Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
„My jsme si dali velký pozor při přípravě celého toho zákona, aby byla zachována jasná nezávislost veřejnoprávních médií, aby byla oddělena od jakékoli moci politické,“ sdělil Šťastný. Jako příklad uvedl konstrukci rad České televize a Českého rozhlasu i jmenování ředitelů těchto organizací, které podle něj zůstávají prakticky totožné.
„Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby. Naším cílem bylo splnit slib, který jsme dali voličům – to znamená zrušit poplatky a nahradit je platbou ze státního rozpočtu,“ sdělil Šťastný. Připustil ale, že se zákon může během legislativního procesu ještě změnit.
„Když převedete financování veřejnoprávních médií, médií veřejné služby, pod státní rozpočet, tak to automaticky znamená, že je dostáváte pod politický vliv,“ uvedl Havel s tím, že právě to je podle jeho názoru jednoznačným cílem vlády. „Ten kdo platí, ten rozkazuje,“ podotkl.
„Ten kdo se nebojí kritické žurnalistiky a nebojí se médií veřejné služby, nemá důvod měnit zákon o financování, respektive zrušit koncesionářské poplatky,“ sdělil Havel a dodal, že dosavadní systém financování byl funkční a zajišťoval nezávislost. „Taková média potom fungují ‚padni komu padni‘,“ dodal.
ČT a ČRo výrazně zchudnou
Kromě převedení financování médií veřejné služby na stát hodlá vládní koalice také citelně seškrtat částky, se kterými Česká televize a Český rozhlas hospodaří. Suma, kterou teď ČT ročně z poplatků získává, by měla napříště klesnout o patnáct, u rozhlasu o sedmnáct procent.
Cílem návrhu je podle generálního ředitele ČT Hynka Chudárka snížit objem peněz a vyvinout tak tlak na instituci. Miliardový škrt by měl podle něj dopad na investice, omezil by výrobu vlastních pořadů a znamenal by i propuštění. Rozhlas by podle jeho generálního ředitele Reného Zavorala musel například slučovat stanice nebo omezit počet zahraničních zpravodajů.
„My samozřejmě s takovouto částkou nemůžeme vůbec pracovat, protože bychom nebyli schopni dostát našim závazkům. Nemohli bychom více méně poskytovat veřejnou službu v tom rozsahu, který je. Nemohli bychom naplňovat uzavřené memorandum, což by samozřejmě zpochybnilo duální systém mezi komerčními vysilateli a námi,“ uvedl Chudárek.
„Já myslím, že hlavně to všechno dopadne na posluchače, kteří jsou zvyklí na tu širokou nabídku Českého rozhlasu a i na tu širokou škálu služeb, které dneska nabízíme,“ říká Zavoral.
Oba ředitelé se také shodli na tom, že koaliční návrh neobsahuje pojistky proti možnému ovládnutí a politizaci médií veřejné služby. Zákon podle nich navíc obsahuje řadu chyb.
