Nový zákon může otevřít cestu k návratu parthenónských mramorů z Louvru

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.

Právnička a výzkumnice Katerina Titiová pro ERTNews uvedla, že zákon usnadňuje navracení předmětů kulturního dědictví, které se buď dostaly do francouzských sbírek, nebo byly od roku 1815 nezákonně vyvezeny.

Jak poznamenala, v muzeu Louvre se nachází přibližně šest fragmentů připisovaných Parthenónu, u jednoho či dvou z nich však není jejich původ zcela jistý.

Podle ní čtyři ze šesti fragmentů zřejmě spadají do působnosti nového zákona, protože se do francouzských sbírek dostaly po roce 1815, což je klíčové časové kritérium.

Volba roku 1815 jako mezníku souvisí s Napoleonovou porážkou a následnými dohodami o navrácení kulturních artefaktů, které byly odvezeny během jeho tažení. Francie poté přistoupila k vracení starožitností, mimo jiné Itálii. Proto se mělo za to, že otázka rabování před rokem 1815 byla do značné míry vyřešena a že nový právní mechanismus se týká především pozdějších případů.

Podle analýzy by návrat parthenónských mramorů z Francie měl silný symbolický význam na politické a diplomatické úrovni, ačkoli by nepředstavoval přímou právní změnu ve vztahu k nároku Britského muzea na tyto mramory. Odhaduje se nicméně, že takový krok by mohl zvýšit politický tlak na Brity.

Je třeba poznamenat, že Řecku se již podařilo repatriovat části Parthenónu z Univerzity v Heidelbergu v roce 2006, stejně jako z Archeologického muzea v Palermu a Vatikánských muzeí. Tím postupně posiluje mezinárodní trend směřující k přezkoumávání starších akvizic.

Zároveň je třeba uvést, že Řecko není jedinou zemí, která usiluje o navrácení kulturních pokladů. S tím, jak sílí mezinárodní debata o repatriaci artefaktů do zemí jejich původu, se Britské muzeum dostává pod rostoucí tlak z různých stran.

V reakci na otázky týkající se dalších známých děl, jako je Venuše Mélská nebo Niké ze Samothráky, bylo upřesněno, že zřejmě nespadají do stejného právního rámce, protože časová působnost zákona se na ně nevztahuje.

Článek napsaný od ERTNews, poprvé byl publikován 1. června 2026 v 08:37 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí téměř osmdesát obětí

Počet obětí pondělního zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 77, nejvíce mrtvých hlásí departement Risaralda, kde zahynulo 42 lidí, píše agentura Reuters. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách.
15:30Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 2 hhodinami

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 3 hhodinami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 3 hhodinami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 5 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 7 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.