahuje zakotvení přerušení provozování dráhy, proto se jím dále bude zabývat sněmovna. „Jde o opatření, které odpovídá na nedostatky v současné legislativní úpravě,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) během diskuze. Jeho cílem bylo zahájit správní řízení o přerušení provozuschopnosti v případě, že je nějaká dráha nevyužívaná nebo nemá nikoho, kdo by objednával dopravu v dostatečném rozsahu, který by opodstatňoval pravidelnou údržbu.
Hranice, kdy by bylo možné zažádat o přerušení provozuschopnosti, je podle překládané normy dvanáct spojů nákladní dopravy a tři sta spojů osobní dopravy za rok.
„V současné době máme v zákoně, že udržujeme plnou provozuschopnost tratí. I na těch, na kterých jede za rok méně jak 300 vlaků,“ řekl senátor Martin Červíček (ODS). Samotná provozuschopnost podle něj stojí stát osm miliard korun ročně, tyto prostředky však nezahrnují stoprocentní údržbu všech tratí, aby se předešlo mimořádným situacím a výlukám.
„Pak máme druhý právní institut a to je zrušení tratě,“ řekl Červíček. „To je rozsah, ve kterém se pohybujeme,“ doplnil.
Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) popsal předkládaný návrh na přerušení provozuschopnosti jako předstupeň pro zrušení tratě. „Když tu trať stát nebude deset let opravovat, tak ty následné náklady, budou natolik vysoké, že tu trať už neobnovíte,“ míní Wagenknecht. Proto vyzval k tomu, aby se senátoři bavili o tom, jak se budou efektivně rušit tratě, které jsou nevyužívané.
Zrušené právní předpisy
Senát také souhlasil s tím, že více než deset tisíc zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice formálně platné, ale již nepoužívané, z právního řádu zmizí. „Jedná se o vymetání smetí z právního systému,“ řekl senátorům při obhajobě návrhu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Nadbytečné předpisy se podle předlohy ministerstva vnitra mimo jiné stávají zátěží pro systém eSbírka, ve kterém by lidé měli mít v budoucnu možnost elektronicky vyhledat veškeré zákony a mezinárodní smlouvy v jejich závazné podobě. Mezi rušené předpisy patří zákon z roku 1919 o zrušení celibátu učitelek, zákon z roku 1924 o zrušení odměn udavačů daňových přestupků nebo zákon o čtvrté pětiletce z roku 1966.
Veřejné dražby
Senát schválil zákon, který má sjednotit a zjednodušit pravidla pro konání veřejných dražeb s ohledem na jejich převažující elektronickou formu. Platit má od roku 2025. Norma počítá také se vznikem Centrální evidence veřejných dražeb, což má zjednodušit proces povinného zveřejnění dražebních dokumentů. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.
Daná právní norma také zvyšuje na 300 tisíc vyvolávací cenu pro veřejnou dražbu movitých věcí ve zjednodušeném režimu. Důvodem je podle předkladatelů nárůst cen věcí, například ojetých automobilů, které jsou obvykle draženy na takzvaných aukčních portálech.
Norma má podle vlády odstranit nesoulad stávající právní úpravy veřejné dražby s občanským právem a sjednotit pravidla pro konání dražeb. Úprava je v zásadě totožná s předlohou předchozí vlády z roku 2020, kterou sněmovna v předvolebním složení nestihla schválit.
Senát v závěru schůze také projednal výroční zprávu o činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu v loňském roce, kterou vzal na vědomí. V doprovodném stanovisku se ve shodě s kontrolory pozastavil mimo jiné nad prohlubujícím se deficitem státního rozpočtu, kdy nárůst zákonem určených výdajů není dostatečně kryt odpovídajícími příjmy. Kritizoval přístup státu k dotacím a nedostatečný pokrok v digitalizaci veřejné správy.