Švýcarské ledovce se letos potýkají s obrovskou mírou tání, kvůli dopadům globálního oteplování ztratily tři procenta svého objemu, uvedla glaciologická síť GLAMOS, která sleduje ubývání ledovců ve švýcarských Alpách. Jedná se podle ní o čtvrtý nejvyšší roční úbytek v historii měření. Za posledních deset let se ledovce v nejvyšším evropském pohoří zmenšily o čtvrtinu.
„Tání ledovců ve Švýcarsku bylo v roce 2025 opět enormní,“ uvedli vědci ve středu. Dodali, že k úbytku vedla zima s malou sněhovou pokrývkou v kombinaci s červnovými vlnami veder, přičemž letošní červen byl druhý nejteplejší v historii měření. To způsobilo, že zásoby sněhu k začátku července roztály. Ledové masy tak podle vědců začaly tát dříve než kdykoli předtím.
Šéf sítě GLAMOS Matthias Huss považuje za zjevné, že ledovce se zmenšují v důsledku globálního oteplování způsobeného člověkem. „To je hlavní důvod pro zrychlení, které v posledních dvou letech pozorujeme,“ řekl podle agentury AP o tání ledovců. Letošní úbytek je největší po těch zaznamenaných v letech 2022, 2023 a 2003.
Ledovce v Alpách ustupují už víc než sto let. V posledních desetiletích ale tento proces akceleroval v důsledku zrychleného oteplování klimatu způsobeného spalováním fosilních paliv, píše agentura AFP.
Země ledovců bez ledovců
Ve Švýcarsku se nachází téměř čtrnáct set ledovců, nejvíce v Evropě. Ledová masa a její postupné tání má dopad na vodní energii, cestovní ruch, zemědělství a vodní zdroje v mnoha evropských zemích, uvedli experti ze sítě GLAMOS. Na tisíc malých ledovců ve Švýcarsku podle nich již zcela zmizelo.
Tání má také dopad na švýcarskou krajinu, způsobuje posuny hor a nestabilitu půdy. Tamní úřady jsou v souvislosti s těmito změnami v pohotovosti poté, co se v květnu obrovská masa kamení a ledu uvolnila z ledovce a zasypala vesnici Blatten na jihu země.
