Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.

Vznik nové společnosti stvrdilo více než devadesát procent přítomných hlasů. Stát nyní ve skupině drží zhruba sedmdesát procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Ze současné struktury ČEZ se do nové společnosti vyčlení prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jednat se tak bude například o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO či firmy z tradingu. Energetická skupina si v nové dceřiné firmě ponechá 51procentní podíl, zbylou část skupina výhledově nabídne investorům.

Vyčleněná společnost podle představenstva ČEZ může lépe dosáhnout na jiné zdroje financování, a to mimo jiné proto, že nebude svázaná s uhelnými a jadernými elektrárnami. To totiž může v některých případech část investorů odrazovat. Podle místopředsedy představenstva Pavla Cyraniho by to mohlo zlepšit finanční flexibilitu celé skupiny. Prodej minoritního podílu by pak podle něj mohl zajistit peníze pro eventuální výkup minoritních akcionářů ze skupiny.

Podle analytiků by se prodej menšinového podílu mohl pohybovat okolo 200 miliard korun. Analytik investiční platformy XTB Jiří Tyleček uvedl, že by získané peníze měly na možný výkup minoritních akcionářů stačit. Zestátnění by pak mohla zastavit pouze výrazná změna situace na trhu. Z pohledu české energetiky se jedná o největší změnu za řadu let, na běžného spotřebitele ale změna struktury energetické skupiny nemá žádný přímý dopad.

Podle místopředsedy představenstva zatím není určen název nového podniku, nyní se používá pracovní zkratka DSZS. Představenstvo také nemá stanoven harmonogram pro odkup vlastních akcií. Ten by projednávala v budoucnu další valná hromada.

Nahrávám video

Cyrani před schvalováním změn ve struktuře skupiny uvedl, že ocenění dceřiné společnosti se teprve uskuteční. Účetní hodnota aktiv ČEZ distribuce ale podle něj činí 110 miliard korun, podílu GasNet jedenáct miliard korun, ČEZ Prodej devět miliard korun, ČEZ ESCO patnáct miliard korun a Elevion Group šestnáct miliard korun. Cyrani ale upozornil, že pro účely vkladu společnosti do nového podniku bude třeba určit jejich tržní hodnotu.

„Náklady na vykoupení se mohou pohybovat kolem čtvrt bilionu korun a na to by ČEZ při dalším svém obrovském investičním programu – jen do roku 2030 za 420 miliard korun – asi neměl dost financí,“ uvedla v pondělí dopoledne analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

Nahrávám video

„Čili tento krok (prodej podílu v nové dceřiné firmě – pozn. red.) je projekt, který přinese ČEZu nové peníze, protože se očekává, že minoritní část (v nové dceřiné firmě) bude mít velkou hodnotu, což pak ČEZu umožní udělat ten výkup,“ dodala analytička.

Zestátnění společnosti ČEZ je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.

Vyplacení dividendy

Valná hromada na návrh představenstva rozhodla také o tom, že ČEZ vyplatí akcionářům dividendu. Celkově mezi akcionáře rozdělí 23 miliard korun, stát jako většinový akcionář dostane zhruba šestnáct miliard korun. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy. Letos valná hromada schválila návrh představenstva, který byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZu. Ten činí šedesát až osmdesát procent z očištěného zisku. Stejný podíl ČEZ vyplácel i loni.

V roce 2023 akcionáři naopak odsouhlasili protinávrh od ministerstva financí na vyplacení sta procent z očištěného zisku. Letos ministerstvo, které stát v roli akcionáře zastupuje, vlastní protinávrh nepodalo. Dividenda bude splatná v obvyklém termínu od 3. srpna.

Jeden z minoritních akcionářů podal protinávrh na vyplacení dividendy ve výši padesáti korun na akcii. Představenstvo s tím nesouhlasilo, podle něj by taková výplata byla nad rámec dividendové politiky a mohla by ohrozit rating společnosti. Vzhledem ke schválení návrhu představenstva valná hromada o protinávrhu nehlasovala.

„S dividendou na akcii ve výši 42 korun trh počítal, proto její schválení nevyvolalo žádné pohyby na akciích. S ohledem na aktuální tržní cenu dosahuje dividendový výnos asi 3,3 procenta, a není tak nijak oslnivý,“ řekl portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Loni ČEZ po schválení návrhu představenstva vyplatil dividendu 47 korun za akcii. Celkově se jednalo o 25,2 miliardy korun, stát z toho dostal 17,6 miliardy.

Debata o lithiu, uhelných elektrárnách či Bílině

V debatě, která předcházela schválení účetní závěrky společnosti za loňský rok, se akcionáři představenstva skupiny ptali například na těžbu lithia u krušnohorského Cínovce. Vedení společnosti uvedlo, že nyní čeká na vydání stavebního povolení. Debata se vedla i o budoucnosti uhelných elektráren společnosti a jejich nahrazování paroplynovými nebo o horizontu ukončení těžby na hnědouhelném lomu Bílina.

Minoritní akcionář a jeden z největších kritiků vedení ČEZ Michal Šnobr také vyzval vedení ČEZ k podání žaloby na stát kvůli windfall tax. Daň uvalil stát na energetické a petrochemické firmy a velké banky v reakci na energetickou krizi, firmy ji platily v letech 2023 až 2025. Šnobr uvedl, že stát uvalením daně zvýhodnil sebe jako většinového akcionáře ČEZ, když se o výši daně snížila dividenda pro ostatní akcionáře.

Vedení ČEZ požadavek odmítlo, podle jeho právních analýz nejsou dostatečné argumenty pro úspěšné soudní napadení daně.

Šnobr také obdobně jako v minulých letech protestoval proti jednacímu řádu, který považuje za diskriminační. Za omezující považuje mimo jiné časový limit na podání dotazu akcionářů na představenstvo. „Tímto opakovaně a neustále omezujete práva menšinových akcionářů získat potřebné informace,“ řekl. Podle něj je to zvlášť problematické v letošním roce, kdy má valná hromada projednávat i změny stanov společnosti.

Nahrávám video

Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy korun. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.

Zástupci představenstva skupiny na valné hromadě uvedli, že v současnosti více než 0,1 procenta akcií ČEZ drží celkem 28 subjektů. Ty v součtu vlastní téměř 85 procent všech akcií energetické skupiny. Jedním z nich je zmíněný stát, který má téměř sedmdesát procent všech akcií. Zbývajících 27 akcionářů pak kontroluje patnáct procent.

Účast na valné hromadě oproti loňsku vzrostla. Při zahájení v 9:00 bylo v Kongresovém centru Praha přítomno 480 akcionářů, kteří zastupovali 75,22 procenta akcií v celkové hodnotě přes čtyřicet miliard korun, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Loni na valnou hromadu v libeňské hale O2 universum v Praze dorazilo 287 akcionářů ČEZu s podílem 74 procent akcií.

V dozorčí radě bude Fiala z SPD

Akcionáři ČEZ na valné hromadě zvolili pět nových členů dozorčí rady a čtyři odvolali, jedno místo bylo neobsazené. Novým členem se stal například poslanec za SPD Radim Fiala či vrchní ředitel sekce státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll.

Do dozorčí rady se dostali i Josef Kotrba ze Svazu energetiky, náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž a vrchní ředitel právní sekce a majetku státu na ministerstvu financí Petr Bejček. Nastoupit by měli 3. června.

Odvoláni byli naopak například hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), Václav Kučera, Radim Jirout a Roman Binder – ti skončí 2. června. Minoritní akcionáři pak na člena dozorčí rady nominovali Šnobra. Ten ale akcionáři zvolen nebyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Ten některé země považují za příliš zatěžující.
před 13 mminutami

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
před 6 hhodinami

GTA VI za první den dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů

Videohra GTA VI během prvního dne po uvedení do prodeje dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů (zhruba 85,5 miliardy korun). Uvedlo to studio Rockstar Games, které za hrou stojí. Číslo vychází z odhadů společnosti ke konci čtvrtka, kdy hra po třinácti letech vývoje vyšla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump chce udržet datová centra v USA, firmám hrozí obřími daněmi

Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi. Není však jasné, jak by prezident takový krok provedl.
před 17 hhodinami

Británie a EU v den společného summitu oznámily dohodu o mobilitě mladých lidí

Británie a Evropská unie oznámily v den společného summitu dohodu na prohloubení spolupráce v oblasti obchodu či emisních povolenek. Obě strany se dohodly také na harmonogramu zavádění programu mobility mladých lidí. Británie a Evropská unie chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham páteční schůzku označil za historický okamžik. „Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ míní.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
19. 11. 2026Aktualizovánovčera v 09:14‌‌

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.