Fosilní paliva

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Když bude pokračovat klimatická změna současným tempem a nepodaří se ji zpomalit, může do konce století dojít v USA k zaplavení tisícovky míst, kde se skladují nebezpečné chemické látky a odpady, varuje nový výzkum, jehož autoři upozorňují, že Američanům ve skutečnosti zbývá času ještě mnohem méně.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.

V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí. Nadměrné využívání fosilních paliv způsobuje toxické znečištění ovzduší, lesní požáry a stojí za šířením nemocí, píše list The Guardian. Klimatické změny tak každoročně připravují o život miliony lidí.

V míře znečišťování životního prostředí nejsou plug-in hybridy ve skutečnosti tak vzdálené benzinovým automobilům, jelikož reálné údaje o emisích jsou skoro pětkrát vyšší, než uvádějí laboratorní testy. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla nezisková organizace Transport and Environment. Analýza zahrnovala 800 tisíc automobilů zaregistrovaných v Evropě v letech 2021 až 2023.

Země se podle zprávy 160 vědců z celého světa dostává do nové reality. Report o klimatických bodech zlomu varuje především před jedním z nich. Tím je bělení korálů, z nichž je postižených asi osmdesát procent, což ohrožuje schopnost těchto organismů přežít.

Švýcarské ledovce se letos potýkají s obrovskou mírou tání, kvůli dopadům globálního oteplování ztratily tři procenta svého objemu, uvedla glaciologická síť GLAMOS, která sleduje ubývání ledovců ve švýcarských Alpách. Jedná se podle ní o čtvrtý nejvyšší roční úbytek v historii měření. Za posledních deset let se ledovce v nejvyšším evropském pohoří zmenšily o čtvrtinu.

Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů.

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature, přímo spojila dvě stovky velkých vln veder od roku 2000 s emisemi z výroby fosilních paliv a cementu. Bez čtrnácti největších producentů by až čtvrtina vln veder byla „prakticky nemožná“, zplodiny z jejich činnosti zvyšují jak pravděpodobnost, tak intenzitu extrémních veder.

Klimatické přínosy výsadby stromů se podle nového výzkumu zřejmě dost přeceňují. Autoři studie navrhují způsoby, jak rychle zajistit, aby lesy plnily roli pohlcovače nadbytečného uhlíku lépe a účinněji.

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny.

Nové výzkumy naznačují, že Antarktida prochází rychlými a náhlými změnami, které by mohly představovat jeden z globálních klimatických „bodů zlomu“, po jehož překročení se účinky klimatických změn stanou v horizontu existence lidské civilizace nevratnými a jejich intenzita se ještě zrychlí.

Znečištění plastem představuje „vážné, rostoucí a nedostatečně uznávané nebezpečí“ pro zdraví, které stojí svět nejméně 1,5 bilionu dolarů ročně, varovali odborníci v rozsáhlé studii, která vyšla na začátku srpna v odborném časopisu The Lancet.

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.

Analýza odhadla, že změna klimatu způsobená člověkem zintenzivnila nedávnou vlnu horka v Evropě a zvýšila počet očekávaných úmrtí v důsledku veder ve dvanácti evropských městech přibližně o patnáct set.

Nový průběžný klimatický cíl je nesmyslný a pokud nezatáhneme za brzdu, zničíme si průmysl, řekla v Událostech, komentářích s moderátorem Danielem Takáčem členka sněmovního výboru pro životní prostředí Berenika Peštová (ANO). Přírodovědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Jakub Hruška (TOP 09) upozorňuje, že nějaký cíl potřeba je, ale není nutné, aby byl tak striktní, jak Evropská komise navrhuje.

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.

Čína je největším světovým zdrojem emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého. Ale poslední rok se jí daří toto znečištění snižovat. Podle zprávy organizace Carbon Brief je to poprvé v historii, co to dokázala současně se zvyšující se spotřebou elektřiny.

Nová zpráva vědců z Marylandské univerzity upozorňuje, že nikdy lesů neubylo tolik jako během roku 2024. Největším problémem je situace v Amazonii, naopak naději představuje vývoj v jihovýchodní Asii.

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.