Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Evropští spojenci se podle listu připravují na ostrou konfrontaci s Trumpem na summitu NATO v Ankaře 7. až 8. července. Obávají se totiž, že jim šéf Bílého domu vyčte výši výdajů, kterými přispívají na obranu v Alianci, a nedostatek podpory pro americko-izraelskou válku s Íránem.
„Jsem trumpista. Setkal jsem se s ním pětkrát a ostatní mě kritizovali, ale měli bychom mít výhodu,“ věří Babiš. Český premiér řekl, že tuzemsko se bude snažit závazek, na kterém se Aliance shodla v roce 2014, splnit, ale že vláda se potýká s rozpočtovým schodkem způsobeným nadměrnými výdaji předchozí vlády Petra Fialy (ODS).
Praha je podle Babiše odhodlaná splnit nový cíl NATO dávat na obranu 3,5 procenta HDP do roku 2035. Transatlantická aliance by se však měla soustředit spíše na posilování svých schopností než na rozpočtové cíle, s nimiž lze lehce manipulovat, myslí si český předseda vlády. „Pokud se budeme bavit jen o procentech, nevím, jak to reálně zvýší obranyschopnost Evropy,“ prohlásil.
Spojence by podle Babiše měla ubezpečit pozornost, kterou obraně věnoval jako ministr financí a následně premiér v letech 2014 až 2021. Výdaje na obranu se tehdy zdvojnásobily s důrazem na protivzdušnou obranu a modernizaci těžké brigády armády, uvedl list.
Podle Pavla není Česko vůči kritice imunní
Český prezident Petr Pavel ovšem Financial Times v jiném rozhovoru řekl, že Česko vůči kritice ze strany amerického prezidenta a evropských spojenců imunní není. Babiš s prezidentem se přou o to, zda se Pavel summitu v Ankaře zúčastní.
Podle státního rozpočtu by měla obrana letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun.
Babiš už koncem dubna uvedl, že podle hodnocení NATO se České republice pravděpodobně nepodaří splnit dvouprocentní závazek a nesplnila ho podle něj loni ani Fialova vláda, protože NATO uznalo obranné výdaje 1,85 procenta HDP oproti oznámeným 2,01 procenta HDP. „Na rok 2026 my reportujeme 2,06 a NATO říká 1,78,“ řekl tehdy Babiš s tím, že chce s Aliancí o uznaných výdajích vyjednávat.
V úterý se premiér setká s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Jednat budou mimo jiné právě o mandátu na summit NATO a o armádní koncepci. Babiš návrhu vytýkal výhled na počet nových vojáků. Premiér chce, aby armáda usilovala o dva tisíce nových členů ročně místo zamýšlených čtrnácti set.
