René Zavoral

Největší hrozbou pro veřejnoprávní a ještě více pro komerční média jsou nadnárodní technologické platformy jako Google nebo Meta, které koncentrují velký vliv a mají obrovskou finanční sílu, uvedl po setkání s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) generální ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Noel Curran.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Jan Lacina (STAN) diskutovali v Událostech, komentářích o zvyšování koncesionářských poplatků. „Vláda na to jde od ocasu, zákon je zastaralý a nepřihlíží k tomu, jakým způsobem se posunuly technologie,“ míní Juchelka. Nově by podle novely platily také domácnosti, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale používají chytrý telefon, tablet či počítač. „Myslím si, že to není daň z internetu,“ oponoval Lacina. Vycházel mimo jiné z rozhodnutí ústavního soudu v Rakousku. O tématu debatovali také šéfové České televize Jan Souček a Českého rozhlasu René Zavoral.

Generální ředitelé České televize (ČT) Jan Souček a Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral společně se šéfem Evropské vysílací unie (EBU) Noelem Curranem v úterý na Pražském hradě debatovali o novele zákonů o ČT a ČRo, kterou připravilo ministerstvo kultury. Legislativního procesu se ale dotkli jen okrajově, protože prezidentova ústavní role je až v samotném závěru, řekl Zavoral po jednání. Není tedy zřejmé, jestli Pavel novelu v současné podobě podporuje. Podle Součka se ale aktéři shodují na tom, že koncesionářské poplatky jsou optimálním nástrojem k zajištění nezávislosti veřejnoprávních médií.

Generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček má za to, že sněmovna schválí zvýšení televizních poplatků na 150 korun. Uvedl to ve čtvrtek na konferenci Digimedia. Do dolní komory se mají předlohy dostat ještě před parlamentními prázdninami. Pro případ, že by je zákonodárci neschválili, už Souček avizoval propuštění zhruba desetiny zaměstnanců a omezení původní premiérové tvorby ČT o třetinu.

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset korun na 55 korun měsíčně. Rozpočet médií veřejné služby se tak zvýší v případě České televize o 865 milionů, u Českého rozhlasu o 331 milionů, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Zvýšení televizního poplatku má být o desetikorunu menší oproti původnímu návrhu z loňského roku, který kritizovala komerční média.

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.

Na jednom z míst vzdoru, kde 21. srpna 1968 tekla krev, položili nejvyšší představitelé státu věnce k připomenutí 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Oproti minulým letům přišel na pietu i prezident republiky, jehož předchůdce se léta vyhýbal veškerým veřejným vystoupením spojeným s 21. srpnem.

Václavu Havlovi otevíral ve studiu pivo. Václavu Klausovi zase nejdřív musel polichotit, aby se v rozhovoru otevřel a řekl něco takzvaně do titulku. A Miloš Zeman byl zase jediný prezident, který u něj v živém vysílání použil hned několik sprostých slov. Novinář a moderátor Jan Pokorný vedl rozhovory se všemi porevolučními prezidenty, vzpomínek má ale mnohem víc; v Českém rozhlase pracuje už 38 let, a v nejnovějším díle podcastu Background ČT24 proto s nadsázkou říká, že už by na Vinohradské mohl dělat i vrátného.

Ředitelem zpravodajství Českého rozhlasu bude od 1. května dosavadní šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan. Radiožurnál povede i nadále, naopak nebude již řídit stanici Sport. Změny ve vedení vzala na své schůzi na vědomí Rada Českého rozhlasu. O Suchanově jmenování ji informoval generální ředitel René Zavoral.

Funkci šéfa zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) chce generální ředitel René Zavoral obsadit zhruba do tří měsíců. Způsob výběru hodlá během této doby konzultovat se všemi čtyřmi šéfredaktory zpravodajství ČRo. S nimi se také bude do jmenování nového ředitele pravidelně jednou týdně setkávat. Zavoral to uvedl na úterním setkání se zaměstnanci.

Řízením zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) bude od ledna dočasně pověřen nynější šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan. Přijal nabídku generálního ředitele ČRo Reného Zavorala. Nahradí Jana Pokorného, který po dohodě místo opouští, ale v rozhlase zůstává. V pondělí to řekl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.

Jitka Obzinová nenastoupí do čela zpravodajství Českého rozhlasu, oznámil jeho generální ředitel René Zavoral po jednání s ní. Dosavadního ředitele zpravodajství Jana Pokorného podle něj nejspíše dočasně nahradí Ondřej Suchan. Ten však požádal o čas na rozmyšlenou do začátku příštího týdne.

Už přes čtyři sta zaměstnanců Českého rozhlasu (ČRo) ve čtvrtek v otevřeném dopise vyzvalo ředitele Reného Zavorala, aby zrušil jmenování Jitky Obzinové ředitelkou zpravodajství. Obávají se ohrožení nezávislosti, objektivity a vyváženosti. Obzinová dříve působila jako ředitelka zpravodajství TV Prima, kde se dle tajně nahraných záznamů z porad podílela na manipulaci zpráv. Na Vinohradskou má nastoupit po svátcích.

U vchodu do budovy ostravského studia Českého rozhlasu odhalili pamětní desku věnovanou básníkovi a písničkáři Karlu Krylovi. Připomínat bude jeho působení v ostravském rozhlasu, kde původně pracoval jako redaktor a kde před pětapadesáti lety natočil i první nahrávky písní, které později vyšly na albu Bratříčku, zavírej vrátka. Samotný prostor před budovou byl pojmenován Nárožím Karla Kryla.

Rada Českého rozhlasu zvolila Reného Zavorala generálním ředitelem na dalších šest let. O funkci, v níž působí od roku 2016, měli původně zájem i další dva lidé, ale radní jejich přihlášky vyřadili, protože nesplnili podmínky výběrového řízení. Ve volbě tedy neměl Zavoral protikandidáta.

Český rozhlas (ČRo) ve čtvrtek ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi spustil digitální vysílání DAB+ na dalších deseti nových vysílačích v Čechách a na Moravě. Pokrytí signálem tak rozšířil z loňských 80 procent na 95 procent země. V příštím roce navíc rozhlas rozšíří vysílání o dvě digitální stanice. Na konci příštího roku naopak ukončí vysílání na středních a dlouhých vlnách (AM). Na tiskové konferenci to řekl generální ředitel ČRo René Zavoral.

Osm z deseti lidí souhlasí s financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) formou koncesionářských poplatků. Obdobný podíl vnímá jejich nynější výši jako přiměřenou nebo nízkou. Podle více než 60 procent lidí by financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu znamenalo omezení jejich nezávislosti. Vyplývá to z červnového průzkumu agentur Median a STEM/MARK, který si obě instituce zadaly. Osloveny byly více než dva tisíce lidí starších 18 let.

Mediální zpráva týdne – prezident Miloš Zeman dá rozhovor moderátoru Luboši Xaveru Veselému. Oznámení hlavy státu na Frekvenci 1 odstartovalo u novinářů vlnu otázek i pochybností. Jasné v současnosti je, že prezident interview podle mluvčího Českého rozhlasu Jiřího Hošny přislíbil pro regionální stanice na začátek února. Nejedná se ale ani prý o pravidelný pořad.

Na mnoha místech České republiky si ve středu lidé připomněli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Události upomínaly fotografie, promluvy pamětníků, čtení jmen obětí, projevy politiků a pietní akty. V podvečer prošel Prahou pochod, kterým chtěli organizátoři vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy.

Litoměřický okresní soud poslal do vazby 29letého muže obviněného ze znásilnění nezletilé dívky. Abdallah Ibrahim Diallo původem z Afriky neúspěšně žádal o azyl v Německu. Policisté ho zadrželi krátce po činu, který se stal v úterý kolem poledne. Policie také prověřuje komentáře facebookové stránce předsedy SPD Tomia Okamury, kde diskutující napadají redaktorku Českého rozhlasu, kterou politik kritizoval.

Česká metropole si připomněla výročí Pražského povstání, které vypuklo 5. května 1945. Obyvatelé hlavního města zahájili na konci války ozbrojený odpor proti nacistům, kteří se snažili povstání potlačit silou. Ve městě vzniklo na dva tisíce barikád a na stranu českých povstalců se postavili taky ruští vlasovci. Boje skončily 9. května po příjezdu jednotek sovětské armády.

Novou šéfredaktorkou stanice Český rozhlas Vltava bude od začátku února Jaroslava Haladová, která tam dosud působila jako editorka redakce kulturní publicistiky. Zvítězila v interním výběrovém řízení, do kterého se přihlásili čtyři kandidáti. Nahradí Petra Fischera, kterému vedení ČRo neprodloužilo smlouvu.