Summit NATO

Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo v Severoatlantické alianci, ani vojenské kapacity, které slíbilo pro společnou obranu zajistit. Pokud by tak činili všichni členové NATO, bude kolektivní obrana nefunkční, řekl v pondělí na konferenci televize CNN Prima News Money Money Money prezident Petr Pavel. Podle něj je přitom dostatečná obranná síla nejlepším způsobem, jak zamezit možné agresi cizího státu. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) řekl, že podle něj jsou rozhodující vojenské schopnosti, ne výše obranných výdajů.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) sejde 8. května ráno. Termín schůzky, na které mají hovořit o účasti na summitu NATO, sdělil ve čtvrtek Babiš během tiskové konference před odletem na neformální jednání premiérů Evropské unie. Ke sporu o to, kdo bude Česko v létě reprezentovat na aliančním summitu, se Babiš blíže nevyjádřil. Pavel naopak reagoval, že nevidí alternativu k dosavadnímu postupu, kdy se účastnil summitů NATO a prezentoval mandát vlády.

Vyjádření českého premiéra Andreje Babiše (ANO), že Praha splní své závazky vůči Severoatlantické alianci, potěšilo generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po svém jednání s Ruttem v Bruselu. Teprve v příštích týdnech a zejména na červencovém summitu NATO v Ankaře se ale podle Vystrčila ukáže, zda to, co šéf české vlády prohlásil, bylo skutečně myšleno vážně.

Armádní letadlo mířící na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře vyčlenila vláda pro premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministry zahraničí Petra Macinku (Motoristé) a obrany Jaromíra Zůnu (za SPD). Vyplývá to z přílohy usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů, které kabinet schválil v pondělí. O vedení delegace usiluje prezident Petr Pavel. Babiš v pondělí řekl, je nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací. Podle Pavla by mohl jet on i Babiš, sejde se s ním příští týden.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.

Složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře není pro vládu tématem, protože do jeho konání zbývají tři měsíce, sdělil po pondělním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Otázku nechce podle něj vláda řešit do jednání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho 20. května ve Švédsku. Později nicméně dodal, že na summit pojede vládní delegace. Babiš si prý neumí představit, co by tam dělal prezident.

Zatím není možné říct, zda Severoatlantická aliance český způsob financování obrany v letošním roce uzná jako splnění závazku dvou procent HDP, je potřeba počkat na oficiální výpočet, sdělil v rozhovoru pro ČT ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Člen sněmovních výborů pro bezpečnost a pro obranu Pavel Žáček (ODS) v 90' ČT24 přístup kritizoval, neplnění je podle něj zřejmé už nyní. Podobně se vyjádřil jeho kolega z výboru pro bezpečnost Samuel Volpe (Piráti), podle něhož koalice šetří na obraně v nejhorší možnou dobu.

Ani ministr zahraničí, ani vláda nemůže bránit běžnému vystupování prezidenta navenek, řekl v Událostech, komentářích ústavní právník Aleš Gerloch. V případě otázky, kdo Česko zastoupí na summitu NATO, se podle něj ovšem jedná o jiný případ, protože jde o mezinárodní organizaci a zastupování vlády v ní. „Vystřídali jsme řadu premiérů a prezidentů a víceméně to fungovalo, takže kdybychom ten problém uměle nevytvořili, (...) tak ho nemusíme řešit,“ říká ústavní právník Jan Kysela. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

S reakcí na dopis prezidenta Petra Pavla vyčkává premiér Andrej Babiš (ANO) na pondělí. Aktuálně je totiž premiér na dovolené. Pavel Babišovi napsal, že na letním summitu NATO hodlá být v čele české delegace. O účast na jednání v Ankaře se přou zástupci vlády s Hradem poslední týdny. Vyostřil se tak konflikt mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Ten mluví o umanutosti prezidenta. Pavel argumentuje ústavou a zvyklostmi.

Prezident Petr Pavel hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát počátkem července v čele české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Napsal to ve středu v dopise adresovaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který na webu zveřejnil Pražský hrad. Pavel odkázal na ústavní kompetenci prezidenta zastupovat stát navenek, ale i na dlouhodobé zvyklosti. Babiš v polovině března řekl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.

Je předčasné řešit složení delegace na summitu NATO, a to včetně účasti prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se šéfem NATO Markem Ruttem v Bruselu. Bylo by však podle něj vhodné, kdyby Česko na summitu reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Předmětem diskuse s Ruttem byla například muniční iniciativa.

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.

Americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se ve středu shodli, že jejich schůzka na okraj summitu NATO v Haagu byla velmi dobrá a probrali všechna důležitá témata. Šéf Bílého domu také řekl, že si hodlá promluvit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války, kterou Moskva proti Ukrajině vede.

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.

Zástupci členských zemí NATO se v neděli dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska.

Klíčovým bodem summitu NATO bude zasedání šéfů států a vlád členských zemí Aliance, které potrvá jen dvě a půl hodiny. Deník Financial Times (FT) s odvoláním na alianční činitele napsal, že summit plánovaný původně na dva dny byl zkrácen, aby prezident USA Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. Podle diplomatických zdrojů ČTK ale nejde o náhlé zkrácení, summit byl od začátku plánován jako krátký se slavnostní večeří jeden den a s jednáním druhý den.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) zveřejnila ve středu vpodvečer předběžnou časovou osu kauzy miliardového bitcoinového daru, která stála místo jejího předchůdce za ODS Pavla Blažka. Harmonogram byl zpracován oddělením interního auditu a výsledkem je nestranný dokument, uvedla nová šéfka resortu. V harmonogramu nicméně chybějí jména. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda vzala materiál jednomyslně na vědomí.