Zemědělství

Podmínky pro pěstování řady plodin v Česku se s postupujícími dopady klimatické změny budou zhoršovat, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v tuzemsku nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, míní bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Tři přední klimatologové zkombinovali poznatky z deseti globálních klimatických modelů a s pomocí umělé inteligence (AI) vyhodnotili jejich předpovědi. Dospěli k závěru, že místně budou hranice klimatické změny dosaženy výrazně dříve, než se odhadovalo doposud.

Evropská unie dojednala dohodu o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur, o níž obě strany vyjednávaly přes dvě desetiletí. Uzavření dohody, která vyvolávala protesty zemědělců v řadě evropských zemí, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nesouhlas s paktem kvůli obavám z přílivu levných zemědělských produktů vyjádřily Francie, Itálie a Polsko, kvůli čemuž se očekává obtížné schvalování dohody v Unii. Zemědělská lobby již ohlásila na pondělí do Bruselu nové protesty proti uzavření paktu.

Kalifornský guvernér Gavin Newsom a tamní demokraté slíbili vyčlenit 25 milionů dolarů (597 milionů korun) z rozpočtu státu na soudní výlohy, které vzniknou případnými spory s nastupující administrativou zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Cílem kalifornských demokratů je zachovat státní politiku ochrany klimatu, občanských práv, imigrace a přístupu k potratům.

Evropští zemědělci dále protestují proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi skupiny Mercosur – ve Francii nově i na východě země. S textem má problém také tamní vláda a další unijní státy včetně Česka. Chtějí proto vyvinout tlak na Brusel, kde se má o dohodě znovu tento měsíc jednat.

Zemědělci na začátku jednadvacátého století omezili využívání antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Důvodem byla ochrana před vznikem bakterií, které by byly před antibiotiky odolné a škodily by jak zvířatům, tak i lidem. Vědci tehdy přišli s řešením, které nahradilo antibiotika zinkem. Dle nové studie ale zinek představuje podobně velký problém jako samotná antibiotika.

Ceny v zemědělství v říjnu poprvé po sedmnácti měsících v řadě meziročně vzrostly. Oproti loňskému říjnu stouply o 2,4 procenta. Ceny v průmyslu zrychlily růst na 0,8 procenta a zdražování stavebních prací zrychlilo na 2,3 procenta. Tržní služby pro podniky meziročně zdražily o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Analytici však s ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let.

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.

Lepší předpověď počasí, kvalitnější satelitní snímky nebo datová analýza pro každého zemědělce. S tím vším pomáhá umělá inteligence, kterou vyvíjí vědci z ČVUT v rámci mezinárodního projektu. Ten podpořila i Evropská unie částkou šest milionů eur. Informace ze satelitních snímků můžou zemědělci využít například k tomu, aby se mohli lépe rozhodovat, která plodina bude na jejich poli výnosnější, nebo aby věděli, kdy přijdou jaké extrémy počasí, které můžou jejich úrodu ohrozit.

Agrárníci zasažení povodněmi nahlásili zemědělskému fondu škody ve výši více než 1,8 miliardy korun. Data nyní v řádu dnů vyhodnotí ministerstvo zemědělství a rozhodne, jak a kam směřovat pomoc. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a resortu zemědělství. Zasažené zemědělské podniky hlásí škody nejen na úrodě, ale také na zvířatech, strojích nebo lesních cestách.

Středoevropské lesy nevznikly „samy“. Na jejich moderní podobě se zásadně podepsali lidé a jejich aktivita. Nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu se podíval konkrétně na lesy pravěkého území Čech a ukázal, jak moc měli na toto prostředí vliv pastevci před šesti tisíci lety.

Škody, které po povodních nahlásili zemědělci, zatím přesáhly půl miliardy korun. Největší ztráty utrpěla rostlinná výroba – škody evidují téměř dvě třetiny podniků. Voda zničila část úrody, zejména cukrovou řepu, kukuřici a brambory. Na některých pozemcích je půda stále podmáčená a technika nemůže do polí vyjet. V nejvíce postižených oblastech zemědělci přišli téměř o vše a problémem je i založení ozimů nebo setí obilovin. Ministerstvo zemědělství slibuje úlevy. Spolu s Polskem také požádá o pomoc Evropskou unii.

Češi si čím dál častěji pořizují motorové čtyřkolky pro práci i rekreaci. Jen minulý rok jich podle Svazu dovozců automobilů lidé nově zaregistrovali přes tři tisíce. S tím ale přibývá i nehod. Na čtyřkolkách používaných pro práci v lese navíc neplatí ani povinnost nosit helmu.

Na Jesenicku poničeném záplavami budou v zimě bez plynu tisíce odběratelů z domácností a firem, jelikož povodeň v tomto horském okrese před dvěma týdny poničila desítky kilometrů plynového potrubí. Stát tam podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) pomůže zajistit náhradní řešení. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) stát nabídne na Jesenicku lidem ze záplavových zón směnu pozemků.

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

Při plánování lovu zvěře se Česko rozdělí na 48 oblastí, ve kterých se určí poškození lesa a stanoví, kolik zvířat musí myslivci ulovit, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) k chystané novele zákona o myslivosti. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, který bude stanovovat oblasti a počty úlovků, připustil, že by oblastí mělo být více. Změna je terčem kritiky myslivců, Svazu měst a obcí či Agrární komory. Vadí jim, že počty úlovků by měly stanovovat úředníci, a kritizují zapojení zemědělců do odlovu. Novela podle nich povede k větším škodám. Podporu má úprava u lesníků, ochránců přírody, ale i části zemědělců.

V Česku se po 15 letech objevila katarální horečka ovcí, která postihuje také kozy a skot. Potvrzená je ve dvou chovech na Sokolovsku. Hrozí, že se nákaza rozšíří do dalších chovů, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nemoc není přenosná na člověka, a lidem tak nebezpečí nehrozí. Způsobuje ji virus, jehož přenašečem je hmyz, takzvaní tiplíci. Opatření mohou podle předsedy Svazu chovatelů ovcí a koz Richarda Konráda způsobit velké problémy.

Slavné korejské kimči ohrožují klimatické změny. Teploty v horských oblastech, kde se obvykle zelí napa, u nás známější jako pekingské zelí, pěstuje, přesahovaly během vegetačního období zřídkakdy 25 stupňů Celsia. Podle studií ohrožují vyšší teploty zeleninu natolik, že jednou nebude Jižní Korea schopná její produkce. Optimální teplota pro pěstování se pohybuje mezi osmnácti až 21 stupni Celsia. Zelí se proto přizpůsobuje úzkému pásmu příznivých teplot, a to začínají pociťovat zemědělci i spotřebitelé.

Některé procesy, kterými se rostliny vyrovnávají se stresem způsobeným například chladem a které dosud vědci prokázali u experimentální rostliny huseníčku, fungují také u běžných rostlin, jako je třeba hospodářsky důležitá řepka olejka. Zjistil to tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity pod vedením Jana Hejátka. Výsledky by mohly pomoci při hledání způsobů, jak zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách.

Zemědělci letos podle Agrární komory ČR (AK ČR) sklidili 6,75 milionu tun obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních dvanáct let. Sklizeň řepky dosáhla 950 tisíc tun, tedy nejméně od roku 2003. Celkem podle komory přijdou zemědělci na tržbách za obilniny a olejniny o sedm miliard korun. Nepříznivé výsledky podle AK ČR způsobily výkyvy počasí a snížení osevních ploch, řekl na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích prezident komory Jan Doležal.

V Českých Budějovicích ve čtvrtek začal mezinárodní agrosalon Země živitelka. Hlavním tématem je využití chytrých technologií v zemědělství v projektu Smart Farming. Vzhledem k jubilejnímu 50. ročníku výstavy bude tématem také historie. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na zahájení řekl, že prostor pro razantní snižování cen potravin už není. Podle něj by to poškodilo zemědělce. Nynější ceny označil za v zásadě přiměřené. Premiér Petr Fiala (ODS) dodal, že potraviny zlevnily nejvíc ze zemí OECD.

Zemědělce stále trápí přílišná byrokracie a levné dovozy zemědělských komodit. V březnu vyjely do ulic tisíce traktorů. Na podzim se mohou protesty opakovat. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu Zkraje farmáře ujistil, že vláda připravuje opatření v podobě novel zákona, které byrokracii sníží. Obrovským problémem je podle hostů pořadu také klimatická změna.

Ceny průmyslových výrobců v Česku v červenci zrychlily meziroční růst, v zemědělství naopak zpomalily pokles. V průmyslu se zvýšily počtvrté po sobě, když stouply o 1,7 procenta. V zemědělství klesají už patnáct měsíců a v červenci se snížily o 3,7 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 3,5 procenta, u stavebních prací se podle odhadů zvýšily o 1,8 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Žně jsou rychlejší než loni, ale s menším výnosem. U základních obilovin se snížil asi o půldruhého procenta, výrazně horší je sklizeň řepky. Podepsalo se na tom i počasí. Zástupci velkých a malých podniků se v Událostech, komentářích shodli, že jde o riziko podnikání a kompenzace požadovat nelze, k vyrovnání výkyvů podle nich slouží i přímé platby do zemědělství. Na celkovém nastavení dotací se už ale neshodnou. Ministerstvo zemědělství chce více sledovat kvalitu hospodaření a chystá podporu středních podniků.