Estonská státní flotila (Eesti riigilaevastik) brzy získá nové pracovní plavidlo, které jako jediné svého druhu pohání biometan vyráběný z kravského hnoje na ostrově Saaremaa.
V loděnici Baltic Workboats (BWB) na ostrově Saaremaa vrcholí závěrečné přípravy na předání nového plavidla státní flotile. Loď je mimořádně inovativní jak z pohledu samotné loděnice, tak obecně, zejména kvůli používanému palivu. Místní krávy tak nyní neprodukují pouze mléko. Hnůj z farem na ostrově Saaremaa odvážejí cisterny do bioplynové stanice Tahula, kde se z něj vyrábí využitelné palivo.
„K výrobě jednoho kontejneru paliva potřebujeme pět nákladů. To odpovídá denní produkci jedné a půl velké farmy a vystačí to na naplnění jednoho z našich kontejnerů,“ uvedl vedoucí zařízení Tahula Lauri Jasmin.
Stlačený biometan vyrobený z kravského hnoje se poté v kontejnerech převáží k plavidlu. Na palubě jsou vždy tři kontejnery.
„Systém je nepochybně jedinečný tím, že využívá dvě sady kontejnerů, tedy celkem šest kontejnerů. Tři jsou vždy na palubě plavidla, zatímco další tři lze odeslat k doplnění paliva do kterékoliv bioplynové stanice v Estonsku,“ uvedl projektový manažer Rando Varblane. V závislosti na rychlosti může plavidlo na jeden kontejner plynu urazit tři sta až pět set námořních mil.
„S devětadevadesátiprocentní jistotou bych řekl, že jde o naprostý světový unikát. Plavidlo navrhli estonští inženýři a palivový systém vyvinuly estonské firmy. Když se podíváte, kolik potrubí je ve strojovně, zjistíte, že je mimořádně složitý. Loď sice používá spalovací motor, ale místo nafty ji pohání metan, konkrétně biometan. Pevně doufám, že nezůstane jediná a Estonsko bude v inovacích pokračovat. Konkurenční výhodu založenou na pouhé výrobě levných věcí Estonsko ztratilo už dávno,“ uvedl předseda správní rady BWB Margus Vanaselja.
Hlavní je, aby loď měla dostatek výkonu
„Řekněme to takhle – pro kapitána není příliš důležité, na jaké palivo loď jezdí. Hlavní je, aby měla dostatek výkonu,“ vysvětlil kapitán pracovní lodi Ernst Siniorg a dodal, že mezi novou lodí a lodí poháněnou fosilními palivy není žádný rozdíl.
„V tuto chvíli rozhodně vidíme, že naše krávy odvádějí skvělou práci a po moři dokážou plout naprosto bez problémů,“ zavtipkoval Jasmin.
Biometan vzniká čištěním surového bioplynu, dokud se svými vlastnostmi téměř nevyrovná zemnímu plynu. Při procesu se organický odpad, v tomto případě zemědělský hnůj, rozkládá anaerobní digescí, čímž vzniká bioplyn. Ten se následně upravuje odstraněním oxidu uhličitého a dalších nečistot.
Článek napsal Margus Muld (ERR), poprvé byl publikován 11. července 2026 15:18 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
