Úspory

Sněmovna ve čtvrtek v prvním čtení podpořila návrh zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit služební zákon. Mimořádná schůze skončila ve čtvrtek po 17. hodině. Na programu byla i diskuse o změně pravidel jednání dolní komory s cílem omezit obstrukce, kterou zákonodárci odložili na neurčito. Představitelé opozičních stran ještě před schválením programu využili možnosti přednostně vystoupit. Několikahodinová diskuse se tak kromě dvou zmíněných témat dotkla například také zrušených interpelací nebo odměn pro paralympioniky za získané medaile.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) zvažuje zrušení některých okresních soudů s ohledem na zadlužení Česka. Současná síť soudů podle něj neodpovídá demografickému vývoji. Změnám v justici bude předcházet důkladná analýza soudů a debata s představiteli justice. Se záměrem ve středu seznámil zaměstnance ministerstva. Tejc by chtěl, aby změny nabyly účinnosti ideálně od ledna 2027, napsal server Česká justice.

V dopravních plánech na letošní rok figuruje více než sto kilometrů nově rozestavěných dálnic nebo modernější železnice mezi Kladnem a Prahou. Rozhodne ale podoba rozpočtu. Vláda do Státního fondu dopravní infrastruktury zřejmě doplní jen část z chybějících zhruba 37 miliard. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) tvrdí, že na klíčové projekty s mezinárodním přesahem se peníze najdou. Průběžně jedná s šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (ANO). „Mám za sebou takové základní kolečko, kde jsme si opravdu velmi otevřeně řekli o problémech jednotlivých kapitol. A vím, že musíme hledat úspory,“ připustila ministryně financí. Ohrožené by tak mohly být některé regionální stavby nebo opravy silnic prvních tříd. Jasněji bude nejpozději 19. ledna, kdy chce kabinet návrh rozpočtu schvalovat.

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku.

Policie varuje před další vlnou podvodů, při kterých pachatelé zneužívají skutečná jména policistů. Falešné e-maily nebo telefonáty cílí hlavně na seniory. Například žena z jihu Moravy o úspory nepřišla jen díky tomu, že včas zasáhla její dcera.

Program Nová zelená úsporám od února vyplatil mezi domácnosti už 10 miliard korun. Za osm měsíců od spuštění nové etapy už požádalo o dotaci 42 tisíc lidí, uvedl Státní fond životního prostředí (SFŽP). Největší zájem je o podprogram NZÚ Light, kde převažují žádosti na fotovoltaiku a zateplení. Nová etapa programu začala 20. února.

V Žernově na Náchodsku odstartoval energetický experiment. Obec a místní obyvatelé, sdružení v družstvu Pohodlí, mezi sebou nejen sdílejí elektřinu, ale obec navíc začala jako jedna z prvních v zemi ukládat teplo na zimu do úložiště pod novou budovou pro spolky. Úložiště dobíjejí solární panely.

Podpořit hospodářský růst snížením cen energií, zajistit důslednější výběr daní a snižovat výdaje státu, například slučováním ministerstev, tak prezentoval v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ekonomické záměry hnutí ANO jeho první místopředseda a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. V pořadu hovořil rovněž o záměrech v zahraniční politice.

„Jde pouze o návrh rozpočtu a budeme o tom jednat ještě zhruba tři týdny,“ řekl v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že o něm ještě nehlasují a komentáře by si tedy nechal, až se schválí. Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun, přičemž na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.

Šéf Obranné zpravodajské agentury amerického Pentagonu (DIA) Jeffrey Kruse byl odvolán z funkce. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na tři své zdroje. Podle opozičních demokratů se jedná o další příklad politizace zpravodajských služeb za vlády prezidenta Donalda Trumpa.

Hospodaření obcí a krajů skončilo za pololetí v plusu skoro 65 miliard korun. Je to o osmnáct miliard méně než loni, ale stále jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Podle ministerstva financí tak samosprávy dál investují hluboko pod svými reálnými možnostmi. Starostové se ale brání, že si na své projekty musí nejdřív naspořit. Zůstatky na bankovních účtech radnic dál rostou. V červnu činily rekordních 590 miliard korun.

Už jen do čtvrtka můžou lidé žádat o vyšší příspěvek na bydlení, pokud se jim v druhém čtvrtletí snížily příjmy nebo naopak zvýšily náklady na bydlení. Jak upozorňuje ombudsman, později už se podpora přehodnocovat nebude. Od října ji totiž nahradí nová. Všichni současní příjemci budou dávku čerpat do konce roku.

Třetí rok po sobě míří tuzemské zdravotnictví do deficitu, péče o pacienty letos vyjde na víc než pět set miliard korun. Zhruba deset miliard pojišťovny pokryjí z rezerv. Kvůli stárnoucí populaci hrozí růst schodku. Pojišťovny se shodují, že je třeba hledat úspory uvnitř systému. Například zamezit opakovaným vyšetřením, s čímž má pomoct systém e-žádanek. Výhledově bude potřeba zajistit i další příjmy. Ministerstvo teď připravuje úhradovou vyhlášku na příští rok.

Z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) kvůli snižování počtu zaměstnanců odejde kolem 2150 vysoce postavených pracovníků, napsal server Politico, podle něhož by to mohlo připravit NASA o desítky let zkušeností. Zkomplikovat by to mohlo i politiku Bílého domu, který usiluje o to, aby se USA vrátily na Měsíc. Ve středu prezident Donald Trump jmenoval prozatímním ředitelem NASA nynějšího ministra dopravy Seana Duffyho.

Americký prezident Donald Trump v úterý uvedl, že úřad pro zefektivnění státní správy DOGE by měl přezkoumat dotace pro firmy Elona Muska, který donedávna sám skupinu pro zeštíhlení výdajů vedl. Ředitel automobilky Tesla a vesmírné společnosti SpaceX vzápětí na své síti X šéfa Bílého domu vyzval, ať mu tedy všechny subvence zruší. Trump poté před novináři naznačil, že by mohl zvážit Muskovu deportaci.

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.

Přestože ceny za energie v Česku klesají, domácnosti na nich chtějí nadále šetřit. Ukázal to aktuální průzkum Ipsos pro společnost ČEZ. Místo snižování spotřeby roste zájem o inovace a opatření, která přinášejí větší úspory, jako jsou třeba fotovoltaiky na střechách. Nějaká úsporná opatření realizovala podle průzkumu polovina domácností a ta druhá je má v plánu.

Část států USA protestuje proti škrtům, které zavádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Úřad pro zefektivnění vlády, kterým pověřil podnikatele Elona Muska, už navrhnul například úspory na úkor Agentury pro mezinárodní rozvoj, kterou miliardář nechal zrušit. O problematice škrtů v Trumpově administrativě debatovali v 90‘ ČT24 ekonom a prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, ekonom BeePartner a člen Národní ekonomická rady vlády Petr Zahradník a místopředseda Republicans Overseas Czech Republic Marek Koten.

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, který má vést ke zrušení federálního ministerstva školství. Šéf Bílého domu zároveň přislíbil, že o učitele bude „lépe postaráno“. Příslušný dokument podle záběrů televize CNN podepsal obklopen několika školáky sedícími v lavicích. Zpravodajský server The New York Times však poznamenal, že ministerstvo školství prezident nemůže zcela zrušit bez souhlasu Kongresu.

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.

Příští vláda bude muset po volbách připravit další úsporná opatření, aby zlepšila hospodaření státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nový úsporný balíček bude nutností, přičemž opatření by měla být připravena do konce roku 2026. Opozice doporučuje soustředit se zejména na výběr daní. Část politiků přitom varuje před příliš velkými škrty.