Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Nahrávám video

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.

„Řekl jsem, že by bylo dobré, aby když by kdokoliv z ministrů měl pocit nebo viděl, že nějaké téma nebo rozhodnutí může být hraniční při porovnání s programovým prohlášením, abychom se včas informovali, aby k tomu proběhla krátká diskuse. To se teď nestalo,“ komentoval aktuální situaci Okamura.

Ten také trval na tom, že krok nebyl v souladu s programovým prohlášením ANO, SPD a Motoristů, které slibuje podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině. „Nikdo nezpochybňuje, že je to v gesci ministra zahraničí. Už to rozhodl, už je to tam nevratně posláno,“ dodal.

Zástupci vlády konkrétní částku dlouho nechtěli sdělit, označovali ji za malou či marginální. Okamura připustil, že v rámci rozpočtu obrany a státního rozpočtu je částka menší. „Ovšem tady jde o princip. I kdyby to byl milion korun, sto tisíc korun a bylo to v rozporu s programovým prohlášením vlády, tak je to špatně. Když se něco podepíše a něco se vzájemně slíbí, tak se to má dodržovat,“ doplnil.

Z původně naplánované rady se omluvili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a místopředseda SPD Radim Fiala. Právě kvůli jejich omluvenkám se rada zrušila.

Místopředseda ANO Karel Havlíček novinářům po jednání sněmovny řekl, že šlo o bouři ve sklenici vody. Koaliční politici o tom spolu mluvili a konstatovali, že by bylo zbytečné se ještě setkat, dodal. Šlo podle něj spíš o chybu v komunikaci, protože někteří poslanci neměli informace přímo od vlády a udělali si sami nějaké závěry. Krátce o věci mluvil s Okamurou, který to podle něj bere s nadhledem. „Už dnes bylo přes den jasné, že se o nic nehraje,“ dodal Havlíček.

Nahrávám video

Zklidnění situace potvrdil i poslanec SPD Tomáš Doležal, podle kterého je roztržka zažehnaná. Hovořil v té souvislosti o informačním šumu. „Byla to drobná provozní nehoda, nevyvozoval bych z toho velké dramatické důsledky,“ vysvětlil.

Poslanec Filip Turek (za Motoristy), který se také účastnil páteční schůzky, odmítl v souvislosti s debatou o PURL mluvit o koaliční krizi. „Když občas vynecháte koaliční radu, může potom vzniknout nějaký informační šum mezi koaličními partnery a je to škoda,“ podotkl. Situace podle něj vypadala dramatičtěji v médiích, než jaká byla ve skutečnosti.

Zapojení do PURL bylo dle ministra taktické rozhodnutí

Poprvé o zapojení Česka do iniciativy mluvil Macinka před odletem na summit NATO. Už v tu chvíli byly peníze na protivzdušnou obranu pro Ukrajinu poslané. Podle šéfa diplomacie šlo o taktické rozhodnutí – vláda se do programu připojila v situaci, kdy musela před spojenci obhajovat špatné výsledky v plnění výdajů na obranu.

„Prostě jsme nechtěli, aby Česká republika vypadala ještě hůře tím, že jsme jediná země, která se do programu ještě nepřihlásila. Plus jsme věděli, že tento projekt nám započítá všechny prostředky do výdajů NATO,“ řekl Macinka. Podle něho byly peníze přesměrovány z některých projektů již mandatorně zahrnutých v rozpočtu.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) o převodu peněz dopředu nevěděl. Uvedl, že informaci získal až na summitu NATO. „Je všechno jen otázka vysvětlení, pokud se vysvětlí, jakým způsobem jsou ty prostředky alokovány,“ řekl.

Nahrávám video

Předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura řekl, že „SPD je zásadně proti tomu, aby se české peníze, peníze českých daňových poplatníků používaly na nákup zbraní na Ukrajinu, znovu říkám, je to v rozporu s programovým prohlášením vlády“. Kritizoval rovněž to, že věc neprojednala koaliční rada.

Macinka již ve čtvrtek večer ČT řekl, že se páteční koaliční rady nezúčastní, má ministerské zasedání v Římě. Dodal, že s Okamurou si již telefonoval a situaci mu vysvětlil.

Babiš v Ankaře prohlásil, že záležitost Okamurovi vysvětlí, protože jí zjevně nerozumí. Jde podle něj o peníze, které bývalá vláda Petra Fialy (ODS) vyčlenila pro Ukrajinu. Je to směšná a jednorázová částka a nebude se opakovat, dodal. Výši příspěvku Babiš ani ministr Zůna neupřesnili, podle Zůny je nicméně marginální.

Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Kyjev odmítala. Nepřispívá ani do české muniční iniciativy, byť ji v rozporu s předvolebními prohlášeními nechala pokračovat.

Podle Patrika Nachera (ANO) se jedná o běžný koaliční spor. „Myslím si, že to ministr zahraničí Macinka kolegům z SPD vysvětlí. Moje zkušenost je taková, že oni vždycky jakoby vystřelí v rychlosti nějaké stanovisko do médií a pak po jednáních si myslím, že najednou se situace uklidní,“ řekl. Dodal, že výši příspěvku do iniciativy nezná.

Tyto spory ukazují, že situace ve vládní koalici není idylická, míní předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Nedivím se, že jsou voliči SPD zklamaní. Tomio Okamura jim sliboval zjevně něco, co jim teď nedokáže splnit,“ řekl. Podpora Ukrajiny je ve skutečnosti investice do naší vlastní bezpečnosti, uvedl také Hřib.

Podle poslance Josefa Fleka (STAN) má být taková jednorázová platba signálem pro spojence, že něco vláda dělá. „Na druhou stranu tady budou říkat, že to není pomoc Ukrajině, a to je to nejhorší, co může být,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 1 hhodinou

VideoČást vakcín proti chřipce dorazí se zpožděním

Část vakcín pro nastupující chřipkovou sezónu letos dorazí se zpožděním. Výrobci pracovali déle na úpravě očkovacích látek, aby odpovídaly aktuálním variantám viru. Ordinace mají teď přes půl milionu dávek, zbytek bude k dispozici do listopadu. Letos je objednávka vakcín o patnáct procent vyšší. O něco později letos dle epidemiologů „nastoupí“ i samotná chřipková sezóna. Té loňské podlehlo tři a půl tisíce lidí – převážně seniorů. Zájem o očkování proti chřipce mírně vzrostl. Pohyboval se ale jen lehce nad sedmi procenty. Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit také proočkovanost u nemocničních zdravotníků. Pokud se už v této sezóně zvedne na 15 procent u sester, respektive 33 procent u lékařů plošně, dostanou zdravotnická zařízení bonusy od pojišťoven.
před 1 hhodinou

Změna plánu. Vláda resorty průmyslu a pro místní rozvoj nakonec nesloučí

Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) nebude slučovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s resortem průmyslu a obchodu (MPO). Druhý zmíněný úřad se ale přejmenuje na ministerstvo hospodářství. To kritizuje opozice, podle níž kabinet upouští od slibu, který měl přinést úspory.
před 1 hhodinou

Dražší jsou energie, nájmy i nemovitosti. Inflace v září zrychlila

Zdražování v Česku zrychluje. Meziročně spotřebitelské ceny v září rostly o 2,5 procenta. Víc stojí hlavně pohonné hmoty. Zářijová cena nafty atakovala hranici padesáti korun za litr. Ten přitom stál před rokem zhruba 33 korun. Dlouhodobě rostou také náklady na bydlení. Kromě energií jde i o nájmy. Rychle zdražují i nemovitosti – byty, domy i pozemky. Naopak potraviny v září stále ještě zlevňovaly, což pomohlo inflaci zpomalit. Podle odborníků se však tento trend může otočit.
před 1 hhodinou

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
16:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoV dotační kauze tenisového svazu se rozrůstá počet obviněných

Největší dotační kauza v historii tuzemského tenisu trvá od roku 2023 a stále se rozrůstá. Po obvinění vedení Českého tenisového svazu v čele s jeho tehdejším prezidentem Ivo Kaderkou jsou nově obviněny dvě firmy a dva lidé. Jde o finanční machinace se škodou přesahující dvacet milionů korun. Jedním z obviněných je bývalý blízký Kaderkův spolupracovník a bývalý profesionální tenista Vojtěch Flégl, který vlastní společnost Český tenis, přes níž mělo být zpronevěřeno přes 14 milionů korun. Druhým je daňový poradce Martin Baier, který měl falšovat účetnictví. Kvůli celé kauze bude svaz splácet pravděpodobně více než sto milionů korun, které ovšem nemá. Až bude znát přesnou částku, tak požádá o dlouhodobý úvěr, který ho může zatížit na deset až dvanáct let. Kauzou se zabývali Reportéři ČT.
před 7 hhodinami

VideoByznys s komunistickými symboly bují zákonu navzdory, zjistili Reportéři ČT

Od ledna platí v Česku novela zákona, která vedle trestnosti propagace nacismu, uzákoněné už v roce 1950, zmiňuje i propagaci komunismu, včetně jeho symbolů – srpu a kladiva. Obchod s předměty, jako například trička se Stalinem, hrníčky s Leninem, plakáty s nápisem Proletáři všech zemí spojte se, ale kvete dál, zejména na internetu. Prodejci označují své zboží jako sběratelské předměty. Pravomocně odsouzen zatím za propagaci komunismu nebyl nikdo, zjistil Karel Vrána z Reportérů ČT.
před 11 hhodinami

VideoPřed propouštěním na resortech žádá Kovářová analýzu. Doležal mluví o zrušení asi sedmi tisíc míst

Plánu na snížení počtu zaměstnanců na ministerstvech a dalších ústředních orgánech státní správy by podle místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věry Kovářové (STAN) měla předcházet analýza agend. „Samozřejmě, že hledat úspory, tlak shora je v pořádku,“ uvedla v Událostech, komentářích s tím, že před dalšími škrty je potřeba nejprve vyhodnotit jednotlivé agendy. Místopředseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Tomáš Doležal (SPD) uvedl, že cílem je snížit počet tabulkových míst. „Dle mých informací by mělo jít zhruba o sedm tisíc tabulkových míst,“ řekl. Škrty se podle něj mají týkat všech resortů, nikoliv však ve stejné míře. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.