Ankara strana 5 z 5

Turecko zažívá nejhorší měnovou krizi za poslední čtvrtstoletí. Tamní lira jen za poslední měsíc ztratila třetinu hodnoty. Prezident Recep Tayyip Erdogan ignoruje kritiku své politiky nízkých úroků během vysoké inflace. Autoritářský lídr ji obhajuje mimo jiné muslimskou vírou a tvrdí, že vede ekonomickou válku za nezávislost.

V Ankaře se po dlouhých deseti letech tváří v tvář setkali lídři regionálních rivalů – Turecka a Spojených arabských emirátů. Na veřejnosti se sice nejvíc mluví o miliardových investicích. Schůzka prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s korunním princem Abú Dhabí, šejkem Muhammadem bin Zájid Nahjánem, ale odráží širší změny v regionu.

Režim Alexandra Lukašenka tvrdí, že s organizací migrace nemá nic společného. Lidé pocházející převážně ze Sýrie či Iráku ale do Běloruska přijíždějí s turistickými vízy. Místní úřady jich vydávají více než v minulosti, informuje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.

V Turecku příští týden oficiálně začne platit pařížská dohoda. Klimatickou smlouvu z roku 2015 parlament schválil teprve minulý měsíc jako poslední z největších dvaceti ekonomik světa poté, co si Ankara zajistila miliardové půjčky na snížení emisí. Aktuálního summitu v Glasgow se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítl zúčastnit, údajně kvůli sporu o protokol a velikost delegace.

Spor Turecka s deseti velvyslanci, kteří minulý týden společně vyzvali k okamžitému propuštění občanského aktivisty Osmana Kavaly, zřejmě neskončí jejich vyhoštěním. Ambasády států, ze kterých velvyslanci pochází, v pondělí na Twitteru uvedly, že jsou vázány diplomatickou úmluvou o nevměšování do vnitřních záležitosti. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jejich prohlášení vítá, informovala agentura Reuters s odkazem na agenturu Anadolu.

Pravoslavná církev je v Turecku pod trvalým tlakem tamních úřadů. V zemi se nachází řada chátrajících historických budov v majetku řecké menšiny, stát se ale zdráhá na opravy uvolnit finance. Nechává také zavřený seminář pro nové kněze, ti se tak do Turecka musí stěhovat ze zahraničí.

Německá kancléřka Angela Merkelová v sobotu po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem poděkovala Turecku za pomoc s nelegální migrací. Turecko označila za významného partnera Evropské unie, se kterou tato země sdílí řadu zájmů. Připomněla však také, že v minulosti kritizovala porušování lidských práv v Turecku.

Bezprecedentní vývoj na turecké politické scéně. Strany opozice intenzivněji spolupracují, aby ve volbách společně porazily vládní AKP a prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vrátily zemi k parlamentnímu systému a posílily demokracii. Vládní AKP ztrácí podporu voličů, hlavně kvůli špatné ekonomické situaci země.

Obliba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana klesá. Důvodem jsou vysoké ceny, které v srpnu vzrostly meziročně skoro o dvacet procent. Šlo tak o nejvyšší nárůst inflace za více než dva roky. Za zvýšením cen stojí spotřebitelská poptávka po lockdownu a zejména pokles hodnoty turecké měny.

Turecko se obává nové vlny uprchlíků v důsledku situace v Afghánistánu. Úřady oficiálně zadržely na hranici stejné množství běženců jako loni a po pádu Kábulu do rukou Talibanu se jejich počet ještě snížil. Pro případ, že by se to změnilo, sází Ankara na zeď, jejíž vybudování nyní ještě uspíšila.

Čeští zbrojaři se snaží ve větší míře prorazit v Turecku. Pomoci jim mohou sankce, které na Ankaru kvůli nákupu ruského raketového systému S-400 loni uvalila vláda Donalda Trumpa. Země je odříznuta od nových obchodů s americkými firmami. USA jsou historicky největším vývozcem zbraní do Turecka.

Turecké pobřeží Egejského moře sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům, z nichž se musely evakuovat tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišlo o život šest lidí a stovky jich musely být ošetřeny, informovala agentura AP. České ministerstvo zahraničí varovalo turisty, kteří mířili do oblasti. S požáry se potýká také Itálie, zejména ostrov Sicílie, a Řecko. Situace se v příštích dnech zřejmě nezlepší, v jižní Evropě bude pokračovat výjimečná vlna veder.

Turecko si připomíná páté výročí nevydařeného vojenského puče proti prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi. Ten od té doby zemi radikálně proměnil a upevnil si moc. V parlamentu pak ve čtvrtek označil 15. červenec za den vítězství. Někteří pozůstalí po obětech to ale vidí jinak. Během dramatické noci před pěti lety přišlo o život 250 lidí.

Puč v Turecku, který v zemi proběhl přesně před pěti lety, měl připravit o moc současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Aspoň tak zaznívalo zdůvodnění oficiálních míst. Namísto toho mu ale přinesl „neuvěřitelné posílení moci“. „Erdogan získal neotřesitelné postavení v silových složkách, naprosto si podřídil soudnictví a ovlivňuje i většinu médií,“ hodnotí turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. Přesto však podle něho poslední dobou prezidentova popularita klesá a naopak roste počet těch, kteří si přejí návrat země k standardnímu parlamentnímu systému.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

V Turecku počty očkovaných proti koronaviru pomáhají zvyšovat týmy složené z lékařů a místních autorit. Skeptiky o vakcínách přesvědčují přímo u nich doma. Projekt vznikl na jihovýchodě země a dál se rozšiřuje. Podle vládních údajů je plně naočkovaná zatím zhruba šestina populace Turecka, kde žije zhruba 83 milionů lidí.

Turecké tajné služby podle Ankary při operaci na území Iráku zabily jednoho z čelných představitelů separatistické organizace Strana kurdských pracujících (PKK). O smrti Selmana Bozkira, přezdívaného doktor Hüseyin, informoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl zabitý muž vůdcem PKK v táboře Machmúr na severu Iráku, na který Turecko v sobotu zaútočilo bezpilotními letouny a zabilo tři civilisty. O prohlášení informovala agentura AFP.

Obyvatelé středomořského ostrova Kypr v neděli volili nové složení parlamentu. Zvítězila vládnoucí pravicová strana Demokratické shromáždění (DISY), druhá skončila komunistická Pokroková strana pracujícího lidu (AKEL). Obě největší strany si však od posledního hlasování pohoršily. Posílila naopak menší uskupení včetně krajně pravicové Národně-lidové fronty (ELAM), informovaly světové agentury po sečtení všech volebních lístků.

Hlavní destinací pro evropský odpad se Turecko stalo poté, co jeho import před čtyřmi lety omezila Čína. Nyní Ankara uspíšila svoje plány na zákaz dovozu drtivé většiny plastových odpadů. Urychlilo to aktuální odhalení organizace Greenpeace. „Úřady zakázaly polyetylenové plastové produkty. To je naprostý milník,“ říká environmentální aktivistka Nihan Temizová.

Při večerním palestinském raketovém útoku na oblast Tel Avivu zemřela padesátiletá žena. Skupina Hamas oznámila, že na Tel Aviv z Pásma Gazy vzlétlo 130 raket. V noci na úterý rakety zabily dvě ženy také v jihoizraelském Aškelonu. Izraelská armáda v odpovědi zasáhla v Gaze 130 cílů a informovala o zabití 15 Palestinců, ti uvádějí vyšší počet mrtvých. Situace eskalovala po několika týdnech napětí v Jeruzalémě způsobeného izraelským rozhodnutím vystěhovat palestinské rodiny z jejich domovů a nastěhovat do nich izraelské osadníky.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu prohlásil, že Turecko a ostatní spojenci USA by se měli vyvarovat dalších nákupů ruských zbraní. Šéf diplomacie USA jim zároveň pohrozil možností uvalení dalších sankcí. Napsala to agentura Reuters. Napjaté vztahy Washingtonu a Ankary o víkendu vyostřilo prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který označil masakry Arménů z let 1915 až 1923 v Osmanské říši za genocidu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přiznala, že se během dubnové návštěvy v Ankaře cítila zraněná a osamělá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a šéf Evropské rady Charles Michel se tehdy na jednání posadili do křesel, zatímco na šéfku unijní exekutivy zbylo jen místo stranou na pohovce. Podle von der Leyenové pouze proto, že je žena.

V Ženevě v úterý začínají nová jednání o Kypru. Hlavním cílem je zjistit, zda mezi severem a jihem ostrova existuje prostor pro zahájení rozhovorů o sjednocení. Schůzky se zúčastní Řekové, Turci a Britové. Generální tajemník OSN António Guterres je realista a vyjednavače vyzval ke kreativitě. Kypr je rozdělený od roku 1974.