Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Nahrávám video
Události, komentáře: Svoboda slova vs. ochrana demokracie
Zdroj: ČT24

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Radikalizace společnosti v Česku je podle Mareše značná. „Vidíme poměrně silnou schopnost mobilizovat lidi na pouliční demonstrace. Neznamená to, že jsou to pouze extremisté, ale mezi těmi lidmi na demonstracích se vyskytují i příslušníci extremistické scény,“ uvedl. Podle něj však v Česku není silný násilný extremismus, který by přerůstal například do teroristických projevů. „V tomto směru jsme na tom lépe než řada jiných zemí,“ dodal. 

Extremismus podle Mareše představuje latentní nebezpečí z různých forem působení. Mohl by být třeba schopný nahlodat demokratický režim a nastolit diktaturu. Takovou pozici ale extremisté v Česku v tuto chvíli nemají, míní. „Na druhé straně je tam riziko individuální radikalizace a přechodu k těm akcím takzvaných osamělých vlků. V tomto směru je třeba být stále bdělý,“ upozornil. 

„Je třeba rozdělit případy individuální agrese a situací, které jsou za extremismus pouze označovány,“ reagoval Dostál. Hovořil například o demonstracích během pandemie covidu. „Je nepříjemné to vyhrožování, které v minulé době bylo, ať už koncentráky pro neočkované, nebo přání smrti. Nebezpečné byly i poplašné zprávy v dobíhajícím covidu, kdy se strašilo tím, že budou desetitisíce mrtvých, ačkoli už pro to nebyly žádné důvody,“ řekl. 

Na druhou stranu se však objevovaly i šibenice pro ty, kteří schvalovali pandemický zákon. „Šibenice je nevhodná, ale na druhou stranu, to, co se stalo, poškodilo ekonomickou suverenitu České republiky kvůli zadlužení, a to výrazným způsobem. Jsou věci, které je možné odsoudit, ale současně i pochopit, a to je použití šibenice ve chvíli, kdy dojde k takovým věcem, jako je nerespektování soudních rozhodnutí nebo těžké zásahy do ekonomiky,“ myslí si Dostál. 

Definice extremismu

Co je ale možné označit za extremismus? Podle Mareše je u nás definován jako něco, co směřuje proti základům demokratického právního státu, nemusí tak jít pouze o násilné aktivity. „Je třeba posuzovat jednotlivé aktivity individuálně, posuzovat, co vedlo lidi k tomu chodit na demonstrace. Například i vztah k Rusku je třeba vnímat v různých kontextech. To, že někdo protestoval proti některým vládním opatřením za doby covidu, nelze automaticky označit za extremismus ani za sympatie k Rusku,“ uvedl. 

Naopak za extremismus by se už podle Mareše mohly označit kampaně, které preferovaly ruskou vakcínu Sputnik, hovořily třeba o celosvětovém spiknutí i s antisemitskými motivy, proti kterému se má postavit silné Rusko. „Tam už bych extremismus viděl, stejně tak, jako excesy po některých demonstracích, kdy došlo k razantnímu užití násilí proti policii,“ podotkl. 

O extremismu se hovořilo i v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Dostál míní, že určitě není vhodné nosit například nášivku s písmenem Z nebo cokoliv, co symbolizuje ruskou agresi. „Ty demonstrace ale vnímám jako záležitost proústavní a prosystémovou, pokud reagují na věci, které jsou kritiky hodné,“ tvrdí právník. 

„Právo na svobodu shromažďování a sdružování – to jsou základní politická práva, která je třeba ctít, a je také se třeba velmi citlivě dívat na jejich případná omezení, dokonce i na to, pokud jsou jejich účastníci nějakým způsobem ze strany státu nálepkováni a označováni. Ale stát rozhodně neoznačuje všechny účastníky těchto demonstrací jako extremisty,“ upozornil Mareš. 

Bezpečnostní expert doplnil, že stát ve zprávách pracuje i s kategorií takzvané předsudečné nenávisti, která už nemusí mít v sobě tak jasný antidemokratický element. „Je třeba sledovat celkový motiv demonstrace, ale také rozlišovat jednotlivé skupiny – jak tam jednají nebo jakou používají symboliku. Je třeba oddělit i dění na hlavní demonstraci a to, co se děje potom, což už nemusí být v souladu se zájmy hlavních organizátorů akce,“ vysvětlil. 

Vliv dezinformací na dění na demonstracích

Na průběh protestů mají částečně vliv také dezinformace. „Existuje tady scéna, která je už primárně naladěna proti vládě, proti charakteristice systému. Ta vyhledává nejen dezinformace, ale informace, které podporují její světonázor a kterými se ona pak může prosazovat. Objevují se i falešné informace, které část veřejnosti ovlivňují, ale nepřeceňoval bych tu jejich sílu, protože velká část společnosti je hodnotově ukotvena,“ řekl Mareš s tím, že „boj se vede jen o určitou část společnosti“.  

Podle Dostála je velmi důležité pečlivě rozlišovat, co je dezinformací, a co nikoliv. „Veřejná debata, které by média měla poskytnout co největší prostor, pomáhá tomu, aby se nebezpečné dezinformace separovaly od informací, které potřebujeme pro politické i osobní rozhodování,“ míní. 

Dostál je také přesvědčen o tom, že česká společnost umí rozlišit, co je hoax, a co ne. „K tomu slouží vědecká práce. V mém oboru zdravotnictví je to velmi snadné. V oborech zahraniční politiky je to jistě složitější, protože tam ty informace nikdy plné nemáme. Ale aspoň v té míře, kde to jde, je zapotřebí, aby se dostávaly do veřejné debaty podporovatelé i odpůrci té aktuální vlády,“ řekl.

Jedná se o cenzuru?

Mareš si ale nemyslí, že by lidem s různými názory bylo znemožňováno říci svůj názor. „Sice se někdy můžeme bavit o míře tvrdosti některých rozsudků, například proti verbálním trestným činům, ale pořád bych řekl, že tady existuje mnohem větší míra svobody projevu než v zemích, ke kterým se třeba často hlásí ta skutečná extremistická scéna,“ sdělil. 

„Česká republika naštěstí není totalitou, ale právě proto musíme o svobodu slova pečovat tak, abychom nebránili lidem účastnit se politického života. I ostrakizace, cancel culture (kultura rušení) nebo deplatforming (omezení některé informační platformy – pozn. red.) jsou dle mého názoru určitými formami nepřímé cenzury, protože brání určitému výkonu politických práv,“ uzavřel Dostál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
před 6 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Preferoval bych evropské řešení, řekl Plaga k zákazu sociálních sítí pro děti

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 13 hhodinami
Načítání...