Vláda na středeční schůzi schválila zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti v Česku v loňském roce. Znění dokumentu zatím ministerstvo vnitra nezveřejnilo, podle vicepremiéra Vlastimila Válka (TOP 09) zpráva hovoří o vlivu Ruska na českou dezinformační scénu. Ministři se také zabývali návrhem poslanců opozičního ANO na zavedení obecného referenda. U kabinetu podle očekávání podporu nezískal.
Válek ke schválené zprávě o extremismu uvedl, že kdysi platilo, že nebezpečí přichází z Kremlu, což se opakuje. Podle něj není možné podceňovat rizika, která zpráva velmi přesně definuje.
V dokumentu o vývoji extremistické scény za druhé pololetí roku 2022 ministerstvo vnitra upozorňovalo na vznik velké skupiny lidí, která vyjadřuje nespokojenost se současným společenským uspořádáním a směřováním státu. Podle vnitra je tato skupina silně ovlivněna konspiračními teoriemi. Varovalo také před radikalizací extremistů v on-line prostoru.
Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu uvedl, že jsou tyto radikální skupiny v ČR jednak podporovány ze strany Ruska. „To je jedna rovina. Druhá rovina je problém, který vzniká na základě sociálních problémů některých skupin přímo v České republice,“ řekl. Vláda podle něj dělá kroky na podporu zranitelných skupin. Česko má nízkou nezaměstnanost a poskytuje různé dávky pro ohrožené skupiny, dodal.
Obecné referendum kabinet nepodpořil
Jurečka také na tiskové konferenci oznámil, že vláda nepodpořila návrh opozičního hnutí ANO na zavedení obecného referenda. Rozhodování ve všelidovém hlasování by se mělo podle podkladů pro schůzi vlády využívat jen v případě, že by pro takový postup existovala široká podpora veřejnosti. Stejně se už koncem předloňského roku postavila tehdejší vláda ANO a ČSSD v demisi k předloze o obecném referendu, jak ji sepsali poslanci opozičního hnutí SPD. Bez ohledu na názor kabinetu by se měla nyní návrhem zabývat sněmovna.
Obyvatelé by mohli podle návrhu ANO rozhodovat v referendu o záležitostech vnitřní i zahraniční politiky. Výjimkou by byly zejména základní práva a svobody, individuální práva a povinnosti, změny ústavního pořádku, členství České republiky například v Evropské unii a Severoatlantické alianci a rozpočet, daně a poplatky. Lidé by nesměli zasahovat do soudní moci, do ustanovování kandidátů do funkcí a do jejich odvolávání či do působnosti České národní banky. Všelidovým hlasováním by obyvatelé nesměli schvalovat a rušit právní předpisy ani ratifikovat a vypovídat mezinárodní smlouvy.
Podle stanoviska vládních legislativců je k zvážení, že mnoho záležitostí vyžaduje nepopulární kroky, na nichž se jen těžko hledá shoda. Lidé by podle vládních legislativců neměli rozhodovat například ani o bezpečnosti a obraně státu. „Neboť se jedná o vysoce odborná a strategická rozhodnutí,“ uvedli v dokumentu. Referendum by se mohlo konat podle předlohy na základě petice s podpisy nejméně 450 tisíc obyvatel, podle vládních legislativců jde o příliš nízký počet. „Tato skutečnost může vést k vyššímu počtu konaných referend, a tím i k vyšší logistické a finanční zátěži pro stát,“ poznamenali.
Podle Jurečky by kvalifikované rozhodování o některých záležitostech potřebovalo informace, které je třeba nechat v utajovanému režimu, a rozhodnutí by mohlo záviset na nízkém počtu hlasujících.
Předsednictví prý stálo méně, než se čekalo
Jurečka také prohlásil, že české předsednictví v Radě EU stálo 2,03 miliardy korun. Původně se podle něj počítalo s 2,4 miliardy, náklady tak byly nižší o patnáct procent. V letech 2007 až 2009 bylo na předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun. „Kdybychom to srovnali a přepočetli na dnešní ceny, tak tehdejší předsednictví by stálo v dnešních cenách pět miliard korun,“ poznamenal.
Předsednictví v druhé polovině loňského roku tak podle vicepremiéra nebylo jen politicky úspěšné, ale také velmi efektivní a úsporné i v kontextu států, které byly v čele Rady EU před ČR, nebo jsou po ní. Od Česka štafetu v lednu převzalo Švédsko.
Experti hodnotili předsednictví jako zvládnuté, vláda však podle nich výsledky nedostatečně prezentovala českým občanům. Vyplývá to z průzkumu mezi 48 tuzemskými a zahraničními odborníky, který uskutečnil projekt České zájmy v EU s institutem Europeum a Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) v Praze.
Dodávky covidových vakcín se rozloží
Ministři se na středeční schůzi zabývali i covidovými vakcínami. Česko rozloží dodávky dosud objednaných vakcín od firmy Pfizer/BioNTech proti covidu-19 až do konce roku 2026. Válek tvrdí, že díky uzavření dodatku mezi Evropskou komisí a výrobcem ušetří ČR skoro dvě miliardy korun.
„Česká republika je dosud vázána smluvními závazky s výrobci vakcín proti covidu-19, které jen pro letošní rok činí přes pět miliard korun. Díky dodatku bude snížen objem dodávek skoro o dvě miliardy korun a zároveň budou zbývající dodávky a platby rozloženy do konce roku 2026,“ uvedl Válek.
ČR bude mít podle něj zároveň garantováno, že vždy dostane nejnovější typ vakcíny za cenu zhruba pětkrát nižší, než kolik stojí aktuálně na trhu. „Nepřipojení se k tomu dodatku by pravděpodobně znamenalo smluvní pokuty v řádech miliard korun,“ dodal. Podle Válka se o úpravě smluv s výrobcem začalo výrazněji jednat ve druhé polovině loňského roku za českého předsednictví EU.
V Česku má dokončené základní očkování asi 65 procent populace, jednu posilující dávku má třetina lidí a sedm procent dvě. Využito bylo více než 18,6 milionu dávek, z nich přes 15 milionů od Pfizer/BioNTech. Další byly darované do zahraničí nebo zničeny kvůli expiraci. Zájem podle údajů ministerstva setrvale klesá. Letos očkování zahájilo jen zhruba 1800 lidí, celkem bylo letos podáno 35 tisíc dávek. V rozpočtu na letošní rok má na nákup vakcíny ministerstvo vyčleněnu miliardu korun.
„Jelikož covid-19 nikam nezmizel, tak očekáváme i v příštích letech potřebu naočkovat proti němu zranitelné skupiny naší populace,“ dodal Válek. Na podzim loňského roku ministerstvo doporučovalo přeočkování zejména lidem nad 60 let. Česko do konce loňského roku za proticovidové vakcíny vydalo 14,6 miliardy korun, přičemž ty od firmy Pfizer/BioNTech vyšly na 11,2 miliardy korun.
Řeší se spotřební daň z nafty pro dopravce
Vláda rovněž bude jednat s dopravci o možném dřívějším návratu sazby spotřební daně z nafty na původní hodnotu. Těm se to ale nelíbí. Podle nich by to ohrozilo jejich konkurenceschopnost a realizaci zakázek.
Aktuálně je loňským rozhodnutím vlády snížena o 1,50 koruny na litr do konce roku. Důvodem tehdy bylo zejména srovnání konkurenčního prostředí například s Polskem.
