Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vylepšit bilanci pomáhá třeba vyšší výběr daně z příjmů. K dodržení plánovaného celoročního deficitu budou ale podle ministra financí nutné další škrty. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.
Schodek rozpočtu na konci července klesl na 214 miliard
Události: Deficit rozpočtu (zdroj: ČT)
„Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá, za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o 11 miliard korun lépe, a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 miliardy korun. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši dvacet miliard korun, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Jeho straničtí kolegové mluví až o třiceti miliardách. „My máme dva resorty, kde těžko budeme šetřit na výplatách. Protože to je školství a ministerstvo vnitra. Ale myslím, že určitě se dá uspořit to jedno procento rozpočtu kupříkladu na provozu ministerstev,“ míní člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN).
„Dvacet miliard, ačkoliv je to vysoká částka, se na těch provozních výdajích ušetřit dá, a i kdyby to nebylo celých dvacet miliard, tak cokoliv nad patnáct miliard je dobré,“ uvedl místopředseda lidoveckých poslanců Michael Kohajda.
Rozpočtové příjmy ke konci července dosáhly 1,068 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,2 procenta. Výdaje ke konci července byly 1,282 bilionu korun, proti předchozímu roku vzrostly o 16,2 procenta.
Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) je rád, že nedochází k dramatickému zhoršování bilance rozpočtu. „Tyto měsíce jsou lepší, ale není to něco, nad čím bychom měli jásat. Vláda bude muset v průběhu podzimu přistoupit k úsporám tak, aby byl deficit ve výši schválených 295 miliard korun,“ upozornil. Skopeček je přesvědčený, že kabinet může ještě dvacet miliard ušetřit.
Jan Skopeček hovořil o hospodaření státu (zdroj: ČT24)
„Pokud se opravdu škrty v nějaké výši desítek miliard podaří ministrovi financí najít, pak teoreticky se to může těm tři sta miliardám přiblížit,“ domnívá se místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO a bývalé šéfky resortu financí Aleny Schillerové není příliš pravděpodobné, aby vláda ušetřila na provozních výdajích a tím dodržela plánovaný schodek rozpočtu. Obává se, že kabinet provede škrty v investicích.
„To je pořád nejhorší výsledek za x let, někdy od roku 2002. Já žádný optimismus nesdílím,“ podotkla k červencovému výsledku Schillerová. „Pořád nevíme, v čem budou úspory spočívat. Skutečně se obávám, že ministr sáhne na investice, aby schodek dodržel, a to si myslím, že by bylo to nejhorší, co by se mohlo stát,“ varovala Schillerová. Také si nedovede představit, že by ministr kvůli úsporám sáhl na provozní výdaje státu nebo platy.
Alena Schillerová hovořila o hospodaření státu (zdroj: ČT24)
Také ekonom společnosti Deloitte Václav Franče vyjádřil pochybnosti o dodržení plánovaného schodku i přes očekávaný příjem rekordní dividendy energetické společnosti ČEZ a inkaso daně z neočekávaného zisku. „Problémy na výdajové straně – štědré důchody, štědrá, a tedy nákladná pomoc proti energetické krizi a vysoké a rostoucí náklady na obsluhu dluhu – zůstávají,“ dodal.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že na rozdíl od předchozích tří let se saldo rozpočtu v červenci nezhoršilo. „Pozitivním překvapením bylo v červenci inkaso daně z příjmů právnických osob, to bylo za samotný červenec vyšší meziročně o 12 miliard korun,“ uvedl.
Stanjura by musel každý týden uspořit miliardu korun, řekla Nerudová
Ekonomka Danuše Nerudová v Událostech, komentářích řekla, že ministr financí Stanjura bude mít co dělat, aby deficit státního rozpočtu udržel na výši 295 miliard korun. „Myslím si, že abychom se udrželi pod 300 miliardami, tak by teď v tuto chvíli musel (Stanjura) najít škrty za dvacet miliard v letošním roce. Vzhledem k tomu, že nám do konce roku zbývá 21 týdnů, tak to znamená, že každý týden by musel najít úsporu provozu jednu miliardu korun,“ uvedla s tím, že to považuje za nereálné.
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza považuje schodek za obrovský a označil ho za velkou zátěž. „Na druhou stranu všichni věříme, že tato vláda nebude škrtat v investicích, protože v okamžiku, kdy by zatnula tipec průmyslu a stavebnictví, které dnes dělá 8 až 10 procent HDP, tak by to mělo nebo mohlo mít brutální dopad do příjmové stránky rozpočtu,“ míní.
Podle Nerudové by měly úspory spočívat v provozní stránce. „V jednotlivých kapitolách bude muset (Stanjura) okamžitě všem ministrům avizovat, že budou muset hledat úspory. Ráda bych zdůraznila, že to skutečně nesmí být investice,“ řekla s tím, že ty by měly být až na posledním místě. Zdůraznila také, že deficit sice oproti červnu o miliardu klesl, ale v meziročním srovnání je o 21 miliard vyšší. „To rozhodně není na žádnou oslavu,“ dodala.
Události, komentáře: Ekonomický výhled na podzim (zdroj: ČT24)
Výběr daní
Příjmové straně rozpočtu pomáhá vyšší výběr daně z příjmu právnických osob. Stát na ní do konce července inkasoval 122,2 miliardy korun, o 37 procent víc než v loňském roce. Vedle toho přináší dodatečné příjmy odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, na kterém se dosud vybralo 13,4 miliardy korun. Příjmy z daně z neočekávaných zisků (takzvaná windfall tax) se zatím v rozpočtu neprojevily, splatnost prvních záloh je v září.
Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet do konce července byl 208,9 miliardy korun, meziročně se zvýšil o 5,9 procenta. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 80,2 miliardy korun, o 24 procent víc než před rokem. Odvody pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšily o 9,2 procenta na 397,5 miliardy korun. Ze spotřební daně stát inkasoval 82,1 miliardy korun, což je o šest procent méně než loni. Projevuje se změna preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a snížení spotřební daně z nafty, která se ale od srpna vrací na původní úroveň. Podle ministerstva financí by se tak měl do konce roku pokles daňového inkasa v této oblasti vyrovnat.
Výdaje
Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 503,5 miliardy korun. Z toho 395,9 miliardy korun šlo na důchody, jejich objem se meziročně zvýšil o 18,9 procenta. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 142,6 procenta na 87,1 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 51,1 miliardy korun. Výrazně meziročně narostly i náklady na obsluhu státního dluhu, za sedm měsíců činily 38,9 miliardy korun, což bylo o 44,1 procenta víc než loni.
Kapitálové výdaje ke konci července dosáhly 95,2 miliardy korun, meziročně vzrostly o 15,4 procenta. Největší podíl na nich mělo financování dopravní infrastruktury, na které šlo 29,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje směřovaly také na investiční nákupy ministerstva obrany nebo do programu Nová zelená úsporám.