Buďte kreativní, vzkázal šéf Spojených národů Guterres k jednáním o budoucnosti Kypru

V Ženevě v úterý začínají nová jednání o Kypru. Hlavním cílem je zjistit, zda mezi severem a jihem ostrova existuje prostor pro zahájení rozhovorů o sjednocení. Schůzky se zúčastní Řekové, Turci a Britové. Generální tajemník OSN António Guterres je realista a vyjednavače vyzval ke kreativitě. Kypr je rozdělený od roku 1974.

„Generální tajemník je realista. Tuto otázku zná dobře, protože se již účastnil dřívějších jednání,“ poznamenal Guterresův mluvčí. Poslední kola rokování o Kypru se uskutečnila v roce 2017 ve švýcarských Alpách, skončila ale neúspěšně.

Gutteres řecké a turecké vyjednavače vyzval ke kreativitě a diplomatickému vystupování. „Pozval je, aby viděl, jestli existuje společná vize pro budoucnost,“ doplnil mluvčí generálního tajemníka OSN.

Cílem aktuálních neformálních hovorů v Ženevě je zjistit, zda mezi severem a jihem ostrova existuje vůle a prostor pro jednání o trvalém řešení kyperské otázky. Sever v roce 1974 obsadila turecká vojska a na území vznikla autonomní republika, kterou ale uznává pouze Ankara.

Jižní část ostrova kontroluje Kyperská republika, která je členem Evropské unie a uznává ji drtivá většina zemí světa. Mezi oběma entitami vznikla nárazníková zóna pod kontrolou OSN.

Mapa rozdělení Kypru
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Starý návrh, nová vize

Během jednání, jež organizuje generální tajemník OSN, by se měli setkat i prezidenti Severokyperské republiky Ersin Tatar a jižního Kypru Nikos Anastasiadis. Dle řeckého listu Kathimerini jsou očekávání ohledně jednání ze strany Řecka a Kyperské republiky nízká. O budoucnosti ostrova mají totiž obě strany velice odlišné představy.

Turecko a Severní Kypr žádají vznik dvou samostatných států, které by uznávalo mezinárodní společenství. Řecko a Kyperská republika chtějí sjednocení ostrova do jednoho federálního státu. Prezident Ersin Tatar se chystá prosazovat řešení dvou států i v tomto kole jednání a doufá, že tak nabídne „novou vizi“.

„Naše řecké sousedy vnímáme jako partnery, nikoliv jako nepřátele. Chceme řešení, které prospěje oběma komunitám,“ poznamenal před ženevskou schůzkou jeden z tureckých vyjednavačů. Řecká strana odmítla před setkáním situaci komentovat.

Jednání v roce 2017 ztroskotala na otázce stažení tureckých vojáků z ostrova a udržení tureckého „práva na intervenci“ na Kypru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...