Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
Šéfka Komise se v projevu před europoslanci ve Štrasburku vyjádřila i k některým výzvám zrušit systém emisních povolenek ETS. Bez tohoto systému by EU byla ještě zranitelnější a závislejší, uvedla von der Leyenová. Unie systém emisních povolenek potřebuje, je ale třeba ho modernizovat, dodala.
„Díky krokům, které jsme v posledních letech podnikli, je dnes Evropa mnohem méně vystavena závislosti na dovozu fosilních paliv. To však neznamená, že jsme imunní vůči cenovým šokům, energetické trhy jsou globální,“ uvedla von der Leyenová s tím, že narušení dodávek v oblasti Perského zálivu ovlivňuje ceny po celém světě.
Konkrétně zmínila, že od začátku konfliktu vzrostly ceny plynu o 50 procent a ceny ropy o 27 procent. „Když to převedeme na eura, pouhých deset dní války už stálo evropské daňové poplatníky o tři miliardy eur více na dovozu fosilních paliv. To je cena naší závislosti v energetické oblasti,“ řekla šéfka EK europoslancům.
EU má obnovitelné zdroje a jadernou energii
Von der Leyenová zdůraznila, že EU má zdroje energie, které pocházejí z Evropy, jde o obnovitelné zdroje a jadernou energii. Jejich ceny přitom zůstaly během posledních deseti dnů stejné. „Přesto někteří v současné krizi tvrdí, že bychom měli opustit naši dlouhodobou strategii, a dokonce se vrátit k ruským fosilním palivům. To by byla strategická chyba. Učinilo by nás to závislejšími, zranitelnějšími a slabšími,“ dodala von der Leyenová. Unie podle ní musí být v provádění své dlouhodobé strategie pragmatičtější a chytřejší, směr, kterým jde, je ale správný.
K systému emisních povolenek EU ETS má dlouhodobě výhrady český premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí, že povolenky se staly předmětem spekulací a Unie kvůli nim ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným regionům, Česko na nich navíc podle něho tratí.
Systém ETS 1, který funguje od roku 2005 a vztahuje se na energetiku, průmysl a letectví, Babiš neodmítá v plném rozsahu, ale požaduje jeho zásadní reformu. Systém ETS 2, který má od roku 2028 rozšířit povolenky na silniční dopravu a vytápění budov, česká vláda odmítá úplně.
EU připravuje možnosti pro snížení cen energií
Von der Leyenová rovněž uvedla, že EU připravuje možnosti pro snížení cen energií, včetně lepšího využívání dohod o nákupu elektřiny, opatření v oblasti státní podpory a dotací nebo zastropování ceny plynu. Domácnostem a firmám je podle šéfky EK potřeba ulevit hned teď. „Cena energie samotné tvoří více než 56 procent faktury. Poplatky za sítě představují 18 procent, další daně a poplatky 15 procent, samozřejmě jde o průměrné hodnoty a liší se podle energetického mixu jednotlivých členských států,“ řekla předsedkyně.
Podle šéfky unijní exekutivy existuje prostor pro zvýšení produktivity sítí, aby se promrhalo méně energie z obnovitelných zdrojů. „Uvedu jedno číslo: loni jsme v EU instalovali více než 80 gigawattů obnovitelných zdrojů, jde o rekord. Přesto se do sítí nedostane šestkrát více energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. V situaci, kdy poptávka po elektřině roste, je to neudržitelné,“ řekla.
Daně a poplatky jsou v kompetenci členských států. Pravdou podle šéfky EK nicméně je, že některé země EU zdaňují elektřinu výrazně více než plyn.
Lídři G7: Konflikt na Blízkém východě neomlouvá zrušení sankcí na Rusko
Současná situace na Blízkém východě a její dopady na ropný trh v žádném případě neospravedlňují zrušení sankcí proti Rusku, shodli se podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona lídři skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. O pozastavení některých sankcí proti Moskvě podle dřívějších informací uvažovaly Spojené státy. Při mimořádném videohovoru jednali lídři o dopadech americko-izraelské války s Íránem, uvedly agentury AFP a Reuters.
„Panovala shoda, že bychom neměli měnit svůj postoj vůči Rusku a měli bychom pokračovat v úsilí na podporu Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident, jehož země letos této skupině států předsedá. Členy G7 jsou vedle Francie také Spojené státy, Kanada, Británie, Německo, Itálie a Japonsko.
Po pondělním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vůdcem Vladimirem Putinem agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že Trump zvažuje uvolnění sankcí na dovoz ropy z Ruska a využití nouzových zásob ropy. Oba kroky mají být součástí balíku opatření zaměřených na omezení prudkého růstu cen této komodity. USA minulý týden část sankcí oslabily tím, že povolily Indii po 30 dní nakupovat ruskou ropu, která byla k 5. březnu naložena na tankery.
EU schválila sankce proti Íránu
Zástupci členských zemí Evropské unie pak schválili zavedení sankcí proti devatenácti íránským činitelům a subjektům za porušování lidských práv. Oznámila to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, podle níž evropský blok vysílá signál budoucímu íránskému vedení. „S pokračováním íránské války bude EU chránit své zájmy a hnát k odpovědnosti ty, kteří jsou odpovědní za represe v zemi. Vysílá tím také Teheránu zprávu, že budoucnost Íránu nemůže být postavena na potlačování (oponentů režimu),“ napsala Kallasová na síti X.
Podrobnosti o potrestaných činitelích zatím EU nezveřejnila. Unie dosud zavedla kvůli porušování lidských práv sankce proti více než dvěma stovkám představitelů režimu a pěti desítkám společností a institucí. Koncem ledna se v reakci na krvavé potlačování protivládních demonstrací země Unie shodly na označení íránských revolučních gard za teroristickou organizaci. Státy EU se do současných úderů proti Íránu nezapojují, ale některé země poskytují své základy americkým letounům.
Šéfka Evropské komise před europoslanci také zdůraznila, že v Íránu vládne autokratická vláda a že Íránci si zaslouží svobodu. „Pro takový režim by neměly být prolévány slzy,“ uvedla.
Předsedkyně frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíaová v reakci šéfce EK vyčetla, že sice není třeba plakat nad íránským režimem, ale nelze ani mlčet při vraždění nevinných civilistů v Íránu, kteří jsou rovněž obětí amerických a izraelských útoků. To, že se von der Leyenová v projevu v EP „ani slovem nezmínila“ o civilních obětech této války, kritizovala i francouzská europoslankyně Manon Aubryová z frakce Levice, podle níž šéfka EK není schopná hájit mezinárodní právo.
Za porušení Charty OSN i mezinárodního práva útoky USA a Izraele označila i Garcíaová. „Pokud akceptujeme, že velmoci mohou bombardovat země, kdy se jim zlíbí, vracíme se k zákonu džungle,“ řekla šéfka frakce S&D. Předsedkyně liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) Valérie Hayerová ve středu v EP v reakcích na projev šéfky EK uvedla, že ačkoliv USA a Izrael vedou válku proti Íránu už skoro dva týdny, íránský režim „je stále na nohou“.
„Až USA přestanou bombardovat, na nás bude zbytek diplomatické práce, jako se to stalo loni v červnu,“ připomněla loňské údery Izraele na íránské jaderné provozy a vojenské objekty, na něž tehdy Teherán také reagoval raketovými útoky na Izrael. Jejich vzájemné ostřelování loni v červnu trvalo skoro dva týdny, než Trump oznámil příměří. Ohlásil ho dva dny poté, co se do konfliktu zapojily i Spojené státy leteckými údery na íránské jaderné provozy.
Spolupředseda klubu Evropských konzervativců a reformistů (ECR), italský europoslanec Nicola Procaccini, zdůraznil, že se během války proti Íránu nesmí zapomínat na podporu Ukrajiny, která se přes čtyři roky brání ruské agresi.
USA a Izrael zahájily údery proti Íránu 28. února. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při americko-izraelském bombardování Teheránu zemřel mimo jiné i dlouholetý nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, jehož pak nahradil jeho syn Modžtaba Chameneí. Írán v odvetě bombarduje Izrael a americké objekty v zemích Perského zálivu, jeho rakety či jejich části sestřelené protivzdušnou obranou dopadají ale i na civilní budovy v těchto státech.
