Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.
Odbory ČT a inciativa pracovníků Veřejnoprávně vyhlásily stávku krátce před polednem. „Vládní návrh na změnu zákona o ČT a ČRo a zejména poslanecký návrh na odpuštění koncesionářských poplatků vybraným skupinám už letos povede k rozkolísání rozpočtu obou institucí a hromadnému propouštění zaměstnanců. Obě média nebudou schopna naplňovat svou veřejnou službu, což může vést k jejich zániku. Z uvedených důvodů nezávislá odborová organizace ČT ve spolupráci s iniciativou Veřejnoprávně vyhlašuje dnes v 11:55 časově neomezenou stávkovou pohotovost,“ uvedla místopředsedkyně odborů ČT Zuzana Bančanská.
Podle Bančanské jsou odboráři a zaměstnanci připraveni média veřejné služby bránit všemi prostředky. „Žádáme veřejnost, aby se za nezávislost České televize a Českého rozhlasu postavila,“ vyzvala Bančanská. Podle iniciativy Veřejnoprávně.cz by navrhované změny znamenaly ohrožení nezávislosti a politický vliv na média, řekl Jan Moláček z iniciativy. Podle něj stávkovou pohotovost vyhlásili i kolegové v regionech. „Podporu tomuto kroku vyjádřily vyšší stovky pracovníků a pracovnic České televize napříč profesemi,“ zdůraznil.
Odbory a iniciativa vyzvaly vládu, aby od návrhů upustila. Uvedly, že by nejvíc změny pocítili diváci. „V případě, že by došlo na stávku, bude to ve vysílání znát. Nedojde ale k ohrožení veřejné služby,“ avizoval Moláček. Před sídlem České televize v Praze vyhlášení stávkové pohotovosti přihlížela řada pracovníků. Přítomní skandovali: „ČT nedáme!“
Vedení České televize bere podle zástupce mluvčího Radka Konečného na vědomí a respektuje právo odborové organizace působící v České televizi vyhlásit stávkovou pohotovost. „ČT si váží zaměstnanců, kterým stejně jako managementu jde o budoucnost televize. Stejně tak oceňuje podporu, kterou vnímá ze strany svých spolupracovníků a partnerů napříč odbornou i diváckou veřejností,“ řekl Konečný.
K případné stávce by podle Moláčka došlo, pokud by se uskutečnily další kroky vedoucí k prosazení vládního návrhu zákona, který podle něj musí „spadnout pod stůl“, a nepřijatelné jsou i další kroky vedoucí k osekání rozpočtů médií veřejné služby a jejich následnému politickému ovládnutí. „Máme podporu vedení zpravodajství, setkáme se také s generálním ředitelem Hynkem Chudárkem. Budeme ho informovat o tom, co naše iniciativa chystá. Očekáváme, že také on bude prosazovat zachování stávajícího funkčního systému a nepřipustí žádné kompromisy, které by vedly k omezení nezávislosti ČT,“ uvedl Moláček.
Podle poslední výroční zprávy o hospodaření bylo v ČT v roce 2024 celkem 3015 pracovních míst. Meziročně jich 58 ubylo. Mezi zaměstnanci jsou redaktoři, reportéři, dramaturgové, pracovníci produkce i technické, výrobní a dělnické profese. Vedení poukazuje na to, že ČT se budovala jako produkční televize s rozsáhlým areálem pro výrobu pořadů, tomu odpovídá i počet pracovních sil.
Odbory ČRo považují návrh za neúplný a v něčem i „nepřátelský“
Už dopoledne vyhlásily stávkovou pohotovost také odbory ČRo. „Odbory Českého rozhlasu považují návrh zákona za neúplný, tedy ušitý horkou jehlou, a podle některých ustanovení i za nepřátelský. Navrhovaná výše financování Českého rozhlasu je pro odbory zcela nepřijatelná,“ zdůraznil předseda OS MEDIA a Rady OZO Českého rozhlasu Jan Křemen s tím, že navrhovaná výše financování významně omezí činnosti ČRo a také jeho nezávislost. Přijetí zákona o veřejnoprávních médiích podle něj vrátí financování ČRo do roku 2005. Důsledkem poté bude propouštění zaměstnanců, což v konečném důsledku pocítí i samotní posluchači, podotkl.
Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, ČRo a ČT pro rok 2027 ubírá 1,4 miliardy korun. Český rozhlas má podle vládního návrhu zákona dostat ze státního rozpočtu 2,07 miliardy korun, tedy zhruba o čtyři sta milionů méně, než letos vybere na poplatcích. Poplatky přitom tvoří podstatnou část výnosů, které mají letos dosáhnout 2,74 miliardy korun.
Klempíř ve středu řekl Českému rozhlasu – Radiožurnálu, že stávková pohotovost je interní věcí rozhlasu a resort do ní nebude nijak zasahovat. Upozornil také, že zákon šel teprve do připomínkového řízení a jeho podoba se ještě bude měnit, uvedl ČRo.
Vedení ČRo bere podle mluvčí Lidije Erlebachové stávkovou pohotovost na vědomí. „Rozumíme obavám části zaměstnanců a respektujeme jejich ústavní právo vyjádřit svůj názor i postoj. Současně platí, že Český rozhlas musí i nadále plnit svou veřejnou službu. Případné protestní akce musí probíhat v souladu s právními předpisy a tak, aby nebyla ohrožena základní role veřejnoprávního média, což znamená kontinuita vysílání,“ sdělila.
Křemen vyzdvihl důležitost regionálního vysílání
Křemen poukázal na to, že v navrhovaném zákoně je jen obecně zmíněno celoplošné vysílání, kdy není jasné, zda budou zachované všechny současné celoplošné stanice. Dále nepamatuje na regionální síť rozhlasových studií a podle vyjádření ministra Klempíře v médiích také s budoucností těchto stanic nikdo nepočítá, protože jsou podle ministra zbytečné, dodal Křemen. Regionální vysílání přitom pravidelně poslouchá 1,5 milionu lidí. O práci by přišlo v regionech přes tři sta zaměstnanců rozhlasu.
Ke stávkové pohotovosti se přidala rovněž zmíněná iniciativa Veřejnoprávně, ke které se připojily přes tři tisíce pracovníků ČRo a ČT z celkem zhruba 4400 lidí. Podpora jde podle mluvčího iniciativy v ČRo Jana Hergeta napříč divizemi i regiony. „Chceme vyslat jasný signál, že jsme připraveni jít do stávky. Pokud tato stávka nastane, tak se projeví ve vysílání, jednoznačně, ale zároveň chci zdůraznit, že budeme nadále poskytovat základní veřejnou službu a že vždy dodržíme vše, co nám ukládá zákon o rozhlase a kodex ČRo,“ avizoval Herget.
Český rozhlas již kvůli omezení příspěvku ministerstva zahraničí na Radio Prague International snížil o čtvrtinu počet zaměstnanců zahraničního vysílání. Příští rok chce šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) vysílání do zahraničí, které nyní ČRo ukládá zákon, přestat podporovat úplně.
Zákon nestáhneme, řekl Klempíř
Klempíř ve středu vyloučil, že by zákon mohl stáhnout, byť není dokonalý. „Perfektní zákony předkládá jenom bůh,“ prohlásil. V připomínkovém řízení neočekává desítky, ale stovky připomínek. „Chceme slyšet opravdu věcné připomínky a budeme se jimi velmi vážně zabývat. A ty relevantní prostě zapracujeme. Ten zákon není hotový,“ dodal. Teprve po projednání zákona vládou má podle Klempíře smysl vytvářet k němu například pracovní skupiny.
Ministr je nadále přesvědčený o tom, že kabinet stihne plánovanou účinnost nového zákona od začátku příštího roku. „Bude to náročné, ale my prostě na dovolenou nepojedeme,“ dodal. Předpis podle něj zaručuje nezávislost ČT i ČRo, samostatnost obou médií či kontrolu Nejvyšším kontrolním úřadem. „Možná není perfektní, ale jinak všechno, co tam má být, tam je,“ konstatoval. Zatím ještě neví, zda se zúčastní čtvrtečního jednání všech sněmovních stran s řediteli ČT a ČRo, které svolali do sněmovny opoziční Starostové a nezávislí (STAN). „Poradíme se o tom,“ řekl.
Nebrání se prý schůzce s odboráři. „Nevyhýbám se jim. Otázka je, koho na tu schůzku budou delegovat. Chci věcnou schůzku, nechci emocionální bouři,“ podotkl. Místo výkřiků a stávkových výborů je podle něj potřeba platforma k věcné diskusi. „Kde řeknou: skutečně věcně po vás požadujeme tohle,“ dodal.
Podle Nachera je princip poplatků neefektivní
Zákon o médiích veřejné služby představil Klempíř společně s dalšími představiteli vládních stran minulý týden. Návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů podle ministra vrací finance veřejnoprávních médií do roku 2024. Kromě rozpočtu mají být dle návrhu dalšími zdroji financování veřejnoprávních médií výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření má dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad.
Návrh dle Klempíře definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřené na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a plnění vzdělávací funkce. Až na třetím místě má být tvorba zábavních pořadů, dodal ministr. Zákon zároveň stanovuje, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.
Přijetí zákona má předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků ještě letos vyloučí některé skupiny poplatníků. Návrh podle obrysů, které v úterý ve sněmovně nastínil místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), obsahuje osvobození od placení poplatku pro samostatně žijící seniory nad 75 let. Pokud jde o firmy, chtějí hranici pro neplatící autoři návrhu posunout z 25 na 50 zaměstnanců a omezit povinnost evidence.
Nacher v úterý v podvečer řekl, že cílem koalice je předložit kvalitní mediální zákon, který bude podrobený debatě a že chce ještě prosadit diskusi o redefinici služeb veřejnoprávních médií. Poslanecký návrh podle něj naproti tomu znamená jen dílčí změnu a zachová stávající status médií. Podle dřívějšího vyjádření Nachera je „princip poplatků neefektivní, protože je hradí vlastně všichni“. „Každý, kdo má zařízení s internetem, je musí platit. Je to daň z internetu, kterou zavedla minulá vláda,“ tvrdí.
Generální ředitel ČRo René Zavoral se v úterý sešel s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (ANO), který podle Zavorala slíbil věcnou a odbornou debatu k vládnímu návrhu zákona o ČT a ČRo. Zároveň uvedl, že úpravy systému v rámci takzvané poslanecké malé mediální novely, která z povinnosti platit poplatky osvobozuje některé skupiny poplatníků, by pro ČRo znamenaly podle prvních odhadů snížení příjmů okolo 250 až 300 milionů korun ročně. Nacher, který se schůzky také účastnil, řekl, že poslanecký návrh předloží až po setkání premiéra Babiše s ředitelem ČT Chudárkem.
Podle prezidenta mají být veřejnoprávní média nezávislá na vládě
Podle prezidenta Petra Pavla je důležité sledovat kroky vlády, která chystá nový zákon o médiích veřejné služby. Při setkání se studenty v univerzitní aule v Pardubicích vyjádřil názor, že veřejnoprávní média by se neměla dostat do stavu, že budou závislá na vůli vlády. „To nedělá dobrotu,“ dodal. Odpoledne během brífinku prezident ohodnotil i samotný návrh zákona. „Ten návrh, tak jak jsem ho měl možnost vidět, je, když to řeknu hodně mírně, šitý horkou jehlou,“ míní prezident, podle něhož by si zákon zasloužil projednání se zástupci veřejnoprávních médií i s odborníky na média.
„Rozumím tomu, že vláda chce změnit způsob financování. Nakonec způsob financování prostřednictvím koncesionářských poplatků není jediný možný,“ řekl také Pavel, podle kterého je důležitá garance nezávislosti a udržitelnosti a předvídatelnosti rozpočtu. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. „Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok,“ poznamenal při setkání se studenty.
Prezident označil příklad Maďarska i Slovenska za velké varování pro Česko. „Kdo sledoval tamní státní televize, ví, že to bylo velice smutné. Je třeba sledovat všechny kroky, které bude dělat vláda, pokud jde o financování veřejnoprávních médií, abychom se nedostali do toho, aby byla závislá na vůli vlády,“ řekl. Odpoledne doplnil, že obavám veřejnoprávních médií a vyhlášení stávkové pohotovosti i protestům studentů rozumí.
Opoziční strany stávkovou pohotovost chápou
Šéf ODS Martin Kupka sdělil, že vyhlášení stávkové pohotovosti je důsledkem arogantní komunikace ministra kultury Klempíře ohledně změn ve financování ČT a ČRo. „A hlavně je to jasný hlas proti postupné a cílené likvidaci veřejnoprávních médií,“ dodal. Podle exministra kultury Martina Baxy (ODS) je návrh zákona o médiích veřejné služby paskvil, za kterým nestojí dobré úmysly. „Vlastně se nedivím tomu, že zástupci obou médií veřejné služby se proti němu staví,“ poznamenal.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib už v úterý vyzval Klempíře k rezignaci. „Stávková pohotovost v ČT a ČRo je varování. Pro všechny. Proto podporujeme zaměstnance veřejnoprávních médií, kteří brání své pracovní podmínky i nezávislost médií v této zemi,“ uvedl ve středu Hřib. Klempířova novela podle Pirátů vznikala pár týdnů někde na koleni, podobné změny přitom vyžadují několikaletou přípravu. „Podle toho to vypadá. Návrh spíchnutý horkou jehlou, který nepočítá s dopady na stabilitu těchto institucí, je hazardem s veřejným prostorem,“ míní poslankyně Andrea Hoffmannová (Piráti).
Jihomoravský hejtman a kandidát na šéfa KDU-ČSL Jan Grolich se domnívá, že novela o změně financování není potřeba a jediným jejím důvodem je likvidace nezávislých veřejnoprávních médií. „Kdyby to mělo jiný záměr, tak to aspoň normálně připraví. Do veřejného prostoru se hodil návrh, podle kterého by nemohl fungovat ani ten jejich sen o vládní televizi a rozhlase. Tak co čekáte, že se stane?“ ptal se. Za krok odborů poděkoval. „My to budeme brzdit ve sněmovně, ale zastavit to můžete jenom vy v ulicích,“ doplnil.
Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob uvedl, že stávková pohotovost je logický krok vzhledem k tomu, co se děje kolem financování a budoucnosti médií veřejné služby. „Je dobře, že boj za jejich nezávislost probíhá na více frontách. Vládní koalice by měla vědět, že podobné kroky se do historie zapisují černým písmem,“ napsal.
Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili také studenti, kteří v poledne zaplnili pražské náměstí Jana Palacha. Protesty se uskutečnily i v dalších městech.
Podle Chudárka bude vytvořena pracovní skupina
ČT a ČRo ve společném prohlášení vládní návrh kritizovaly už v pondělí. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek jejich svobodného, stabilního a předvídatelného fungování. Babiš v pondělí řekl, že návrh do detailu nezná, nyní ho čeká standardní připomínkové řízení. Zdůraznil, že vláda má zrušení poplatků v programu, nevyloučil ale dílčí změny. Zmínil například možnost dobrovolného placení poplatků.
Ve středu odpoledne se s Babišem sešel generální ředitel ČT Chudárek. „Jakmile bude hotové připomínkové řízení, tak bude vytvořena pracovní skupina, kde se bude nad tímto návrhem diskutovat,“ okomentoval schůzku Chudárek, podle něhož Babiš řekl, že bude skupinu iniciovat. Budou v ní mimo jiné i zástupci ministerstva kultury, které je předkladatelem návrhu. Premiér později doplnil, že připomínkové řízení bude probíhat do 15. května. Následně bude sestaven expertní tým, k němuž se připojí i Babiš a vznikne konečná podoba zákona.
O pracovní skupině za účasti expertů televize, rozhlasu a ministerstva kultury, která má společně připomínkovat a řešit financování veřejnoprávních médií, mluvil Chudárek i v polovině dubna po setkání s Klempířem. Několik dní poté ale už ministr návrh zákona představil na tiskové konferenci.
Diskutovat se bude podle Babiše i o návrhu poslanců vládní koalice ANO, Motoristů a SPD na úpravu poplatků, který by měl některé skupiny obyvatel či firem od placení osvobodit do doby, než financování plně přejde pod státní rozpočet.
„V tom zákoně musí být tolik změn, že to ani nedokážu vyčíslit, protože je opravdu nedokonalý a chybí v něm spousta věcí,“ míní generální ředitel ČT. Ten dodal, že vyhlášení stávkové pohotovosti v České televizi byl očekávaný krok a odehrál se poklidně a kultivovaně. Protestujícím studentům vzkázal, že nezávislost ČT ohrožena není. „Od toho jsme tam management, abychom to uhájili,“ dodal.
Babiš už v pondělí vyloučil, že by novela zasahovala do obsahu veřejnoprávních médií. S Chudárkem se chce premiér normálně bavit, je podle něj prostor pro úspory. „Různé nesmysly, že někoho ohrožujeme, to není pravda. Není to náš zájem, určitě to nechceme. Ten návrh je podle toho, jak to dělá sedmnáct členských států (EU),“ řekl v pondělí Babiš. Kabinet podle něj bude otevřený debatě.
Podle mediálních organizací by zákon měla posoudit Evropská komise
Mezinárodní tiskový institut (IPI) a další spřátelené organizace v prohlášení uvedly, že Evropská komise by měla chystaný zákon důkladně posoudit. Organizace vyjádřily obavy, že připravovaný zákon nemusí být v souladu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA).
„Naše organizace vyjadřují znepokojení nad tím, že návrh zákona vznikl bez řádné konzultace s Českou televizí a Českým rozhlasem, odborníky na média, zástupci občanské společnosti zabývajícími se touto problematikou či mezinárodními organizacemi na ochranu svobody médií,“ stojí v prohlášení. Instituce upozorňují také na dřívější nepřátelský postoj současného premiéra Babiše k veřejnoprávním médiím i předvolební sliby koaličních stran.
Podepsané instituce vyjadřují obavy, že „motivem oznámených změn je oslabit finanční a redakční nezávislost vysílacích společností a ohrozit jejich schopnost plnit veřejnoprávní poslání“. Připomínají také, že EMFA požaduje, aby byly procesy financování médií veřejné služby založeny na transparentních a předem určených kritériích a aby vysílatelé dostávali dostatečné, udržitelné a předvídatelné finanční prostředky.
„Navrhované změny představují klíčový test záruk EMFA pro veřejnoprávní média. EU by měla využít všech nástrojů, které má k dispozici, aby zabránila orgánům v Česku destabilizovat veřejnoprávní média a zvyšovat vliv vlády,“ doplnily mediální instituce.
„Česká televize a Český rozhlas jsou ve střední Evropě považovány za vzory kvalitního veřejnoprávního vysílání,“ zdůraznily organizace. „Model koncesionářských poplatků, který je v České republice obecně vnímán jako účinný a dobře fungující systém, je klíčovou zárukou jejich finanční udržitelnosti a redakční nezávislosti,“ dodaly. Společné prohlášení vedle IPI podepsaly také například Evropská federace novinářů (EFJ), Reportéři bez hranic (RSF), Evropská vysílací unie (EBU), Index cenzury či organizace Article 19 a PEN International.
Odborník mluví o „brutálních“ zásazích do rozpočtu
Podle Jaromíra Volka z katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity v Brně je velmi reálné hovořit o tom, že obě média výrazně ztratí svoji ekonomickou stabilitu. „Nebavíme se tu o kosmetických úpravách, ale o brutálních zásazích do rozpočtu, které by nutně vedly k výraznému propouštění,“ míní.
V případě ČRo se podle něj mluví o třech až čtyřech stech zaměstnancích, v případě České televize se uvádějí čísla mezi pěti sty až tisícem. „To je zhruba třetina stávajícího počtu zaměstnanců. To jsou samozřejmě tak razantní zářezy (…), že je pochopitelné, že odbory reagují,“ dodal s tím, že by ani jedno z médií nemohlo plnit stávající, ze zákona vyplývající povinnosti. „Ta redukce služby, kterou dnes ČT a ČRo poskytují, by byla masivní a radikální,“ zdůraznil.
Návrh zákona mimo jiné neobsahuje zakotvení regionálních studií. „To je další ilustrace neznalosti věci. Česká žurnalistika, nebo chcete-li zpravodajství a publicistika, na úrovni regionů a lokálu, je na úbytě. Úroveň tam skutečně velmi klesá,“ sdělil s tím, že v teorii se hovoří o takzvané „zpravodajské poušti“. „Aby to nebyla naprostá poušť, tak tam sehrávají klíčovou roli jak studia ČRo, tak zpravodajství České televize,“ poznamenal a dodal, že jde o „kabinetní ukázku, jak tvůrce zákona nerozumí funkcím médií veřejné služby“.
Politolog Lukáš Valeš si nedovoluje posoudit, zda chystané kroky vlády veřejnoprávní média ohrožují. „To, co mi tady na té věci chybí, a to si myslím, že je podstatné, je racionální diskuse o tom, jaká média veřejné služby chceme nebo potřebujeme v jednadvacátém století, v jakém rozsahu a jakého finančního plnění,“ vyjmenoval Valeš, podle něhož by se diskuse měla zaměřit i na to, zda například nenavýšit reklamu nebo zda je nutné mít veřejnoprávní média v takovém počtu kanálů, v jakém v současnosti jsou.
Valeš odpověděl kladně na otázku moderátora Jakuba Musila, zda politici zvolili špatný postup, když zmíněnou diskusi pominuli a rovnou navrhli zákon. „Ale to je problém už předchozí garnitury, která zase říkala, že nebude zvyšovat poplatky, a pak z toho naopak udělala jeden z hlavních programů svojí vlády,“ prohlásil směrem k bývalému kabinetu Petra Fialy (ODS).
