Ankara strana 5 z 5

Puč v Turecku, který v zemi proběhl přesně před pěti lety, měl připravit o moc současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Aspoň tak zaznívalo zdůvodnění oficiálních míst. Namísto toho mu ale přinesl „neuvěřitelné posílení moci“. „Erdogan získal neotřesitelné postavení v silových složkách, naprosto si podřídil soudnictví a ovlivňuje i většinu médií,“ hodnotí turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. Přesto však podle něho poslední dobou prezidentova popularita klesá a naopak roste počet těch, kteří si přejí návrat země k standardnímu parlamentnímu systému.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

V Turecku počty očkovaných proti koronaviru pomáhají zvyšovat týmy složené z lékařů a místních autorit. Skeptiky o vakcínách přesvědčují přímo u nich doma. Projekt vznikl na jihovýchodě země a dál se rozšiřuje. Podle vládních údajů je plně naočkovaná zatím zhruba šestina populace Turecka, kde žije zhruba 83 milionů lidí.

Turecké tajné služby podle Ankary při operaci na území Iráku zabily jednoho z čelných představitelů separatistické organizace Strana kurdských pracujících (PKK). O smrti Selmana Bozkira, přezdívaného doktor Hüseyin, informoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl zabitý muž vůdcem PKK v táboře Machmúr na severu Iráku, na který Turecko v sobotu zaútočilo bezpilotními letouny a zabilo tři civilisty. O prohlášení informovala agentura AFP.

Obyvatelé středomořského ostrova Kypr v neděli volili nové složení parlamentu. Zvítězila vládnoucí pravicová strana Demokratické shromáždění (DISY), druhá skončila komunistická Pokroková strana pracujícího lidu (AKEL). Obě největší strany si však od posledního hlasování pohoršily. Posílila naopak menší uskupení včetně krajně pravicové Národně-lidové fronty (ELAM), informovaly světové agentury po sečtení všech volebních lístků.

Hlavní destinací pro evropský odpad se Turecko stalo poté, co jeho import před čtyřmi lety omezila Čína. Nyní Ankara uspíšila svoje plány na zákaz dovozu drtivé většiny plastových odpadů. Urychlilo to aktuální odhalení organizace Greenpeace. „Úřady zakázaly polyetylenové plastové produkty. To je naprostý milník,“ říká environmentální aktivistka Nihan Temizová.

Při večerním palestinském raketovém útoku na oblast Tel Avivu zemřela padesátiletá žena. Skupina Hamas oznámila, že na Tel Aviv z Pásma Gazy vzlétlo 130 raket. V noci na úterý rakety zabily dvě ženy také v jihoizraelském Aškelonu. Izraelská armáda v odpovědi zasáhla v Gaze 130 cílů a informovala o zabití 15 Palestinců, ti uvádějí vyšší počet mrtvých. Situace eskalovala po několika týdnech napětí v Jeruzalémě způsobeného izraelským rozhodnutím vystěhovat palestinské rodiny z jejich domovů a nastěhovat do nich izraelské osadníky.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu prohlásil, že Turecko a ostatní spojenci USA by se měli vyvarovat dalších nákupů ruských zbraní. Šéf diplomacie USA jim zároveň pohrozil možností uvalení dalších sankcí. Napsala to agentura Reuters. Napjaté vztahy Washingtonu a Ankary o víkendu vyostřilo prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který označil masakry Arménů z let 1915 až 1923 v Osmanské říši za genocidu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přiznala, že se během dubnové návštěvy v Ankaře cítila zraněná a osamělá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a šéf Evropské rady Charles Michel se tehdy na jednání posadili do křesel, zatímco na šéfku unijní exekutivy zbylo jen místo stranou na pohovce. Podle von der Leyenové pouze proto, že je žena.

V Ženevě v úterý začínají nová jednání o Kypru. Hlavním cílem je zjistit, zda mezi severem a jihem ostrova existuje prostor pro zahájení rozhovorů o sjednocení. Schůzky se zúčastní Řekové, Turci a Britové. Generální tajemník OSN António Guterres je realista a vyjednavače vyzval ke kreativitě. Kypr je rozdělený od roku 1974.

V Ankaře začal proces se 108 lidmi, kteří jsou obžalovaní z terorismu, vražd či narušení jednoty státu kvůli prokurdským demonstracím z podzimu 2014. Tehdy při střetech s bezpečnostními složkami zemřely přes tři desítky osob. Většina obžalovaných jsou členové prokurdské Lidově demokratické strany (HDP), jsou mezi nimi i dva její bývalí šéfové Selahattin Demirtaş a Figen Yüksekdagová. Podle opozice jde o další politickou perzekuci této strany, která je třetí největší v parlamentu.

Soud v Sincanu v ankarské provincii vynesl tresty vězení nad více než stovkou lidí kvůli podílu na pokusu části armády o puč v Turecku z roku 2016. V tomto procesu, který je jedním z několika stovek souvisejících s pokusem o převrat, bylo souzeno téměř pět set lidí. Z nich 32 dostalo doživotní tresty a přes sto lidí kratší tresty vězení, ostatní dostali jiné tresty, než je odnětí svobody, či byli zproštěni obžaloby.

Evropská unie je ochotna posílit obchodní spolupráci s Tureckem, pokud bude Ankara pokračovat v současném vstřícném přístupu k partnerům v oblasti východního Středomoří. Po jednání s tamním prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to prohlásili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle nich je nicméně Unie znepokojena tureckým odstoupením od Istanbulské úmluvy a omezováním svobody slova nebo politické konkurence. Michel zdůraznil, že v „upřímné“ debatě s Erdoganem hrála velkou roli právě otázka lidských práv.

Před čtyřmi lety Turecko dobylo syrské město Al-Bab a turecké jednotky si nad oblastí udržují kontrolu dodnes. Ankara od té doby zainvestovala do rekonstrukcí a infrastrukturních projektů v této oblasti, a rovněž zde spravuje uprchlické tábory pro Syřany, kteří se vracejí zpět do země. Turecký prezident Erdogan proto od Evropské unie požaduje, aby peníze, které Turecko dostává na ochranu hranic a starost o uprchlíky, směřovaly i na území v Sýrii. Podle sebe ve válkou rozdírané zemi hájí zájmy Západu.

Turecko chce zrevidovat migrační dohodu, kterou uzavřelo před pěti lety s Evropskou unií. Podle Ankary se počet příchozích uprchlíků ze Sýrie výrazně zvýšil a příspěvky z Bruselu pokrývají pouze část výdajů. Evropská unie loni Turecko kritizovala, že dohodu přestalo plnit. Přesto mají obě strany zájem na tom, aby smlouva z 18. března roku 2016 pokračovala.

Za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti označil papež František občanskou válku v Sýrii. Hlava katolické církve ji zmínila týden po návratu z Iráku – a v předvečer desátého výročí začátku konfliktu, ve kterém zemřely statisíce lidí a miliony dalších musely opustit domovy.

Soud v Ankaře udělil trest doživotního vězení pěti lidem, kteří se podle obžaloby podíleli na vraždě ruského velvyslance v Turecku v roce 2016. Dalších sedm osob si odneslo mírnější tresty. Před soudem nestál samotný vrah, kterého krátce po útoku zabila policie. Podle Turecké vlády za atentátem stojí organizace duchovního Fethullaha Gülena, která podle ní zosnovala v tomtéž roce i pokus o státní převrat. Organizace obě obvinění odmítá. Moskva s rozhodnutím soudu vyjádřila spokojenost.

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

Turecká opozice viní vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z tajné dohody s Čínou. Tvrdí, že Ankara vyměnila tvrdší postup vůči Ujgurům za dodávky čínské vakcíny proti koronaviru. Obě země to popírají. Muslimská menšina Ujgurů čelí ve své vlasti internacím v pracovních a převýchovných táborech. Komunistická vláda se zaštiťuje bojem proti terorismu.

V jeskynním komplexu na severu Iráku se našla těla třinácti Turků unesených kurdskými povstalci. Dvanáct obětí zemřelo po střelbě do hlavy a jednu zabila rána do ramene. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí obvinil Spojené státy v souvislosti s případem z podpory terorismu. Turky podle něj zabila Strana kurdských pracujících (PKK).

Turecký ministr vnitra obvinil Spojené státy, že v roce 2016 zorganizovaly nakonec neúspěšný pokus o státní převrat, který podle Ankary provedli příznivci hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena. S odvoláním na turecký list Hürriyet o tom napsala agentura Reuters. Americké ministerstvo zahraničí obvinění odmítlo jako „nepodložené a nezodpovědné“.

V Istanbulu proběhlo jednání mezi Tureckem a Řeckem - první po čtyřech letech - které má snížit napětí mezi oběma zeměmi. Další rozhovory se uskuteční v Aténách, uvedla agentura Reuters s odkazem na řeckou veřejnoprávní televizi a diplomatické zdroje. Obě země se přou o vymezení hranic a námořních ekonomických zón ve více oblastech Středomoří.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu jedná druhý den v Bruselu s unijními politiky o narovnání vzájemných vztahů pošramocených v poslední době několika spory, zejména tím o východní Středomoří. Unie kvůli němu chystá nové sankce, Çavuşoglu před jejich přijetím varoval. EU snahu Turecka vítá, Ankara ji však musí doprovodit konkrétními činy, sdělil Çavuşogluovi podle vysoce postaveného unijního činitele předseda Evropské rady Charles Michel.

Turecko na základě nového zákona o dohledu nad sociálními sítěmi vydalo zákaz zveřejňování reklamy na sítích Twitter, Pinterest a Periscope. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Podle telekomunikačního úřadu BTK provozovatelé sítí nesplnili pravidlo, podle něhož musejí mít tyto platformy nově místní zastoupení v Turecku. Facebook či YouTube se nařízení podřídily.