Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Nahrávám video

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.

„Řekl jsem, že by bylo dobré, aby když by kdokoliv z ministrů měl pocit nebo viděl, že nějaké téma nebo rozhodnutí může být hraniční při porovnání s programovým prohlášením, abychom se včas informovali, aby k tomu proběhla krátká diskuse. To se teď nestalo,“ komentoval aktuální situaci Okamura.

Ten také trval na tom, že krok nebyl v souladu s programovým prohlášením ANO, SPD a Motoristů, které slibuje podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině. „Nikdo nezpochybňuje, že je to v gesci ministra zahraničí. Už to rozhodl, už je to tam nevratně posláno,“ dodal.

Zástupci vlády konkrétní částku dlouho nechtěli sdělit, označovali ji za malou či marginální. Okamura připustil, že v rámci rozpočtu obrany a státního rozpočtu je částka menší. „Ovšem tady jde o princip. I kdyby to byl milion korun, sto tisíc korun a bylo to v rozporu s programovým prohlášením vlády, tak je to špatně. Když se něco podepíše a něco se vzájemně slíbí, tak se to má dodržovat,“ doplnil.

Z původně naplánované rady se omluvili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a místopředseda SPD Radim Fiala. Právě kvůli jejich omluvenkám se rada zrušila.

Místopředseda ANO Karel Havlíček novinářům po jednání sněmovny řekl, že šlo o bouři ve sklenici vody. Koaliční politici o tom spolu mluvili a konstatovali, že by bylo zbytečné se ještě setkat, dodal. Šlo podle něj spíš o chybu v komunikaci, protože někteří poslanci neměli informace přímo od vlády a udělali si sami nějaké závěry. Krátce o věci mluvil s Okamurou, který to podle něj bere s nadhledem. „Už dnes bylo přes den jasné, že se o nic nehraje,“ dodal Havlíček.

Nahrávám video

Zklidnění situace potvrdil i poslanec SPD Tomáš Doležal, podle kterého je roztržka zažehnaná. Hovořil v té souvislosti o informačním šumu. „Byla to drobná provozní nehoda, nevyvozoval bych z toho velké dramatické důsledky,“ vysvětlil.

Poslanec Filip Turek (za Motoristy), který se také účastnil páteční schůzky, odmítl v souvislosti s debatou o PURL mluvit o koaliční krizi. „Když občas vynecháte koaliční radu, může potom vzniknout nějaký informační šum mezi koaličními partnery a je to škoda,“ podotkl. Situace podle něj vypadala dramatičtěji v médiích, než jaká byla ve skutečnosti.

Zapojení do PURL bylo dle ministra taktické rozhodnutí

Poprvé o zapojení Česka do iniciativy mluvil Macinka před odletem na summit NATO. Už v tu chvíli byly peníze na protivzdušnou obranu pro Ukrajinu poslané. Podle šéfa diplomacie šlo o taktické rozhodnutí – vláda se do programu připojila v situaci, kdy musela před spojenci obhajovat špatné výsledky v plnění výdajů na obranu.

„Prostě jsme nechtěli, aby Česká republika vypadala ještě hůře tím, že jsme jediná země, která se do programu ještě nepřihlásila. Plus jsme věděli, že tento projekt nám započítá všechny prostředky do výdajů NATO,“ řekl Macinka. Podle něho byly peníze přesměrovány z některých projektů již mandatorně zahrnutých v rozpočtu.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) o převodu peněz dopředu nevěděl. Uvedl, že informaci získal až na summitu NATO. „Je všechno jen otázka vysvětlení, pokud se vysvětlí, jakým způsobem jsou ty prostředky alokovány,“ řekl.

Nahrávám video

Předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura řekl, že „SPD je zásadně proti tomu, aby se české peníze, peníze českých daňových poplatníků používaly na nákup zbraní na Ukrajinu, znovu říkám, je to v rozporu s programovým prohlášením vlády“. Kritizoval rovněž to, že věc neprojednala koaliční rada.

Macinka již ve čtvrtek večer ČT řekl, že se páteční koaliční rady nezúčastní, má ministerské zasedání v Římě. Dodal, že s Okamurou si již telefonoval a situaci mu vysvětlil.

Babiš v Ankaře prohlásil, že záležitost Okamurovi vysvětlí, protože jí zjevně nerozumí. Jde podle něj o peníze, které bývalá vláda Petra Fialy (ODS) vyčlenila pro Ukrajinu. Je to směšná a jednorázová částka a nebude se opakovat, dodal. Výši příspěvku Babiš ani ministr Zůna neupřesnili, podle Zůny je nicméně marginální.

Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Kyjev odmítala. Nepřispívá ani do české muniční iniciativy, byť ji v rozporu s předvolebními prohlášeními nechala pokračovat.

Podle Patrika Nachera (ANO) se jedná o běžný koaliční spor. „Myslím si, že to ministr zahraničí Macinka kolegům z SPD vysvětlí. Moje zkušenost je taková, že oni vždycky jakoby vystřelí v rychlosti nějaké stanovisko do médií a pak po jednáních si myslím, že najednou se situace uklidní,“ řekl. Dodal, že výši příspěvku do iniciativy nezná.

Tyto spory ukazují, že situace ve vládní koalici není idylická, míní předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Nedivím se, že jsou voliči SPD zklamaní. Tomio Okamura jim sliboval zjevně něco, co jim teď nedokáže splnit,“ řekl. Podpora Ukrajiny je ve skutečnosti investice do naší vlastní bezpečnosti, uvedl také Hřib.

Podle poslance Josefa Fleka (STAN) má být taková jednorázová platba signálem pro spojence, že něco vláda dělá. „Na druhou stranu tady budou říkat, že to není pomoc Ukrajině, a to je to nejhorší, co může být,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy jsou po bouřkách tisíce odběratelů bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy je po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Jihomoravští hasiči mají desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
před 9 mminutami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 16 mminutami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 36 mminutami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 1 hhodinou

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 3 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.