Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Nahrávám video

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.

„Řekl jsem, že by bylo dobré, aby když by kdokoliv z ministrů měl pocit nebo viděl, že nějaké téma nebo rozhodnutí může být hraniční při porovnání s programovým prohlášením, abychom se včas informovali, aby k tomu proběhla krátká diskuse. To se teď nestalo,“ komentoval aktuální situaci Okamura.

Ten také trval na tom, že krok nebyl v souladu s programovým prohlášením ANO, SPD a Motoristů, které slibuje podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině. „Nikdo nezpochybňuje, že je to v gesci ministra zahraničí. Už to rozhodl, už je to tam nevratně posláno,“ dodal.

Zástupci vlády konkrétní částku dlouho nechtěli sdělit, označovali ji za malou či marginální. Okamura připustil, že v rámci rozpočtu obrany a státního rozpočtu je částka menší. „Ovšem tady jde o princip. I kdyby to byl milion korun, sto tisíc korun a bylo to v rozporu s programovým prohlášením vlády, tak je to špatně. Když se něco podepíše a něco se vzájemně slíbí, tak se to má dodržovat,“ doplnil.

Z původně naplánované rady se omluvili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a místopředseda SPD Radim Fiala. Právě kvůli jejich omluvenkám se rada zrušila.

Místopředseda ANO Karel Havlíček novinářům po jednání sněmovny řekl, že šlo o bouři ve sklenici vody. Koaliční politici o tom spolu mluvili a konstatovali, že by bylo zbytečné se ještě setkat, dodal. Šlo podle něj spíš o chybu v komunikaci, protože někteří poslanci neměli informace přímo od vlády a udělali si sami nějaké závěry. Krátce o věci mluvil s Okamurou, který to podle něj bere s nadhledem. „Už dnes bylo přes den jasné, že se o nic nehraje,“ dodal Havlíček.

Nahrávám video

Zklidnění situace potvrdil i poslanec SPD Tomáš Doležal, podle kterého je roztržka zažehnaná. Hovořil v té souvislosti o informačním šumu. „Byla to drobná provozní nehoda, nevyvozoval bych z toho velké dramatické důsledky,“ vysvětlil.

Poslanec Filip Turek (za Motoristy), který se také účastnil páteční schůzky, odmítl v souvislosti s debatou o PURL mluvit o koaliční krizi. „Když občas vynecháte koaliční radu, může potom vzniknout nějaký informační šum mezi koaličními partnery a je to škoda,“ podotkl. Situace podle něj vypadala dramatičtěji v médiích, než jaká byla ve skutečnosti.

Zapojení do PURL bylo dle ministra taktické rozhodnutí

Poprvé o zapojení Česka do iniciativy mluvil Macinka před odletem na summit NATO. Už v tu chvíli byly peníze na protivzdušnou obranu pro Ukrajinu poslané. Podle šéfa diplomacie šlo o taktické rozhodnutí – vláda se do programu připojila v situaci, kdy musela před spojenci obhajovat špatné výsledky v plnění výdajů na obranu.

„Prostě jsme nechtěli, aby Česká republika vypadala ještě hůře tím, že jsme jediná země, která se do programu ještě nepřihlásila. Plus jsme věděli, že tento projekt nám započítá všechny prostředky do výdajů NATO,“ řekl Macinka. Podle něho byly peníze přesměrovány z některých projektů již mandatorně zahrnutých v rozpočtu.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) o převodu peněz dopředu nevěděl. Uvedl, že informaci získal až na summitu NATO. „Je všechno jen otázka vysvětlení, pokud se vysvětlí, jakým způsobem jsou ty prostředky alokovány,“ řekl.

Nahrávám video

Předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura řekl, že „SPD je zásadně proti tomu, aby se české peníze, peníze českých daňových poplatníků používaly na nákup zbraní na Ukrajinu, znovu říkám, je to v rozporu s programovým prohlášením vlády“. Kritizoval rovněž to, že věc neprojednala koaliční rada.

Macinka již ve čtvrtek večer ČT řekl, že se páteční koaliční rady nezúčastní, má ministerské zasedání v Římě. Dodal, že s Okamurou si již telefonoval a situaci mu vysvětlil.

Babiš v Ankaře prohlásil, že záležitost Okamurovi vysvětlí, protože jí zjevně nerozumí. Jde podle něj o peníze, které bývalá vláda Petra Fialy (ODS) vyčlenila pro Ukrajinu. Je to směšná a jednorázová částka a nebude se opakovat, dodal. Výši příspěvku Babiš ani ministr Zůna neupřesnili, podle Zůny je nicméně marginální.

Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Kyjev odmítala. Nepřispívá ani do české muniční iniciativy, byť ji v rozporu s předvolebními prohlášeními nechala pokračovat.

Podle Patrika Nachera (ANO) se jedná o běžný koaliční spor. „Myslím si, že to ministr zahraničí Macinka kolegům z SPD vysvětlí. Moje zkušenost je taková, že oni vždycky jakoby vystřelí v rychlosti nějaké stanovisko do médií a pak po jednáních si myslím, že najednou se situace uklidní,“ řekl. Dodal, že výši příspěvku do iniciativy nezná.

Tyto spory ukazují, že situace ve vládní koalici není idylická, míní předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Nedivím se, že jsou voliči SPD zklamaní. Tomio Okamura jim sliboval zjevně něco, co jim teď nedokáže splnit,“ řekl. Podpora Ukrajiny je ve skutečnosti investice do naší vlastní bezpečnosti, uvedl také Hřib.

Podle poslance Josefa Fleka (STAN) má být taková jednorázová platba signálem pro spojence, že něco vláda dělá. „Na druhou stranu tady budou říkat, že to není pomoc Ukrajině, a to je to nejhorší, co může být,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 35 mminutami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 5 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 6 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 18 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 18 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.