Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
„Šestnáct mrtvých, 42 zraněných. V Dnipru skončila pátrací a záchranná operace v obytné čtvrti zasažené ruskými raketami,“ sdělil v úterý odpoledne na platformě Telegram šéf správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža, který přes den informoval o rostoucím počtu obětí. Mezi zabitými a zraněnými jsou podle něj i děti, přičemž ruský útok připravil o život například chlapečka narozeného v roce 2023. Jeho tělo vytáhli záchranáři z trosek zasažené čtyřpatrové budovy.
Později správa Dněpropetrovské oblasti informovala o novém útoku na průmyslové město. „Nepřítel znovu zaútočil na Dnipro. Vypukl požár. Zjišťujeme, zda jsou zranění,“ uvedl Hanža. Druhý útok také zabil jednoho záchranáře po příjezdu záchranných sil na místo předchozího zásahu.
Ruský úder v Dnipru podle webu RBK-Ukrajina částečně zničil bytové domy, poškodil blíže neupřesněný podnik, hasičskou stanici, garáže a auta. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
Šest mrtvých v Kyjevě
Starosta metropole Klyčko už dříve během dne informoval o šesti zabitých a desítkách zraněných, včetně tří dětí. Úkryt v metru vyhledalo rekordních 41 tisíc lidí, včetně 4500 dětí, uvedl server Ukrajinska pravda. Později na telegramu starosta uvedl, že počet mrtvých stoupl, protože v nemocnici zemřel jeden ze zraněných.
V Kyjevě Rusové poničili nejméně devět výškových budov, mateřskou školu, kliniku, kanceláře i administrativní budovy a přerušili dodávky elektřiny pro 140 tisíc obyvatel, napsala agentura Reuters s odvoláním na úřady.
Podle agentury AFP bylo nad Kyjevem slyšet několik výbuchů. Svědci pro Reuters také mluvili o stoupajícím tmavém dýmu v některých částech města. „Nepřítel útočí balistickými raketami,“ sdělil šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko.
„Drony začaly létat už včera večer, ve dvě ráno potom byly první výbuchy balistických raket, já jsem se přesunul do bytového krytu. Pak to začalo být hodně intenzivní a s asi dvacetiminutovými přestávkami pokračovaly údery balistickými, okřídlenými raketami a myslím, že i hypersonické střely Zirkon letěly,“ popsal noc novinář serveru Kyiv Independent Adam Sybera.
Za poslední noc Rusové podle ukrajinského letectva na Ukrajinu vyslali 656 dronů a 73 střel. Protivzdušná obrana zneškodnila 602 dronů a 40 střel. Hlavním cílem útoků byl Kyjev, ale střely a drony zasáhly 38 míst napříč Ukrajinou, uvedlo letectvo na telegramu.
V Dnipru a některých dalších městech podle zpravodaje Českého rozhlasu na Ukrajině Martina Dorazína někteří lidé už nejsou tak ostražití a přestávají na poplachy reagovat a chodit do krytů, protože poplachů je příliš mnoho, upozornil Dorazín s tím, že počet obětí a zraněných pak stoupá.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax potvrdilo, že během noci provedlo masivní útok na cíle na Ukrajině. Moskva tvrdí, že vystupňovala své útoky proti „vojenské infrastruktuře“ sousední země v odvetě za nálet ukrajinských dronů na Starobilsk v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, kde drony zasáhly internát a zabily 21 lidí. Kyjev popírá, že by mířil na internát, a tvrdí, že u Starobilska zasáhl velitelství elitní dronové jednotky.
„Promyšlená“ strategie Moskvy
„Rusko zesílilo vzdušné útoky na Kyjev a další města. Většinou hovoří o nějaké odplatě za to, co udělali Ukrajinci, ale ve skutečnosti je to strategie velmi dobře promyšlená, protože se mu dlouhodobě nedaří na frontě. Pozemní frontová linie na Donbase stojí. Má ale převahu ve vzdušných útocích, hlavně v balistických střelách s plochou dráhou letu. Vsadilo na to, že Ukrajinu morálně zlomí,“ myslí si redaktorka Deníku N Petra Procházková.
Ukrajina v květnu osvobodila 282 kilometrů čtverečních území a druhý měsíc za sebou tak zmenšila plochu území okupovaného Ruskem, napsala v úterý agentura AFP.
Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy z Univerzity Karlovy tím Rusové vysílají zprávu do vlasti, že jejich armáda je technologicky nadřazená té ukrajinské. „Zpráva navenek je pak podobného charakteru – že Rusko neprohrává, nadále tlačí a bude na jednáních trvat na svých podmínkách,“ popsal uvažování Moskvy expert.
Polsko kvůli ruským úderům v noci na úterý uvedlo do pohotovosti stíhací letectvo i systémy protivzdušné obrany. Operační velitelství armády uvedlo, že polský vzdušný prostor nebyl narušen.
Útoky na Rusko
Ukrajinské síly zasáhly ilskou rafinérii v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, oznámil ukrajinský generální štáb. O náletu dronů a požáru v rafinerii už časně ráno informovaly ruské úřady. Na rafinérii ukrajinské drony podle médií zaútočily již počtvrté od začátku roku a pošestnácté od začátku války.
„Cíl byl zasažen, následoval požár na území závodu. Rozsah škod se upřesňuje,“ napsal generální štáb. Připomněl, že rafinerie ve městě Ilskij je jedním z největších petrochemických závodů na jihu Ruska, zvládne zpracovat přibližně 6,6 milionu tun ropy ročně. Výrobky závodu se používají k zásobování ruských ozbrojených sil, podotkl generální štáb.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zopakoval varování před potenciálně rozsáhlým útokem a vyzval obyvatele, aby věnovali zvláštní pozornost poplachům před nálety. „Varování tajných služeb ohledně ruských úderů zůstávají v platnosti. Masivní úder je možný, jeden připravili,“ řekl Zelenskyj v nočním videoprojevu.
Před týdnem Rusko vyzvalo zahraniční personál včetně diplomatů k odchodu z Kyjeva. Moskva uvedla, že na hlavní ukrajinské město chystá rozsáhlé údery. Velké vzdušné útoky na Kyjev Rusko podniklo v neděli 24. května.
Rusko útočí drony či raketami na Ukrajinu každou noc, často přitom při těchto úderech umírají civilisté. Moskva popírá, že by útočila na civilní cíle. Ukrajina zase provádí útoky na ruské energetické a průmyslové objekty, často i v hloubi území Ruské federace. Kyjev uvádí, že je jeho cílem oslabit možnosti Moskvy financovat válku penězi z prodeje ropy a plynu.
Ukrajinští představitelé také naléhají na spojence, aby zemi dodali více raket protivzdušné obrany, které by zemi lépe bránily před ruskými útoky balistickými raketami. Pomoc USA při dodávkách munice do systémů Patriot je naprosto nezbytná, reagoval na nejnovější údery Zelenskyj.
„Po systémech Patriot je bohužel aktuálně ve světě velká poptávka, mimo jiné kvůli válce na Blízkém východě, kde američtí spojenci byli terorizováni íránskými vzdušnými útoky v minulých týdnech a měsících,“ konstatoval Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy s tím, že Kyjev si následně nedokáže efektivně poradit s útoky.
