Ankara

Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF) uvedla, že si turecké údery na východě Sýrie vyžádaly dvanáct civilních obětí na životech, z toho dvě děti. Ze strany Ankary zřejmě šlo o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.

Předměstím turecké Ankary zazněly ve středu odpoledne hlasitý výbuch a následná střelba. K incidentu došlo u sídla tureckého leteckého výrobce TUSAS (Turkish Aerospace Industries). Ministr vnitra Ali Yerliakaya oznámil, že výbuch nepřežilo pět lidí, dalších 22 lidí je zraněných. Po smrti jsou také dva útočníci. Podle ministra šlo o teroristický útok, za pravděpodobné pachatele označil členy zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).

Turecko zvýšilo nákladním lodím poplatky za průjezd Bosporem a Dardanelami meziročně o patnáct procent na v přepočtu 115 korun za tunu nákladu. Dopravci je platí mimo jiné za záchranné služby. Turecké úřady zdražení vysvětlují právě potřebou investic do bezpečnosti plavby.

Nejméně devět lidí zemřelo a 26 dalších utrpělo zranění při nehodě autobusu nedaleko Ankary, informuje agentura Anadolu. Některá místní média píší o jedenácti mrtvých. Autobus, který podle Anadolu patřil společnosti Öz Agri Seç Turizm, ze zatím neznámých příčin časně ráno narazil na dálnici do pilíře mostu. Podle agentury DPA nešlo o turistický autobus.

Do Pásma Gazy zatím nevypluje flotila, která chce prorazit izraelskou námořní blokádu. Kvůli rozhodnutí africké Guiney-Bissau přišla o dvě ze tří lodí s humanitární pomocí. Akci iniciovala turecká organizace IHH, která o proplutí usilovala už v roce 2010. Tehdy střet s izraelským námořním komandem skončil smrtí deseti lidí.

Kandidáti vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana utrpěli výraznou porážku v místních volbách. Nepodařilo se jim získat radnice v Istanbulu a Ankaře, kde budou dál vládnout zástupci opoziční Republikánské lidové strany (CHP). Prezident k tomu uvedl, že jeho strana nenaplnila očekávání. Podle Reuters jde o největší Erdoganovu prohru za 22 let. Podle expertů Turci ztratili s AKP trpělivost kvůli zdražování, jelikož zemi sužuje sedmdesátiprocentní inflace. Voliče prý unavuje i Erdoganův styl vládnutí, který národ rozděluje.

Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi a jeho vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) se podle průběžných výsledků zřejmě nepodařilo v místních volbách dobýt radnice v Istanbulu a Ankaře. Prezident výsledky označil za zlomové a uznal, že jeho strana nedosáhla požadovaných výsledků. Starostové obou měst z největšího opozičního uskupení, Lidové republikánské strany (CHP), vedou s velkým náskokem v průběžném sčítání hlasů a již se prohlásili za vítěze. Kandidáti CHP uspěli i v dalších velkých tureckých městech a metropolitních oblastech. Pro opozici bylo nedělní hlasování zásadním testem po prohře v loňských prezidentských a parlamentních volbách. Při násilných střetech během hlasování zemřeli nejméně tři lidé a další desítky utrpěly zranění.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

V současném konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Turecka zapotřebí se vyhnout krokům, které by vedly k dalšímu růstu napětí v regionu. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy a snaží se hrát roli prostředníka. Jeho země má totiž dlouhodobé vazby na Hamás a často hostí lídry teroristického hnutí, což Izrael znepokojuje. Po protižidovských protestech z posledních dnů Turecko z bezpečnostních důvodů opustil izraelský diplomatický sbor.

Nejméně sto lidí zemřelo a dalších asi 125 bylo zraněno při čtvrtečním dronovém útoku na vojenskou akademii v Homsu v západní Sýrii. Informovala o tom Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) působící v Británii, píše agentura AFP. Ve vojenské akademii se konalo slavnostní povyšování důstojníků.

V blízkosti tureckého parlamentu v Ankaře sebevražedný útočník odpálil výbušné zařízení. Druhý útočník zemřel při přestřelce s policií a dva policisté utrpěli lehká zranění. Oznámilo to podle agentury AP turecké ministerstvo vnitra. Útok odsoudil mimo jiné český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Turecko následně provedlo letecké údery na kurdské ozbrojence v severním Iráku.

Rusko v noci provedlo vzdušný útok na jeden z velkých ukrajinských přístavů pro vývoz obilí. Uvedli to podle agentury Reuters ukrajinští představitelé. Zpráva o útoku na přístav Izmajil na Dunaji přišla jen několik hodin před plánovanými rozhovory ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Nad Oděskou oblastí, kde se tento přístav nachází, ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 17 dronů íránské výroby, uvedl ráno šéf regionu Oleh Kiper a armádní činitelé.

Dvojice mužů v pondělí spálila korán před švédským parlamentem ve Stockholmu. Dánská vláda předtím oznámila, že prozkoumá právní cesty, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů, napsal list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové. Podle Kodaně podobné protesty nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o víkendu vyzval Švédsko a Dánsko, aby podnikly konkrétní kroky a zabránily dalším případům pálení koránu, které letos vyvolaly v muslimském světě velké pobouření.

Před největší mešitou ve Stockholmu ve středu muž roztrhal a spálil výtisk koránu. Uspořádání akce přitom švédská policie povolila teprve ten samý den. Setkání bylo svolané na první den muslimského svátku íd al-adhá, informovala agentura AFP. Čin odsoudil turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který Švédsko kritizoval, že takové počínání umožňuje. Ankara blokuje vstup severské země do NATO, mezi důvody zmiňovala v minulosti i pálení koránu na veřejnosti.

Turecká centrální banka ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 15 procent. Naznačila tím posun k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci. Kvůli tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana banka úroky dříve snižovala. Obrat v přístupu nastal poté, co Erdogan jmenoval do čela banky a ministerstva financí dva mezinárodně uznávané odborníky.

Moskva se podle švédské vojenské zpravodajské služby snaží různými způsoby zabránit členství této skandinávské země v NATO. Konkrétní operace ale nezmínila. Pod žádostí Stockholmu o členství v NATO ještě chybí souhlas Maďarska a Turecka. Právě delegace z Ankary má se svými švédskými protějšky o věci jednat příští týden.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku. Generální tajemník také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO.

Ke třetímu mandátu Recepu Tayyipu Erdoganovi poblahopřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy obou černomořských zemí jsou důležité. Ankara hraje prostředníka při dojednávání humanitárního koridoru ukrajinského zrna. Vedle toho také člen Severoatlantické aliance silně těží i z výhodných ekonomických vazeb na Moskvu.

Tureckým prezidentem byl na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. V neděli večer to potvrdila ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kilicdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit.

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.

Turecko si během dvou dekád s Recepem Tyyipem Erdoganem v čele země udrželo vlivný hlas v zahraničí díky své strategické poloze mezi Evropou a Asií a druhé nejsilnější armádě v NATO. I nadále zůstává ekonomicky a politicky propojeno s Evropou ve větší míře než jeho blízkovýchodní sousedé. Díky úzkým vazbám na Rusko funguje jako neutrální hráč. Erdogan však v rámci své vize šíření osmanského vlivu nařídil i krvavé vojenské intervence včetně úderů na Kurdy, jež šokovaly Západ. Prezidentovu odkazu na domácím poli se věnuje druhá část profilu.

V úterý se k Severoatlantické alianci (NATO) připojilo Finsko, pro sousední Švédsko ale čekání pokračuje. Jeho vstup do NATO i nadále blokují Turecko a Maďarsko. Vlády obou zemí se kandidatury skandinávské země rozhodly využít k vlastním politickým cílům.