Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila v úterý na pařížském summitu o civilním využití nukleární energie evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti, řekl na úvod akce francouzský prezident Emmanuel Macron. Evropa podle něj musí sjednotit své standardy, lépe propojit energetický trh a konsolidovat rámec státní podpory. Pro podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico (Smer).
„Myslím, že byla strategická chyba, když se Evropa obrátila zády ke spolehlivému a dosažitelnému zdroji nízkoemisní elektřiny,“ uvedla von der Leyenová v narážce na evropský odklon od jádra z počátku tohoto století, kdy se tohoto zdroje zřeklo například její rodné Německo.
Zatímco v 90. letech pocházela až třetina evropské elektřiny z jádra, nyní je to okolo patnácti procent, doplnila. Brusel podle ní chystá zjednodušení a sjednocení pravidel pro jadernou energetiku, podporu zavádění malých modulárních reaktorů či fond obsahující 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) na záruky za soukromé investice do inovativních jaderných projektů.
Konec jaderné energetiky v Německu považuje za chybu i německý kancléř Friedrich Merz. Považuje ji ale za nevratnou. „Rozhodnutí je nezvratné. Lituji toho, ale je to tak,“ dodal před novináři po jednání s českým premiérem Andrejem Babišem (ANO).
O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu původně rozhodla už v květnu 2011 vláda kancléřky Angely Merkelové z Křesťanskodemokratické unie, jejímž členem je i Merz. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Poslední tři jaderné elektrárny odpojilo Německo od sítě v roce 2023, energii z jádra tak přestalo vyrábět po více než šedesáti letech. Merz řekl, že se nyní Německo soustředí na optimalizaci své energetické politiky, rozšířit je podle něj třeba i rozvodové sítě.
Jádro je klíčem k energetické nezávislosti EU, míní Macron
„Jaderná energie je klíčem, jak dosáhnout energetické nezávislosti a zároveň energetické suverenity, dekarbonizace a s tím i uhlíkové neutrality s výhledem k roku 2050 a konkurenceschopnosti a spolu s tím i nových pracovních míst v našem hospodářství,“ citovala AFP z projevu prezidenta Macrona.
Evropská unie má dle Macrona značné nedostatky například v tom, že není důsledná v podpoře jádra. V takzvané unijní taxonomii, klíčové pro podporu zdrojů, je jádro v současnosti zařazeno mezi dočasné zelené zdroje. Francie a některé další země včetně tuzemska usilují o jeho označení za dlouhodobý zdroj. Proti využívání jádra se však staví například Německo či Rakousko.
K unijní podpoře tohoto typu energetiky v úterý vyzýval i slovenský premiér Fico. Příští rozpočet evropského bloku na období let 2028 až 2034 by podle něj měl uznat jádro jako dekarbonizovaný zdroj. Nebude to znamenat přímé financování jaderných reaktorů z peněz EU, ale rovný přístup k financím jako pro další energetické zdroje, prohlásil Fico dle agentury Reuters.
Větší aktivitu své země v jaderné energetice avizoval například řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Vláda v Athénách vytvoří ministerskou komisi s cílem naplánovat rozvoj zmíněných malých modulárních reaktorů, které by měly přispět do energetického mixu země, řekl podle Reuters.
Země EU by také podle francouzského prezidenta měly věnovat více úsilí vlastním kapacitám k obohacování uranu, které by se měly stát ústředními inovativními projekty v Unii. Západní firmy sice své kapacity rozvíjejí, podle listu Financial Times však EU stále dováží téměř čtvrtinu uranu z Ruska, což Moskvě umožňuje vyvíjet na sedmadvacítku tlak.
