Ministerstvo vnitra České republiky

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Nejvyšší správní soud rozhodl o kompetenční žalobě, kterou loni podalo ministerstvo spravedlnosti na ministerstvo vnitra ve sporu o pravomoci rozhodovat o záležitostech služebního poměru. Šlo o případy, kdy příslušníci přechází mezi jednotlivými resorty. Pravomoc soud přiřadil ministerstvu, pod kterým v danou dobu příslušník působil. Vyplývá to z rozhodnutí NSS, který má ČT k dispozici.

V souvislosti s konfliktem Izraele s teroristickým hnutím Hamás zahájila policie úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu ve čtrnácti případech. V nedělních Otázkách Václava Moravce to uvedl policejní prezident Martin Vondrášek. Dále řekl, že centrála proti terorismu zahájila úkony k případu úmrtí českého občana při útoku hnutí Hamás na Izrael. Na věci spolupracuje s izraelskými kolegy.

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (Socdem) naznačil, že slovenský premiér Robert Fico používá doma jinou rétoriku než v Bruselu. V Otázkách Václava Moravce narážel na jeho postoj k pomoci Ukrajině nebo slovenskou migrační politiku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) neočekává zhoršení vztahů s východním sousedem. Řekl, že v otázce migrace bude česká vláda s tou slovenskou spolupracovat. Politolog Sciences Po v Paříži Jacques Rupnik upozornil, že to, jakým směrem se bude Slovensko ubírat, naznačil Fico už ve chvíli, kdy první den ve funkci zrušil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi.

Obyvatele Kamenné Horky čekají další komunální volby. K urnám půjdou už počtvrté od loňského září, kdy byl původní celorepublikový termín voleb do obecních zastupitelstev. V obci, která má asi tři sta obyvatel, ani po třetím hlasování k dohodě na rozdělení funkcí nedošlo. Kamenná Horka je tak už víc než rok bez fungujícího vedení, rozhádaní jsou zastupitelé i obyvatelé.

Sněmovna odsouhlasila zákon sjednocující pravidla voleb. Jejich organizace se zpřehlední a zrychlí. Přinese jednodušší podobu hlasovacích lístků i získání voličských průkazů nebo elektronizaci podávání kandidátních listin. Sněmovna měla původně na programu ještě úpravu zbraňové legislativy, ale po průtazích v projednávání bude pokračovat ve středu od devíti hodin ráno.

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby poslanci a senátoři mohli ve volbě prezidenta v budoucnu podpořit jen jednoho kandidáta. Lidé by pak měli dostat možnost podepisovat petice občanských kandidátů také on-line. V případě překročení potřebné hranice padesáti tisíc on-line podpisů a splnění dalších náležitostí by úřady kandidáta automaticky do voleb zaregistrovaly. Vnitro v tiskové zprávě informovalo, že návrh předložilo ostatním ministerstvům k připomínkám, poté ho projedná vláda a případně parlament.

Poslanci začali projednávat možnost dalšího prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků před ruskou invazí, k debatě o ní se kvůli obědové přestávce už nedostali. Dolní komora také propustila do třetího čtení novelu liniového zákona, jehož cílem je urychlit povolování dopravní a další infrastruktury. Odpoledne se pak poslanci věnovali interpelacím na premiéra.

S výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP pomůžou vládě příští rok i další resorty. Jde o skoro devět miliard z plánovaných celkem 160. K největším položkám se řadí státní hmotné rezervy a projekty v oblasti dopravy. Posilování rozpočtu je podle kabinetu nezbytné pro věrohodné odstrašení a bojeschopnost armády. Opozice si ale není jistá, jestli se podaří peníze smysluplně utratit.

O odmítnutí dočasné ochrany pro některé ukrajinské uprchlíky se v Česku vedou soudní spory. Neúspěšní žadatelé měli víza jiného státu – podle zákona by proto neměli získat to české. Evropské právo na to ale nahlíží jinak. Tuzemské soudy se v některých případech začaly přiklánět na stranu uprchlíků. Konečné slovo by nyní měl mít Nejvyšší správní soud.

Vláda na středečním zasedání potvrdila rozhodnutí ministerstva vnitra, že dočasné namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou trvat po dobu minimálně deseti dnů. Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že už dnes se ukázalo, že opatření funguje. Vláda zároveň podpořila návrh ministerstva školství (MŠMT) o tom, že zájemci o studium na střední škole pravděpodobně dostanou možnost podat tři přihlášky místo dvou.

Česká pošta v pátek bez udání důvodu zrušila elektronickou aukci tří nemovitostí v Praze 4 z minulého týdne. Celkem za ně měla od vítěze získat téměř čtyři sta milionů korun. O nemovitosti projevil zájem pražský magistrát, který v pondělí oznámil, že bude usilovat o zrušení aukce. Radní hlavního města Adam Zábranský (Piráti) uvedl, že rozhodnutí vítá a s poštou chce jednat o odkupu budov. O důvodu zrušení aukce informaci nemá. Praha podle něj nabídla poště za nemovitosti vyšší cenu, než za jakou se vysoutěžily.

Dav lidí po protivládní demonstraci prošel Prahou, zastavil se u sídla ministerstva vnitra, jehož šéf Vít Rakušan (STAN) byl jedním z cílů kritických projevů řečníků. Lidé pak dorazili na Letenskou pláň, kde projevy pokračovaly. Po 18:30 pořadatel Jindřich Rajchl shromáždění ukončil. Premiér Petr Fiala (ODS) prý protivládní demonstraci zaznamenal jen okrajově. Rakušan ji vnímá jako legitimní projev nespokojenosti části lidí, za nepřijatelné ale má využívání nespokojenosti k podněcování nenávisti.

Uprchlíci z Ukrajiny si zřejmě budou moct prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Novelu zákona zvaného lex Ukrajina ve středu schválila vláda, čeká ji projednání ve sněmovně. Dosavadní průběh ruské agrese proti Ukrajině podle ministerstva vnitra, které materiál předložilo, nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl návrat ukrajinských uprchlíků do jejich domovů možný. Novela předpokládá přeregistraci uprchlíků během příštího roku, informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Za test z češtiny nutný k získání trvalého pobytu budou cizinci platit. Dosud měli nárok na jeden pokus zdarma. Změna nastane od ledna a poplatek bude také o něco vyšší. Ministerstvo školství mluví o velkém zájmu a také o úsporách.

Stavební úřady na jižní Moravě se potýkají s nedostatkem pracovníků. Ten v Sokolnicích nedaleko Brna kvůli tomu dokonce od pátku přestal fungovat úplně. Jeho agendu si teď mají rozdělit dva stavební úřady v okolních městech. Starosta jednoho z nich se ale brání, tvrdí, že na provoz většího úřadu nemá dost peněz.

Česko připraví speciální program pro dobrovolný návrat uprchlíků na Ukrajinu. Poskytlo by jim při něm pomoc a hradilo některé náklady. O podobě podpory rozhodne vláda. Vyčlení na ni i peníze, projekt pak spustí. Počítá s tím návrh šesté novely zákona lex Ukrajina. Měla by také o rok prodloužit poskytování dočasné ochrany příchozím do konce března 2025.

Policii v metropoli schází zhruba tisíc policistů. Ředitel krajského ředitelství policie pro Prahu Petr Matějček proto představil novou náborovou kampaň, která nově cílí i na uchazeče bez maturity. Zájemcům postačí výuční list. Nejvíce volných míst je v odboru dopravní policie. Nové kolegy hledá také pražská městská policie, u strážníků však zůstává úspěšné složení maturitní zkoušky i nadále podmínkou přijetí.

Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.

Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vylepšit bilanci pomáhá třeba vyšší výběr daně z příjmů. K dodržení plánovaného celoročního deficitu budou ale podle ministra financí nutné další škrty. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.

Bývalý náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík, jehož kauzu údajného napadení bývalé asistentky prověřuje policie, skončil ve zbývajících funkcích u Pirátů. Vyzvalo ho k tomu v neděli předsednictvo strany. Podezření vznesená proti Koláříkovi vnímá jako neslučitelná s dalším působením ve straně.

Obce mohou zatížit vyšší daní konkrétní podnikatelské nemovitosti, například tovární areály, které produkují hluk, znečištění a další negativní vlivy. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl návrh na zrušení části vyhlášky Řepova na Mladoboleslavsku. Obec zvýšila daň v logistických a průmyslových areálech ve svém katastru na pětinásobek. Ministerstvo vnitra už dříve pozastavilo účinnost vyhlášky, poté navrhlo její zrušení, protože prý zákon neumožňuje takové selektivní daňové zatížení.

Někteří uprchlíci z Ukrajiny přichází o dočasnou ochranu, kterou jim dříve udělily české úřady. A to s odůvodněním, že předtím azyl získali v jiném státě. Někteří však tvrdí, že o přiznání víza v zahraničí nevěděli a obávají se, že budou muset tuzemsko opustit.

Hrad Bouzov, včetně devíti přiléhajících pozemků, zůstane českému státu. Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl stížnost České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (takzvaného Německého řádu), který se domáhá navrácení majetku, zabaveného nacisty na začátku druhé světové války. Majetek později konfiskoval československý stát jako nacistický majetek. Podle ÚS nelze překročit rozhodné datum pro restituční nároky, které stanovil zákon z roku 2012 na 25. února 1948. Protokolárně Československo převzalo majetek řádu k 1. květnu 1947.