Úspory

Příjem žádostí na dotace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light se ve čtvrtek pozastavil. Znovu začne ve středu 17. ledna 2024. Nově budou moci o podporu žádat také rodiny pobírající příspěvky na děti či vlastníci bytů, kteří neměli peníze na výměnu oken při celkové rekonstrukci domu. Z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz, do programu přidá ministerstvo životního prostředí další tři miliardy korun. Uvedli ministr životního prostředí Petr Hladík a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (oba KDU-ČSL).

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí opět klesla. Meziročně se její hodnota snížila o sedm desetin procenta. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt nižší o půl procenta. Na meziroční pokles měla vliv hlavně nižší spotřeba domácností a úbytek zásob. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Hnutí ANO neprotestuje proti snahám vlády snižovat deficit rozpočtu, ale proti způsobu, jakým to vládnoucí koalice dělá, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda hnutí Karel Havlíček. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Roberta Munzara (ODS) je rozpočet, který byl ve středu večer schválen poslanci, „ekonomické minimum a politické maximum“.

Spotřeba elektřiny v letošním třetím čtvrtletí v Česku meziročně klesla téměř o čtyři procenta. O více než jedenáct procent se snížila i spotřeba plynu. Pomohlo teplejší počasí, mění se ale i chování zákazníků. Další úspory už jsou podle některých dodavatelů téměř nemožné.

Do pondělní stávky se v různé míře zapojí více než polovina základních a středních škol v Česku. Některé budou zavřené, jiné budou fungovat v omezeném režimu, uvedla mluvčí školských odborů Jana Kašparová. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že stávce ve školství, kde vláda meziročně zvyšuje rozpočet a učitelům garantuje plat na 130 procentech průměrné mzdy, nerozumí. Školské odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních a mateřských škol na pondělí 27. listopadu.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

I když se téměř polovina lidí v Česku podle průzkumu, který si nechal zpracovat ČEZ, obává, že energie ještě zdraží, jsou zároveň na začátku topné sezony klidnější než loni. Zatím totiž ceny klesají. Nejsou ale zdaleka na hodnotách, kolik se platilo před krizí, a podle analytiků nelze nic takového očekávat ani v blízké budoucnosti.

Úsporný balíček podle vládní pětikoalice přibrzdí zadlužování státu. Schodky rozpočtů má v příštích dvou letech srazit zhruba o 151 miliard. Snížení výdajů má přinést 78 miliard korun, zvýšení odvodů 72 miliard. Přinášíme přehled změn, které konsolidační balíček obsahuje. Většina má vstoupit v platnost příští rok.

Poslanci v pátek navzdory opozičnímu odporu schválili konsolidační balíček, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Opozice tvrdí, že balíček pouze zvyšuje daně a může způsobit růst inflace. Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina jich má vstoupit v účinnost příští rok. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje schválení balíčku za jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Naopak šéfka poslanců ANO Alena Schillerová krok označila za černý pátek pro českou ekonomiku.

Způsob, kterým vláda Petra Fialy (ODS) přistoupila k podpoře občanů v rámci ekonomického, energetického či sociálního prostředí, byl nedostatečný, řekl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích. To podle něj vygradovalo ve značnou nespokojenost veřejnosti a její část se tak obrátila proti uprchlíkům z Ruskem napadené Ukrajiny. „To je ryzí pokrytectví,“ reagoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda se podle něj dokázala vypořádat s vážnými energetickými hrozbami a pomohla tak i domácnostem.

Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, díky kterým chce v příštím roce ušetřit ve státním rozpočtu přes 84 miliard. Nejvíce peněz má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu na podpoře nižších cen elektřiny. Vláda už nebude platit 38 miliard za přenos a distribuci elektřiny, ani třináct a půl miliardy za podporu obnovitelných zdrojů energie.

Lidé v Česku přišli při kybernetických podvodech jen za loňský rok až o dvě miliardy korun. Podvodníci mají vypracovaný velmi sofistikovaný způsob, jakým své oběti přesvědčí, aby jim svěřili veškeré úspory. Používají nejrůznější legendy, představují se jako bankéři, makléři nebo policisté. Jedná se o novodobou mafii, která je často řízena ze zahraničí, například z Afriky nebo postsovětských republik. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval. Zpřesněné údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.

Rychlejší tempo konsolidace veřejných financí by nutně znamenalo větší dopad na občany a také snižování tempa investic, sdělil premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na úterní vyjádření prezidenta Petra Pavla, že konsolidace není tak razantní, jak by bylo potřeba. Podle hlavy státu by měl být balíček tvrdší. Fiala celkově chápe Pavlovo vyjádření jako podporu vlády v její snaze ozdravit státní finance.

Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidaci veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje. Prezident Petr Pavel to v úterý řekl na debatě v blanenském kině. Vláda ale podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Úsporný balík nyní posuzuje sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.

Pět nesourodých koaličních stran se není schopno dohodnout na konsolidačním balíčku, vláda něco pošle do sněmovny a potom sama načte komplexní pozměňovací návrh, prohlásil v pátečních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního hospodářského výboru a člen rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO). Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je politika o kompromisech. Podle něj je ale potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu. Ekonom Miroslav Ševčík vyslaný do debaty hnutím SPD kritizoval, že opatření jdou proti lidem – a nakonec budou mít negativní vliv i na státní rozpočet.

Konsolidační balíček vstoupil do třetího čtení, zatím se ale jednání o něm téměř neposunula. Důvodem jsou obstrukce opozice, které jsou podle šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka už sněmovním evergreenem. Kdyby opozice přišla s konstruktivními návrhy na oddlužení veřejných financí, tak by je koalice vzala na vědomí, řekl Michálek v Interview ČT24. Myslí si, že by se dolní komora neměla omezit jen na rétorická cvičení u pultíku.

Poslanci se v pátek sešli, aby začali poslední fázi schvalování vládního konsolidačního balíčku, kterým chce kabinet zlepšit stav veřejných financí. Sněmovní řečniště s přednostním právem obsadili na několik hodin opoziční politici, kteří úsporná opatření kritizovali. Dolní komora se tak dle očekávání k hlasování o podobě balíčku nedostala, pokračovat bude ve středu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) již dříve připustila, že schvalování se může protáhnout až o týdny.

Poslanci ukončili ve čtvrtek v podvečer obecnou rozpravu nad vládním konsolidačním balíčkem, kterou zahájili ve středu odpoledne. Trvala šestnáct a čtvrt hodiny, opozice v ní ohlásila desítky úprav, některé změny předložili i vládní poslanci. Krátce nato bylo druhé čtení konsolidačního balíčku ukončeno, soubor úsporných opatření se tak blíží ke schvalování, které by mělo proběhnout koncem září. Opoziční ANO a SPD nicméně navrhují například snížení daňového zatížení nákladů na bydlení, stejně jako nižší sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na balenou kojeneckou vodu, menstruační pomůcky a řezané květiny. Prosazovali také vyšší podporu stavebního spoření, kterou chce vláda naopak snížit.

Poslanecká sněmovna začala jednat o konsolidačním balíčku, který má vládě pomoci vylepšit stav veřejných rozpočtů přinejmenším o desítky miliard korun. Úsporný balík je v dolní komoře ve druhém čtení. Pořad schůze poslanci schválili téměř po 27 hodinách od úterního začátku schůze, debaty o změnách a hlasování zabraly asi 18 a půl hodiny. Dle očekávání všechny opoziční snahy o změny programu koaliční většinou sněmovna odmítla. O půlnoci poslanci schůzi ke konsolidačnímu balíčku přerušili.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Vládní strany se dohodly na některých úpravách ozdravného balíčku, které mají neutrální dopad na rozsah konsolidace, oznámil po středečním jednání koalice premiér Petr Fiala (ODS). Koalice například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Zachování daňového zvýhodnění požadovali zaměstnavatelé i odbory. Noviny by nakonec měly mít stejné DPH jako časopisy. Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek k tomu uvedl, že pro další změny sazeb DPH v balíčku, například na kojeneckou vodu či menstruační pomůcky, nebyly všechny koaliční strany.

Poptávka po řemeslnících stále převyšuje nabídku. Důvodem je vedle jejich dlouhodobého nedostatku i vyšší zájem o investice do energeticky úsporných opatření. Kalendáře zakázek jsou tak plné na několik měsíců dopředu.

Obě komory českého parlamentu čeká snižování odměn a propouštění. Poslanecká sněmovna i Senát musejí šetřit stejně jako jiné státní instituce. V úsporném balíčku ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl, aby úřady srazily výdaje na provoz o pět procent a na platy minimálně o dvě procenta.