Ankara

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.

Důležitým tématem summitu NATO v Ankaře byl kromě obranných výdajů a Ukrajiny i Indopacifik. Aliance hledá novou formu spolupráce se spojenci v Tichomoří, kteří se jednání také zúčastnili. Cílem je čelit rostoucí hrozbě Číny a Ruska, které v době summitu navíc uspořádaly společné vojenské manévry. Cvičení končí v neděli.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.

Hosté Událostí, komentářů probrali dozvuky summitu NATO, dosavadní působení vlády Andreje Babiše (ANO), spor vlády a prezidenta Petra Pavla a zapojení Česka do programu, přes který putují americké zbraně na Ukrajinu (PURL). Zapojení Česka je dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) marginální a jedná se o jednorázovou symbolickou částku. „Zodpovědnost za tento krok plně přebírá ministerstvo zahraničních věcí. (...) Jsem připraven se s poslanci SPD o tom bavit. Rozumím, že se na ně obrací voliči, kteří to nechápou,“ řekl.

O rozhodnutí přesměrovat peníze na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) před odletem na summit NATO nevěděl. Uvedl to v rozhovoru pro server Deník N. Je to podle něj jen symbolická částka, objem peněz ale neupřesnil. Právě SPD proti přesunu peněz protestuje a chce tento krok řešit na koaliční radě. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve čtvrtek odpoledne sdělil, že je ochotný poslancům SPD situaci vysvětlit.

Německo se s americkou vládou dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl podle agentur DPA a Reuters kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se o střely zajímá dlouhodobě, avšak původní plán posílení obrany a rozmístění střel zrušil americký prezident Donald Trump.

Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský vládce Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).

Musíme posilovat personální obranyschopnost Česka a také investovat do protivzdušné obrany, uvedl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Věří, že v příštím roce dá Česko na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu a „pak uvidíme dál“. Ke sporu mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o to, kdo bude zastupovat Česko na summitu NATO v Ankaře, řekl, že věci prezident využil pro politický střet a vede předvolební kampaň za své znovuzvolení. Pavel se dle něho etabloval do pozice lídra současné opozice a má velmi podobné či totožné názory jako ona. Prezident nicméně označování za lídra opozice odmítá. Šťastný v pořadu také uvedl, že zásadně nesouhlasí s rozhodnutím Mezinárodního olympijského výboru předběžně zrušit suspendaci Ruského olympijského výboru. Vidí za tím možný lobbing.

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.

SPD chce na páteční koaliční radě jednat o zapojení České republiky do iniciativy, pomocí které evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro Ukrajinu. Vládní hnutí s českou účastí v programu zásadně nesouhlasí, uvedl na síti X předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Na koaliční radě se podle něj tato otázka nikdy neřešila a jedná se o rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé).

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Do obrany a bezpečnosti investují evropské státy Severoatlantické aliance a Kanada zhruba čtyři procenta HDP, řekl na tiskové konferenci generální tajemník NATO Mark Rutte. Do roku 2035 by se výdaje na armádu a další bezpečnostní aktivity měly zvýšit na pět procent. Rutte také vyzval státy NATO, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny, uvedly agentury. Vývoj výdajů na obranu bude jedním z hlavních témat na summitu NATO v Ankaře, který se koná v úterý a ve středu.

Premiér Andrej Babiš na summitu NATO v Ankaře půjde na úterní neformální večeři i středeční jednání Severoatlantické rady, uvádí v programu Úřad vlády. Prezidenta Petra Pavla nezmiňuje. Vládní delegace v čele s Babišem odletí v úterý ráno krátce před prezidentem. Tomu účast zajistil po několikaměsíčních sporech s kabinetem v předběžném opatření Ústavní soud.

Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly v tom, co on sám pokládá za jednostrannou podporu Severoatlantické aliance. Summit NATO se přitom za méně než týden uskuteční v turecké metropoli Ankaře.

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání dotklo i otázky omezování pohybu ruských diplomatů v Česku, rada ale žádné doporučení nepřijala.

Ústavní soud (ÚS) čelil po vydání předběžného opatření, které otevřelo prezidentu Petru Pavlovi cestu na summit NATO v Ankaře, silné vlně negativních reakcí, včetně vulgarismů a výhrůžek. Například na facebooku kvůli tomu omezil možnost komentování některých příspěvků, sdělila mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.

Státy, které mají parlamentní systém, by měly být na summitech NATO zastupovány předsedou vlády, prohlásil v úterním Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet podle něj postupuje v duchu Ústavního soudu (ÚS), situaci neeskaluje a drží ji v rovině věcného obsahu. V otázce zastoupení na dvou hlavních částech summitu se dle Zůny nyní musí dohodnout premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Vláda potvrdila, že českou delegaci na summit NATO v Ankaře povede premiér Andrej Babiš (ANO). Babiš ale vyzval prezidenta Petra Pavla, aby svou účast přehodnotil, což Pavel odmítl a zopakoval, že podle diplomatického protokolu je hlava státu vždy vedoucí delegace. „Vláda projevuje vstřícnost, že prezidenta na summit vůbec vezme. Měla místo toho podat odpor vůči předběžnému opatření Ústavního soudu,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD). „Premiér prohrál. Nechal tento spor zajít takto daleko a podpořil útoky Motoristů na prezidenta. Považuji to za jeho obrovskou politickou chybu,“ sdělil člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS). Situaci také rozebrali komentátoři Martin Čaban z webu Seznam Zprávy a Martin Komárek z Deník.cz. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.