Ankara

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.

Papež Lev XIV. v Ankaře při svém prvním oficiálním projevu na zahraniční cestě vyzval k pluralitní společnosti a vzájemnému respektu. Vyjádřil také přání, aby Turecko přispělo k mezinárodní stabilitě a sblížení národů. V proslovu před prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, politiky a diplomatickým sborem kritizoval rostoucí silné napětí na globální úrovni. Zároveň vyzdvihl rostoucí roli žen v turecké společnosti a jejich vliv na mezinárodní záležitosti.

Do Gazy poničené dvěma roky války se vrací život. Mezinárodní jednotky by zde měly zajistit stabilitu příměří, o jejich budoucím složení se ale svádí tvrdá diplomatická bitva. Turecko by se totiž rádo stalo jejich součástí, aby tak posílilo svou roli regionální mocnosti. Proti možné turecké účasti se však tvrdě staví izraelská vláda. Nelíbí se jí, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neustále obviňuje Izrael z genocidy, Turecko navíc vydalo zatykače na 37 izraelských představitelů včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Ankara se proto pokusila zatlačit na Izrael přes Spojené státy, Izrael je však v tomto nekompromisní.

Turecko pořídí v Británii dvacet bojových letounů Eurofighter Typhoon za osm miliard liber (v přepočtu 223 miliard korun), oznámila britská vláda, podle které dohodu v pondělí v Ankaře podepsali britský premiér Keir Starmer a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Montáž letounů se uskuteční v Británii, což podpoří tamní průmysl.

Americký prezident Donald Trump věří, že Turecko bude souhlasit s jeho žádostí o ukončení nákupu ruské ropy. Prohlásil to po jednání s tureckým protějškem Recepem Tyyipem Erdoganem. Šéf Bílého domu zároveň nastínil, že by Washington mohl zrušit sankce vůči Ankaře, aby Turecko mohlo nakoupit americké stíhačky F-35. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.

Desítky tisíc lidí v neděli přišly v Ankaře protestovat proti vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, informovaly agentury AFP a Reuters. Podle organizátorů se protestu účastní na 50 tisíc lidí. Demonstraci svolala největší opoziční strana, jejíž vedení by mohl v pondělí odvolat soud. Ten má totiž rozhodovat o možném zneplatnění výsledků volebního kongresu Lidové republikánské strany (CHP) z roku 2023 kvůli údajným podvodům.

Vliv Turecka v Sýrii roste. S režimem Ahmada Šaráa podepsalo bezpečnostní dohodu o vojenském výcviku či dodávkách zbraní. Země jednají i o nasazení tureckých sil na třech hlavních syrských základnách, píše web The Middle East Eye (MEE). Ankara už řadu let okupuje pásmo na severu země. Nyní chce podpořit vojenskou operaci Damašku, pokud se kurdské síly nezačlení do státních struktur.

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.

Turecká policie ve čtvrtek ráno rozehnala demonstraci u univerzity v Ankaře. Studenti protestovali proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Z vazby byl ve čtvrtek propuštěn fotograf agentury AFP Yasin Akgül, celkově už tamní úřady propustily podle médií osm zadržených novinářů. Zemí již týden zmítají největší protesty za více než dekádu, píše agentura AP.

Stovky lidí protestujících proti zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua se ve středu odpoledne a večer střetly s policisty. Ti k rozehnání demonstrujících studentů použili i pepřové spreje. Opozičního politika a jednoho z hlavních rivalů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana úřady viní z korupce a podpory teroristické organizace. Opozice mluví o politicky motivovaném kroku.

Úterní konference národního dialogu naznačuje směr, kterým chce prozatímní prezident Ahmad Šará vést Sýrii. Jejím hlavním výstupem je snaha o sjednocení státu a armády a příprava na vypracování nové ústavy. Situaci ovšem znesnadňuje konflikt kurdské skupiny, která kontroluje rozsáhlé území na severovýchodě Sýrie, s Tureckem; její zástupci na konferenci navíc nebyli pozvaní. Šarovu pozici komplikuje i jeho minulost a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vyzývá k demilitarizaci jihu země.

Dva měsíce po pádu režimu Bašára Asada jsou vyhlídky Kurdů v Sýrii nejisté. Na severovýchodě země stále bojují s protureckými milicemi, přičemž prozatímní syrský prezident Ahmad Šará upevňuje vztahy s Ankarou, která za posledních devět let vpadla kvůli Kurdům do sousední země celkem čtyřikrát. Damašek Kurdy vyzývá, aby složili zbraně a stali se součástí syrských sil, menšina však žádá větší míru nezávislosti.

Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.

Kypr by po modernizaci armády mohl podat přihlášku do Severoatlantické aliance. Podle agentur to oznámil kyperský prezident Nikos Christodúlídés, který o věci jedná se Spojenými státy. Velkou překážku na cestě ostrovního státu do Aliance však představuje Turecko, které od invaze před půl stoletím okupuje sever Kypru.

Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF) uvedla, že si turecké údery na východě Sýrie vyžádaly dvanáct civilních obětí na životech, z toho dvě děti. Ze strany Ankary zřejmě šlo o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.

Předměstím turecké Ankary zazněly ve středu odpoledne hlasitý výbuch a následná střelba. K incidentu došlo u sídla tureckého leteckého výrobce TUSAS (Turkish Aerospace Industries). Ministr vnitra Ali Yerliakaya oznámil, že výbuch nepřežilo pět lidí, dalších 22 lidí je zraněných. Po smrti jsou také dva útočníci. Podle ministra šlo o teroristický útok, za pravděpodobné pachatele označil členy zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).

Turecko zvýšilo nákladním lodím poplatky za průjezd Bosporem a Dardanelami meziročně o patnáct procent na v přepočtu 115 korun za tunu nákladu. Dopravci je platí mimo jiné za záchranné služby. Turecké úřady zdražení vysvětlují právě potřebou investic do bezpečnosti plavby.

Nejméně devět lidí zemřelo a 26 dalších utrpělo zranění při nehodě autobusu nedaleko Ankary, informuje agentura Anadolu. Některá místní média píší o jedenácti mrtvých. Autobus, který podle Anadolu patřil společnosti Öz Agri Seç Turizm, ze zatím neznámých příčin časně ráno narazil na dálnici do pilíře mostu. Podle agentury DPA nešlo o turistický autobus.

Do Pásma Gazy zatím nevypluje flotila, která chce prorazit izraelskou námořní blokádu. Kvůli rozhodnutí africké Guiney-Bissau přišla o dvě ze tří lodí s humanitární pomocí. Akci iniciovala turecká organizace IHH, která o proplutí usilovala už v roce 2010. Tehdy střet s izraelským námořním komandem skončil smrtí deseti lidí.

Kandidáti vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana utrpěli výraznou porážku v místních volbách. Nepodařilo se jim získat radnice v Istanbulu a Ankaře, kde budou dál vládnout zástupci opoziční Republikánské lidové strany (CHP). Prezident k tomu uvedl, že jeho strana nenaplnila očekávání. Podle Reuters jde o největší Erdoganovu prohru za 22 let. Podle expertů Turci ztratili s AKP trpělivost kvůli zdražování, jelikož zemi sužuje sedmdesátiprocentní inflace. Voliče prý unavuje i Erdoganův styl vládnutí, který národ rozděluje.

Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi a jeho vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) se podle průběžných výsledků zřejmě nepodařilo v místních volbách dobýt radnice v Istanbulu a Ankaře. Prezident výsledky označil za zlomové a uznal, že jeho strana nedosáhla požadovaných výsledků. Starostové obou měst z největšího opozičního uskupení, Lidové republikánské strany (CHP), vedou s velkým náskokem v průběžném sčítání hlasů a již se prohlásili za vítěze. Kandidáti CHP uspěli i v dalších velkých tureckých městech a metropolitních oblastech. Pro opozici bylo nedělní hlasování zásadním testem po prohře v loňských prezidentských a parlamentních volbách. Při násilných střetech během hlasování zemřeli nejméně tři lidé a další desítky utrpěly zranění.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

V současném konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Turecka zapotřebí se vyhnout krokům, které by vedly k dalšímu růstu napětí v regionu. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy a snaží se hrát roli prostředníka. Jeho země má totiž dlouhodobé vazby na Hamás a často hostí lídry teroristického hnutí, což Izrael znepokojuje. Po protižidovských protestech z posledních dnů Turecko z bezpečnostních důvodů opustil izraelský diplomatický sbor.