168 hodin: Dezinformační vlna v Česku. Rusko chce zvrátit obrannou smlouvu s USA

8 minut
168 hodin: „Americká okupace“
Zdroj: ČT24

Vláda schválila smlouvu o česko-americké obranné spolupráci. Smlouva určuje pravidla, podle kterých by se řídilo případné působení amerických vojáků v Česku. Šíří se však o ní mnohé dezinformace, například to, že jde o novou okupaci. Opakuje se tak totožný scénář jako před šestnácti lety, kdy USA chtělo v Brdech umístit svůj radar. Rusové tehdy podle BIS provedli úspěšně svou první dezinformační operaci. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a David Sebíň.

Česko-americká smlouva o obranné spolupráci se netýká žádné konkrétní americké vojenské přítomnosti v Česku, jak upozorňuje vrchní ředitel obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš.

„Pouze upravuje, nastavuje podmínky pro to, aby v případě, kdy se Česká republika a Spojené státy v budoucnosti na takové spolupráci nebo na takové americké vojenské přítomnosti dohodnou, tak abychom to už předem, v podobě té smlouvy měli nastavené a připravené,“ ujasnil.

„Smlouva v žádném případě není pozvánka pro jakýkoliv dočasný, trvalý nebo krátkodobý pobyt amerických vojáků. Každý takový pobyt musí standardně projít schvalováním podle článku 43 Ústavy. Jinými slovy, z hlediska pobytu a právního titulu pro pobyt na území se vůbec nic nemění,“ podotkl vojenský analytik Kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn.

Podpis obranné smlouvy mezi Spojenými státy a Českem je v tuto chvíli dle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky jedním z hlavních témat dezinformační kampaně.

„Jedním z cílů ruských zpravodajských služeb je rozbít jednotu demokratických zemí, destabilizovat situaci v jednotlivých zemích a narušit obranyschopnost demokratického společenství. K tomu ruské služby používají různých cest. Jedním z takových způsobů, který vidíme, jsou masivní dezinformační kampaně, kterým čelí celý demokratický svět a samozřejmě ve velké míře Česká republika,“ vysvětlil Koudelka.

Přirovnávání k srpnu 1968

O dohodě se skutečně mnohé dezinformace šíří. Například to, že Česko čeká nový srpen 1968 a okupace, tentokrát ale americkou armádou. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) je pak prý jako „komunistický ideolog“, a dokonce se vytahuje takzvaný zvací dopis, který se stal pro Sověty záminkou k invazi v srpnu 1968.

„Velmi brzo tady budete mít americké vojáky, protože vláda zatím podepisuje dohodu s Američany o tom, aby Česká republika byla znovu okupovaná vojáky. A vy to trpělivě snášíte,“ tvrdí ve svém videopříspěvku na Facebooku aktivista Ladislav Vrabel.

„Já osobně skutečně tento dokument vnímám jako vázací akt, osobně tvrdím, že paní Černochová se postavila bok po boku Vasilu Biľakovi,“ prohlásil předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

„Je to vytahování naprosto absurdních argumentů. Hraje se na tu strunu minulého režimu, že nechceme být opět pod nějakou knutou a pod někým, a my tady budeme sami o sobě nejlépe zase neutrální, nevtahujme se do války… Jde o nesmyslné příklady,“ soudí historik a náměstek generálního ředitele Národního muzea Michal Stehlík.

Scénář jako s radarem

„Proti té smlouvě samozřejmě vystupují naši různí proruští politici, různí aktivisté, pořadatelé demonstrací z Václaváku – ať už Jindřich Rajchl, nebo Ladislav Vrabel. Různí dezinformátoři. Ale objevili se i staří známí, třeba ti, kteří se angažovali ohledně radaru v Brdech před lety,“ okomentoval analytik dezinformací Roman Máca.

Odpor proti americkému radaru v Brdech byl dle výroční zprávy BIS za rok 2007 první Ruskem řízenou dezinformační kampaní v Česku. „V tu chvíli jsme poprvé vlastně viděli masivní dezinformační kampaň a snahy za pomocí páté kolony u nás takovou smlouvu zrušit nebo ohrozit,“ připomněl Koudelka.

Demonstrace proti radaru tehdy pořádala iniciativa s názvem „Ne základnám“. V parlamentu zase vedl odpor proti radaru tehdejší lídr opozice Jiří Paroubek, který strašil jaderným útokem. „Tento systém bohužel vyvolává reálné a nebezpečné reakce Ruska, které na nás hodlá zaměřit rakety s jadernými hlavicemi,“ prohlásil tehdy ve sněmovně.

Na demonstraci na Václavském náměstí 6. května 2023 Paroubek proklamoval: „Jakmile budou na česká letiště umístěna nová letadla s možností vyzbrojení útočnými raketami, zaměří Rusové na tato letiště své rakety s jadernými hlavicemi.“

„Ty argumenty se stále opakují. Dokonce i argument toho, že Američané budou souzeni podle amerického práva, a ne podle českého práva, je stejný jako tehdy,“ říká bývalý vládní zmocněnec pro radar Tomáš Klvaňa.

Jireš: Česko má dle smlouvy právo amerického vojáka stíhat

Právě to, že američtí vojáci by v Česku při případném pobytu stáli nad zákonem, tvrdí například šéf SPD Tomio Okamura. „Pokud američtí vojáci spáchají trestný čin na území České republiky, tak nemají spadat – dle vládou schválené smlouvy – pod jurisdikci českých orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl v dolní komoře.

„Po přijetí té smlouvy bude moci ten voják, o kterém vy jste tady hovořil, být souzen v České republice. Takže jste to opět zmatlal,“ reagovala na Okamuru Černochová.

Česko jako hostitelská země má dle smlouvy skutečně právo vyžádat si daného vojáka k vyšetřování a případnému trestnímu stíhání, sdělil České televizi Jireš. „Druhá strana, v tomto případě Spojené státy, takové žádosti České republiky musí vyhovět,“ zdůraznil.

„Tomio Okamura se snaží využít vlnu nevole, strachu, chce se prostě na tom svézt. Bohužel zcela nezodpovědně, protože tím pouze pomáhá radikalizaci podstatné části našeho obyvatelstva,“ soudí analytik dezinformací František Vrabel.

Česko-americká obranná smlouva, stejně jako radar, vadí Rusku. Před lety v Česku svůj vliv prosadilo, dnes vede další informační válku, kterou nechce prohrát. Česko tak stojí na startu nové dezinformační vlny. „Dá se čekat, že dezinformační tlak bude narůstat a že Rusové budou využívat všechno, co mají k dispozici, včetně páté kolony na našem území, k tomu, aby podpis smlouvy zvrátili,“ uzavřel Koudelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Začínajícím lékařům by v regionech s nedostupnou péčí mohly přispět pojišťovny

Lékařům na startu kariéry by v příštím roce mohly začít přispívat zdravotní pojišťovny, rozdělit chtějí přes sto milionů do lokalit, kde je péče nedostatková. Po dokončení specializace by museli v regionu dál pracovat. Jde o peníze navíc k dotacím na takzvaná rezidenční místa pro začínající lékaře. Ministerstvo jich letos schválilo celkem 250, půjde na ně přes půl miliardy. Odborné společnosti ale dlouhodobě upozorňují, že to nestačí.
před 1 hhodinou

Řidiče v Praze čekají další omezení

Praha investuje příští rok do dopravy zhruba 10,5 miliardy korun. Jde o nejvýraznější položku v rozpočtu hlavního města. Nejvíc peněz spolkne trasa metra D, vzniknou ale i nové tramvajové tratě či mosty. Pro řidiče to bude znamenat další omezení.
před 2 hhodinami

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 2 hhodinami

SOCDEM povede dosavadní místopředseda Nedvěd

Předsedou sociálních demokratů zvolil mimořádný on-line sjezd SOCDEM dosavadního místopředsedu Jiřího Nedvěda. Porazil Petra Pavlíka, který chtěl spolu s expremiérem Vladimírem Špidlou dovést stranu do řádného sjezdu v příštím roce. Bývalá předsedkyně strany Jana Maláčová popřála Nedvědovi, aby naplnil její sny. Směřování strany řešili na sjezdu i komunisté, předsedkyní dál zůstává Kateřina Konečná.
04:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
12:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Turek bude brzy moct požádat o schůzku s prezidentem, řekl Šťastný

Poslanec Motoristů Filip Turek je v domácím léčení, v pondělí má kontrolu v nemocnici a Motoristé věří, že velmi brzy bude moct požádat o schůzku s prezidentem Petrem Pavlem. Televizi Nova to sdělil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Strana podle něj nadále předpokládá, že Turek bude ministrem životního prostředí.
před 8 hhodinami

Fiala doufá, že se příští vláda nechá přesvědčit o významu muniční iniciativy

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) doufá, že se nastupující kabinet ANO, SPD a Motoristů nechá přesvědčit o významu české muniční iniciativy a bude v ní nějakým způsobem pokračovat. Kritiku iniciativy, která zajišťuje velkorážovou munici pro Ukrajinu čelící ruské vojenské invazi, pokládá za mimořádně nezodpovědnou. Iniciativa je dle něj unikátní a v zahraničí oceňovaná věc, kterou by byla chyba zničit. Bude prý škoda, pokud nová vláda zruší důchodovou reformu a další kroky končící vlády, jako třeba nákup amerických letounů F-35.
06:42Aktualizovánopřed 15 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Změny v regionální dopravě s novými jízdními řády

S novými jízdními řády čeká cestující od neděle 14. prosince v krajích řada novinek. Dopravci zpravidla přidávají spoje, upravují návaznost spojení či nasazují modernější vozidla. Některé regiony zdražují či zavádějí nové typy jízdného.
před 15 hhodinami
Načítání...